Každý český občan, o jehož vydání požádá Írán, Saudská Arábie nebo třeba Libye, bude obratem zatčen a držen ve vazbě do rozhodnutí soudu. Vyplývá to z případu Zadeh. Na jednání českých orgánů činných v trestním řízení se v dopisu nejvyššímu státnímu zástupci táže Unie obhájců ČR. Postup se totiž týká všech českých občanů.
Unie obhájců v otevřeném dopise popisuje případ občana ČR, který byl v ČR vazebně trestně stíhán, propuštěn a po propuštění obratem zadržen a znovu převezen do vazby na základě žádosti Iránské islámské republiky o jeho vydání. „Jméno tohoto občana není významné, neboť nejde o něj, ale o závěry, které plynou z dalšího postupu orgán ČR v této věci,“ píše Unie obhájců.
Podle popsaného případu je však zjevné, že jde o českého občana Shahrama Abdullaha Zadeha a je naprosto nepodstatné že pan Zadeh pochází původem z Íránu.
Zadeh dnes uvedl, že je nevinný a policie, státní zástupci i soudy v jeho kauze postupují jako organizovaná zločinecká skupina. Na dnešní tiskové konferenci oznámil, že podal trestní oznámení na žalobce Jiřího Kadlece, Aleše Sosíka a brněnského soudce Aleše Novotného. Právě ten by se měl začít zabývat v úterý u brněnského krajského soudu kauzou daňových úniků při dovozu pohonných hmot, v níž Zadehovi hrozí až 13 let vězení.
Modelový případ, jak se přihodil, by se mohl stát kterémukoli českému občanovi, o jehož vydání požádá Pákistánská islámská republika, Íránská islámská republika nebo třeba Zimbabwe.
Rok ve vazbě se občana nikdo neptal, zda souhlasí s vydáním do Íránu
Dne 1. 2. 2016 byl tento český občan zadržen policií s poukazem na ustanovení zákona o mezinárodní justiční spolupráci, přičemž žádost o jeho vydání obdržela ČR od Íránské islámské republiky už v březnu 2015. Zadržený občan ČR byl prokazatelně po celou dobu na území ČR, protože po celou dobu byl držen ve vazbě, z níž byl propuštěn těsně před tím, než byl znovu zadržen, popisuje průběh událostí Unie obhájců.
Po celý předešlý rok strávený ve vazbě, kdy ČR věděla o žádosti Iránské islámské republiky, nebyl dotyčný k dané věci ani vyslechnut ani nebyl proveden žádný jiný úkon. Ale především mu za celou dobu nebyl položen zásadní dotaz: zda souhlasí se svým vydáním do Iránské islámské republiky. „Není pochyb o tom, že bez tohoto souhlasu je vydání českého občana do země jako je Íránská islámská republika ze zákona zcela nemožné a v úvahu nepřipadá žádná výjimka,“ upozorňují obhájci Lukáš Trojan a Filip Seifert z prezidia Unie obhájců ČR.
Po svém znovu zatčení strávil občan ČR další tři dny ve vazbě, aby byl 4. února 2016 předveden před soudce, kde prohlásil, že nesouhlasí se svým vydáním do Íránské islámské republiky, a to přesto, že i podle orgánů činných v trestním řízení nemohl být na základě íránské žádosti do Íránu vydán. Unie obhájců proto považuje zadržení na tři dny za protizákonné, protiústavní a za bezprecedentní zásah do lidských práv a svobod.
Občan, o kterého požádá Írán, stráví tři dny ve vězení
Důvodem, proč se Unie obhájců obrací na nejvyššího státního zástupce Zemana, je podle otevřeného dopisu skutečnost, že situace má celospolečenský přesah. Neboli může se opakovat v případě kteréhokoli občana ČR.
„Obracíme se na Vás s dotazem, zda se v daném případě jednalo o ojedinělý exces v práci orgánů činných v trestním řízení nebo zda lze do budoucna očekávat, že občané ČR, vůči nimž bude vznesena extradiční žádost státu, u něhož vydání přichází v úvahu pouze v případě jejich souhlasu, budou podrobováni takovéto proceduře, tedy musí počítat s tím, že budou omezeni na osobní svobodě a po uplynutí zákonné lhůty, tedy zhruba po třech dnech, budou postaveni před soud, aby tam vyjádřili nesouhlas s vydáním a byli propuštěni na svobodu,“ vznáší Unie obhájců otázku k postupu českých orgánů činných v trestním řízení.
Německý ústavní soud odmítá vydávat občany i do Evropy
Obhájci rovněž vznášejí podotázku, zda takový postup považuje Nejvyšší státní zastupitelství za zákonný a zdůrazňuje, že modelový případ se týká výhradně popsané situace, ale nikoli už situace, kdy zatýkací rozkaz na občana ČR přichází ze státu Evropské unie.
K velmi sporné instituci „evropský zatýkací rozkaz“ se však letos v lednu vyjádřil německý Ústavní soud, kdy rozhodl, že nebude evropský zatýkací rozkaz respektovat v případě, že je v rozporu s německou Ústavou a odporuje lidské důstojnosti. Ústavní soud Německa rozhodl nevydat osobu do Itálie proto, že rozhodnutí o výkonu trestu bylo učiněno v její nepřítomnosti, a proto podle Soudu byl porušen princip individuální viny, na kterém je řízení o vině a trestu založeno.
(ire)
