Na konci loňského roku zbývalo projednat 511 výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucí. Vyplývá to ze zprávy o dopadech zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi za poslední čtvrtletí roku 2015, jehož projednání má ve středu na programu vláda. Oproti konci roku 2014 se snížil počet neprojednaných výzev o téměř dvě třetiny. Kvůli restitucím jsou u soudů stovky žalob.
Nejčastěji se spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Dalším častým důvodem jsou žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat. Existují ale již také případy, kdy samo vedení Státního pozemkového úřadu podalo žalobu na své pobočky, které majetek vydaly; SPÚ tak chce mít rozhodnutí svých podřízených potvrzeno soudem. Jde například o jeden z mnoha pozemků v pražské Březiněvsi, o které žádají maltézští rytíři.
V největším počtu soudních sporů figuruje právě SPÚ, podle výroční zprávy jich je přes 170, další stovka žalob se týká Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a i některé z nich se týkají SPÚ. Lesy ČR jsou před soudem v téměř třicítce případů na straně žalobců, ještě o desítku restitučních případů víc řeší v pozici žalovaného subjektu. Pět žalob se týká resortu kultury, kromě známého případu Madony z Veveří například žaluje farnost Břvany Národní knihovnu kvůli barokním varhanám v Zrcadlové kapli Klementina. Národní galerie čelí další žalobě o vydání děl ze svých sbírek, která požaduje řád milosrdných bratří.
Určovací žaloby se často týkají měst a obcí – k největším takovým sporům patří žaloby řádu maltézských rytířů týkající se pozemků v Březiněvsi; žalují v takovém případě město Prahu. Několik určovacích žalob podal na Prahu také řád křížovníků s červenou hvězdou, domáhá se téměř třicítky parcel v Ďáblicích, více než dvacítky parcel v Kobylisích a čtyř parcel na Smíchově. Mezi určovacími žalobami jsou často případy, kdy pozemky pravděpodobně protizákonně přešly ze státu na obce, které je pak prodaly do soukromého vlastnictví.
Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a týkaly se více než 100.000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Především zpočátku se státu nedařilo plnit půlroční zákonnou lhůtu na uzavření dohod o vydání majetku.
Na konci roku 2014 zbývalo projednat 1494 nároků církví. S tím, jak bylo v roce 2015 projednáno více výzev, zvýšil se počet žalob, uvádí vládní výbor k dopadům zákona o církevních restitucích ve zprávě, kterou předložil vládě. SPÚ zbývá projednat 170 výzev ze 3501. Lesy ČR mají projednat ještě 62 z více než 2200 výzev. Na ministerstvu kultury je ještě 38 neprojednaných výzev.
(čtk)
