Ombudsmanka Anna Šabatová žádá změny vězeňství. Novinářům dnes řekla, že české věznice jsou zbytečně přeplněné, životní podmínky v nich jsou špatné, zaměstnanost vězňů nízká, práce na jejich převýchově v mnoha případech zcela neefektivní a personál těchto nápravných zařízení je přetížený.
Ochránkyně práv nevidí řešení jen ve zvýšení rozpočtu věznic, ale především ve změně celého systému postihu za trestnou činnost. Jedná o ní s ministerstvem spravedlnosti, které připravuje koncepci vězeňství pro roky 2015 až 2025.
Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal v reakci pro Českou televizi uvedl, že se přeplněnost českých věznic v současné době pohybuje kolem 103 procent. „Bohužel se dostáváme pomaličku do stavu, který jsme zažívali před amnestií v roce 2013, kdy stavy vězněných osob oscilovaly kolem 23.000 vězňů,“ řekl Dohnal. K dnešnímu dni je ve věznicích 21.620 vězňů, dodal.
Podle Dohnala ale Vězeňská služba nemá vliv na vývoj trestní politiky, jeho cílem je hlavně snížit recidivu, která v současnosti dosahuje kolem 70 procent. Proto opakovaně žádá o navýšení zejména odborného personálu. „Ten počet máme vyčíslený v řádek desítek až stovek zaměstnanců,“ sdělil.
Kancelář ochránkyně práv vytvořila podrobnou zprávu ke stavu vězeňství, v níž shrnula své připomínky z kontrol sedmi věznic z let 2014 a 2015. Jde přibližně o pětinu českých věznic.
Věznice v ČR by měly být schopny pojmout 20.500 lidí. Nyní je v nich ale o tisíc odsouzených a zadržených více, než stanoví tabulky ministerstva spravedlnosti. Navíc je na svobodě dalších přibližně 3000 lidí, kteří se vyhýbají výkonu trestu.
„Pokud by se v těchto lidech náhle hnulo svědomí a v jeden den by se rozhodli nastoupit do výkonu trestu, české vězeňství by zřejmě zkolabovalo,“ řekl Milan Svoboda z kanceláře ombudsmanky, jenž se tematikou vězeňství zabývá. Před amnestií prezidenta Václava Klause, kterou vyhlásil k 1. lednu 2013 se v Česku dokonce vyhýbalo nástupu trestu přibližně 7000 lidí.
Ombudsmanka zdůraznila, že v ČR připadá na každých 100.000 obyvatel 203 vězňů, v Rakousku je to 95 a v Německu 76 vězňů. „Je nutné využívat mnohem více jiné formy postihu než přímý výkon trestu,“ uvedla ochránkyně. Patří k nim domácí vězení, více finančních postihů místo trestů vězení, posílení probační a mediační služby. To vše by mělo podle ní vést ke snížení počtu vězňů. Šabatová je přesvědčena o tom, že práce vězeňských pedagogů na převýchově těch, co za mřížemi zůstanou, bude pak efektivnější.
Snižováním populace ve věznicích by se podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Schejbalové měla zabývat nově vzniklá komise. Mohla by například navrhnout i některé legislativní změny například v jaké míře právě používat alternativní tresty. Na to jak zajistit, aby se za mříže odsouzení již nevrátili, se zaměřuje desetiletá koncepce českého vězeňství. Podle ní by každý vězeň měl mít individuální program zacházení, který mu Vězeňská služba vybere po absolvovaném pohovoru.
Šabatová upozornila na to, že v zemích západní Evropy jsou mnohem častěji propuštěni vězni po odpykání části trestu na svobodu. „Jsou ale propouštěni podmíněně, je nad nimi neustálý dohled a za těchto podmínek se mnohem lépe pracuje na změně chování člověka než za situace, kdy jej necháme odpykat celý trest a pak jej propustíme,“ zdůraznila veřejná ochránkyně práv.
(čtk)
