Ústavní soud (ÚS) se dnes zastal Ukrajinky potrestané podmínkou za to, že navzdory vyhoštění zůstávala v Česku. Žena neměla advokáta, Obvodní soud pro Prahu 7 ji řádně nepoučil o možnostech obhajoby a následcích toho, že se vzdá práva na odpor proti trestnímu příkazu.
Podle dnešního nálezu i starších verdiktů cizinci patří před soudy ke zranitelným skupinám. Justice si musí být jistá, že cizinec rozumí procesním následkům svého jednání. Současný právní zástupce Ukrajinky Vlastimil Mlčoch nález přivítal. Jde podle něj o situaci, s níž se v praxi setkává častěji. „Ústavní soud potvrdil, že se zajímá o práva obyčejných lidí,“ uvedl Mlčoch.
Ukrajinka měla u obvodního soudu právo na poradu s právníkem, mohla si také nechat přidělit advokáta ex offo. Soud ji o tom dostatečně neinformoval. „Lze vycházet z toho, že stěžovatelce zcela unikl předmět řízení,“ konstatoval ústavní soudce David Uhlíř.
Ženinu zranitelnost před obvodním soudem prohluboval ještě fakt, že byla zadržená policií. Obvodní soud jí sdělil, že pokud se na místě vzdá práva na odpor proti trestnímu příkazu, dostane se na svobodu, jinak ale skončí ve vazbě, protože nemá právo pobytu na území České republiky.
Žena tehdy podle protokolu vůbec neřešila skutečnost, že je potrestána podmínkou, ptala se v zásadě jen na to, jak rychle musí odjet z Česka, a vysvětlovala, že potřebuje čas, aby vydělala na jízdenku.
„Lidi po noci v cele předběžného zadržení přijdou k soudu, nechápou, jsou v šoku. Zejména lidé na okraji společnosti, což je případ stěžovatelky, vůbec nechápou, o co běží,“ popsal novinářům podobné situace Mlčoch. Cizinci mají jazykové problémy, často nechápou právní mechanismus, což se týká třeba i vyhošťování, doplnil.
Obvodní soud ženě za maření výkonu úředního rozhodnutí uložil šest měsíců vězení s odkladem na jeden rok. Proti trestnímu příkazu nakonec stihla podat v zákonné osmidenní lhůtě odpor, a tak by měl obvodní soud nařídit hlavní líčení. Žena zatím zůstává v Česku, požádala o azyl.
(čtk)
