Hrozby, urážky, obtěžování a sledování nebo rovnou protestní shromáždění před bydlištěm starosty. Také takto vyjadřují někteří obyvatelé Německa nesouhlas s nekontrolovaným přijímáním žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky a umísťováním těchto osob v německých obcích. Starostové a radní nyní žádají zákon proti politickému stalkingu.
Vyplývá to z vyjádření německého Svazu měst a obcí. Organizace, která sdružuje 11 000 místních rad v zemi k problému dokonce uspořádala tiskovou konferenci, na které vyzvala vládu, aby uznala „politický stalking“. Politické pronásledování by se mělo stát dalším trestným činem, jak vyplývá z informace o akci, kterou přinesl Detsche Welle.
Žádají zákaz pronásledování politiků
Svaz měst a obcí by chtěl, aby byla v německém trestním zákoně vytvořena přímá souvislost mezi pronásledováním a veřejným úřadem, což by učinilo „politický stalking“ rozdílným od osobního pronásledování. Ve 14ti stránkové zprávě Svaz definoval díry v zákoně, které podle Svazu činí chování Němců protestujícím proti přistěhovalcům nepotrestatelné. Zatímco urážky mohou být postižitelné, přímé vyhrožování – zvláště když je vágně formulováno, nikoli. Jako příklad uvádí zpráva hrozby jako „dostaneme tě do nemocnice“ nebo „nemysli si, že jsi v bezpečí, můžeme zaútočit kdykoli“. Výsledkem je permanentní strach obětí a jejich rodin. Není to jen o urážkách, je to o narušování soukromého života, řekl k tomu předseda Svazu měst a obcí Gerd Landsberg
Pokud jsou starostové zastrašování a sledováni, aniž by byli schopni bránit sami sebe, tak se samozřejmě začínají ptát, proč vzali takový úřad, řekl k tomu Winfred Manns ze země Porýní Falc. Důkazem tohoto trendu je podle deníku například kampaň nynější starostky Kolýna nad Rýnem Henriette Rekerové, na kterou dokonce během shromáždění v říjnu 2015 zaútočil občan s nožem.
Podle deníku se však v Německu také nově objevuje nedostatek respektu k úředním osobám. Jako příklad uvádí tři muže, kteří se pokoušeli zabránit minulý týden v hašení hořícího domu připraveného pro uprchlíky v Sasku nebo posměch davu a blokování autobusu navážejícího nové uprchlíky do města v Sasku.
Útoky na lidi, kteří pouze konají svoji povinnost
Podle předsedy Svazu obcí a měst Gerda Landsberga existují případy, kdy starostové a členové místních rad jsou obtěžováni lidmi stojícími před radnicí. Dokonce se našli lidé, kteří sledovali manželky radních do škol, telefonovali jim v noci a vyhrožovali jim po telefonu a e-mailem. Tyto činy jsou podle Lansberga spojeny vždy s ubytováním uprchlíků. „Jako obce máme povinnost najít pro ně ubytování a mnoha lidem se to nelíbí a ano, můžeme říci, že patří k pravici,“ řekl Landsberg.
Podle jeho dalších slov „politický stalking“ už vedl k rezignacím mezi místními politiky, zvláště v malých komunitách, kde veřejné osoby vykonávají povinnosti zadarmo. Nejznámější takový případ je Markus Nierth, teolog a starosta města Troglitz, který rezignoval loni v březnu poté, co Národně demokratická strana obdržela povolení pro demonstraci před jeho bydlištěm.
Německé vlády jednotlivých spolkových zemí a místní rady jsou zodpovědné za řízení příjezdu uprchlíků, což zahrnuje registraci, nalezení bydlení a poskytování potravy a zdravotní péče. „To znamená, že jsou v přímé palbě pravice a těch, kteří stojí v opozici uprchlické politice federální vlády,“ uvádí DW. Tlak, pod kterým se místní politici ocitají, občas bouchne, připomíná DW příběh bavorského rady Petera Dreiera, který splnil výhrůžku, že přistěhovalce naloží do autobusu a pošle Merkelové do Berlína přímo na kancléřství. O akci Petera Dreiera Česká justice již dříve informovala.
(ire)
