Celní i finanční správa dostanou vlastní on-line přístup do Rejstříku zástav. Notářům, kteří rejstřík spravují, budou místo jednotlivých výpisů platit každoročně paušální sumu a složí se i na zbudování přístupu k údajům. Výběrčí daní si tak slibují snadnější vyvarování se problémů při exekuci na nezaplacené daně a poplatky celníkům.
Dříve než výběrčí daní nebo celníci sepíšou dlužníkův majetek k exekuci, měli by moct ověřit, jestli jej už dlužník nedal do zástavy. Peníze z jeho prodeje by si jinak mohl nárokovat jiný věřitel a finanční nebo celní správa by je na umoření dluhu za daně stejně použít nemohly. Počítá s tím nový celní zákon, který teď projednávají poslanci.
Rejstřík zástav v současnosti spravuje a provozuje Notářská komora ČR. Její provoz ovšem není na rozdíl od jiných provozovatelů registrů a evidencí hrazený ze státního rozpočtu. Namísto plateb za jednotlivé výpisy proto ministerstvo spravedlnosti vyměřilo pravidelnou roční sumu, kterou komoře finanční úřady spolu s celníky zaplatí. Podle nově navržené vyhlášky, jejíž návrh má Česká justice k dispozici a kterou již brzy posoudí vláda, se mají obě instituce každý rok v poměrné výši složit na zhruba 225 tisíc korun.
Jednorázově mají navíc notáři z rozpočtu Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel inkasovat přes milion korun za samotné zřízení vlastního on-line přístupu k údajům o zastaveném majetku. Každá z institucí uhradí ze svého rozpočtu polovinu.
Daňová exekuce
Přímý on-line přístup k údajům z rejstříku usnadní exekutorům odhalit zastavený majetek dlužníka dřív, než jej daňoví exekutoři sepíšou do zabaveného majetku. Výtěžek by totiž stejně nemohl pokrýt náklady na úhradu nezaplacené daně, protože by si peníze nárokoval jiný věřitel.
„Tato informace zabrání nehospodárnému vynaložení finančních prostředků státu na zabavení a následný prodej věcí zatížených zástavním právem ve prospěch jiného věřitele,“ uvádí v materiálu ministerstvo financí, které možnost samostatného nahlížení daňových exekutorů do registrů prosazuje.
Zájem o vlastní přístup do Rejstříku zástav z tohoto důvodu projevovala finanční správa už několik let. Přístup do Registru zástav, a tím i možnost zjišťovat, jaký majetek je v zástavě, ovšem nebude moct každý úředník finanční nebo celní správy.
„Předpokládá se, že vnitřní mechanismy těchto orgánů budou nastaveny tak, aby informaci ohledně zástavního práva mohla získat pouze ta úřední osoba, která dané informace skutečně potřebuje k výkonu své činnosti. Současně bude technicky zajištěno, že nebude možné získat jiné údaje, ke kterým má mít přístup pouze notář,“ tvrdí oddůvodnění návrhu vyhlášky. Vnitřní mechanismy už ovšem navrhovaný zákon nestanovuje.
Kontrola nad registry
Komplexně novelizovaný celní zákon má výběrčím daní nově umožnit také přístup do registru zbraní, evidence o mýtném nebo registru zaměstnavatelů. Dosud mohou výběrčí daní využívat například registr či evidenci obyvatel, evidence cizinců nebo katastr nemovitostí.
V praxi by celní zákon spolu s vyměřenými paušály pro notáře mohl začít platit už od letošního května. Celkem má jeho zavedení vyjít na zhruba 100 milionů korun. Nejvíce peněz má jít právě na využívání informačních technologií. Většinu nákladů ovšem podle ministerstva financí pokryjí peníze z evropských fondů.
Informace o zástavách movitých věcí poskytují už více než dva roky notáři komukoli, kdo o ně požádá za poplatek vyměřený notářským tarifem. Do konce roku 2013 si o opis, výpis nebo jen potvrzení, že daná věc není zatížena zástavním právem, mohli požádat jen ti, kdo na ni měli právní zájem. Za pořízení opisu nebo potvrzení si notáři na základě notářského tarifu účtují 200 korun.
(sta)
