Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého pražského soudce Romana Čonky. Směřovala proti verdiktu kárného senátu, který jej před rokem odvolal z funkce. Důvodem odmítnutí stížnosti se stalo její opožděné podání, je patrno z usnesení v soudní databázi. Ústavní soudci tedy věcně nepřezkoumávali důvody, proč Čonka přišel o talár. Šlo o průtahy a neoprávněnou manipulaci se spisem.
Čonka naposledy působil u Obvodního soudu pro Prahu 6. Kárný senát napočítal skoro 80 spisů, kde se dopustil průtahů. V jedné kauze prostřednictvím trestního příkazu uznal obviněného vinným, ale poté dal kanceláři pokyn k vymazání příkazu z elektronicky uložených dokumentů a k jeho odstranění ze spisu. Při jednání kárného senátu se hovořilo o pozdních příchodech Čonky do práce, ale také o jeho zdravotních potížích.
Kárný senát nakonec ve svém rozhodnutí zdůraznil, že plnění pracovních povinností a výkon mimopracovních aktivit soudce musí společně dávat záruku řádného výkonu funkce. Pokud soudce zjevně není dlouhodobě schopen či ochoten vykonávat svou ústavní roli řádným způsobem a jeho další setrvání ve funkci by vedlo jen k dalšímu hromadění průtahů a zároveň jsou vážné pochybnosti o jeho věrohodnosti a morální integritě, lze jej odvolat z funkce i přesto, že dosud nebyl kárně postižen.
Čonka v následné ústavní stížnosti poukazoval například na to, že kárný senát o odvolání z funkce rozhodl v jeho nepřítomnosti, když nepřijal písemnou omluvu a žádost o další odročení. Kárný senát podle Čonky nebyl nestranný, nezaujatý ani nezávislý.
Než se mohl ÚS zabývat Čonkovými výhradami, musel ověřit formální předpoklady k projednání stížnosti. Zjistil při tom, že dvouměsíční lhůta pro její podání byla překročena asi o 20 dní. Musel tedy podnět odmítnout. Verdikt je nyní definitivní.
Mohlo by vás zajímat
Čonka v minulosti čelil také trestnímu oznámení kvůli údajnému nezákonnému lustrování konkrétních lidí v Centrální evidenci stíhaných osob. Policie nakonec oznámení podané předsedou Obvodního soudu pro Prahu 6 odložila.
