Hodnocení různých státních orgánů si poměrně často odporuje. Někdy je rozdílnost náhledů na stejný případ alarmující. Tak jako v případě sporu o tzv. Monitorovací systém fondů Evropské unie – místa, kde se vede evidence o dotacích. Zatímco ministerstvo financí došlo k třaskavému závěru o milionové škodě, ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže byli zcela jiného názoru. Na podobných excesech pak tratí daňoví poplatníci.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) loni dokonce tvrdil, že při výběrovém řízení na monitorovací systém fondů EU došlo ke kartelové dohodě. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) tehdy takovou možnost odmítala.
Antimonopolní úřad pak došel k tomu, že sice došlo k chybnému hodnocení nabídek při odkazu na konkrétní výrobek. Pokuta ale činila pouhých 50 tisíc korun. Vyvrátil i možnost kartelu. Babišovi auditoři přitom škodu vyčíslili na 252 milionů korun. Náklady na informační systém v řádech stovek milionů nakonec stát pod tlakem Babišovi podřízených úředníků v čele s bývalým náměstkem Lukášem Wagenknechtem raději zaplatil ze svého. Vzdal se tak prostředků, které ro mohla proplatit Evropská unie. Chybu úřadů zaplatí solidárně občané.
Podobný exces se stal v případě debaty o způsob provozování letecké záchranné služby. Babišovo ministerstvo nejdříve napadlo v připomínkovém řízení záměr ministerstva zdravotnictví vyhlásit tendr s předpokládanou cenou kolem 50 milionů korun za provoz jednoho stanoviště na rok. Babiš hovořil o zakázce na leteckou záchrannou službu, která byla bezchybně poskytována 8 let, jako o tunelu. Po několika mediálních přestřelkách ministři ANO zvedli ruku pro nový tendr s cenou o něco málo vyšší, než za kterou létají helikoptéry záchranné služby současných provozovatelů. Vláda odsouhlasila soutěž na 4 roky pro 6 stanovišť, tedy 50 milionů na jedno stanoviště. Zbytek má podle Babišem vynuceného rozhodnutí létat armáda a policie.
Obě silové složky přitom informovaly, že to bude stát daňové poplatníky více, než kolik stát dnes platí soukromým poskytovatelům. Podobné případy trápí i některé poslance a senátory. „Souhlasím s vámi, že různé hodnocení státních orgánů si často odporují a pro účastníky řízení především ty kontrolované je tato situace neúnosná. Při projednávání zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu senátoři z výše uvedených důvodů odmítli rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu do té doby, než bude stanoven jednotný postup kontrolních orgánů a nejen to. Jsem z malé obce a je neúnosné, aby jedna záležitost byla prověřována několika kontrolními orgány a každý zaujímal jiné stanovisko. Domnívám se a prosazuji, aby metodika kontrol byla jednotná a zkontrolovaná dokumentace byla právě proto kontrolována pouze jednou a s konečnou platností. Garantem by mělo být Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Při prokázaných škodách by měl nést odpovědnost ten, kdo je zavinil,“ řekl České justici předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Jan Hajda (ČSSD).
Poslanec a exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) pak chce dokonce Babiše kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu interpelovat v Poslanecké sněmovně. I další poslanci oslovení Českou justicí rozdílný výsledek od různých státních institucí vnímají. „Od samého začátku prvního alokačního období evropských zdrojů byl rozdílný přístup k pravidlům, průběhu i kontrolnímu systému ze strany českých národních úřadů. Platební a certifikační orgán (Ministerstvo financí ČR) nemělo nikdy stejný překlad evropských pravidel, ani jejich výklad pro poskytování evropských peněz, jako řídící a metodický orgán (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky). Jsem přesvědčen, že tato nejednotnost významně poškodila Českou republiku při využívání Evropských fondů do roku 2013,“ myslí si poslanec KSČM Karel Šídlo s tím, že škodu musí zaplatit občané ČR.
Podle jeho spolustraníka Karla Valenty, který je členem hospodářského výboru, je na vině vágní legislativa „Otázka zbytečné benevolence a tolerance některých zodpovědných úředníků k podloženým zásadním proviněním však může i do budoucna nahrávat rozličným podezřením. Vyčíslenou škodu bude nejspíše muset, v konečném důsledku, uhradit bohužel stát,“ reagoval poslanec.
(epa)
