Posudek odborníků potvrdil, že záměr rakouské vlády na zavedení limitu na počet přijímaných žádostí o azyl, je právně proveditelný. Po zasedání kabinetu to dnes uvedl kancléř Werner Faymann. Plán na omezení počtu přijímaných běženců označovali mnozí kritici vlády za neústavní.

Posudek odborníků potvrdil, že záměr rakouské vlády na zavedení limitu na počet přijímaných žádostí o azyl, je právně proveditelný. Po zasedání kabinetu to dnes uvedl kancléř Werner Faymann. Plán na omezení počtu přijímaných běženců označovali mnozí kritici vlády za neústavní. Od poloviny května chce Vídeň zavést zrychlené azylové řízení přímo na hranici a zvýšit také její ostrahu.

Posudek odborníků na evropské a ústavní právo Waltera Obwexera a Bernda Christiana Funkeho podle Faymanna potvrdil, že „přirozeně existují právní možnosti“, které otevírají „manévrovací prostor“. Také podle vicekancléře a předsedy koaliční Rakouské lidové strany (ÖVP) Reinholda Mitterlehnera posudek ukazuje právní cesty k zavedení opatření, kterými chce Vídeň omezit počet žadatelů o azyl.

Rakouská vláda se v lednu dohodla na ročním limitu na počet přijímaných žádostí o azyl, který stanovila na 37.500. Změnila proto i režim na hranicích, kde od poloviny února začala přijímat nanejvýš 80 žádostí denně. Opatření vedoucí k dodržení stanoveného limitu tak sice začala uplatňovat, ve formě právního nařízení či zákona však zatím neexistují.

Podle Mitterlehnera by vláda mohla příslušný balíček zákonů předložit parlamentu do konce dubna. Pokud ho schválí, což je pravděpodobné, mohl by začít platit už 1. června.

Mohlo by vás zajímat

Právník Obwexer už dříve varoval, že je nepřípustné stanovit horní hranici zákonem a po jejím naplnění uzavřít hranice. V tom případě by byla úprava neústavní. Stejného výsledku by ale bylo podle něj možné dosáhnout například důsledným dodržováním takzvaných dublinských pravidel Evropské unie. Podle nich má žádost o azyl posoudit ten stát, kde se konkrétní cizinec poprvé ocitl na území EU. V případě Rakouska by to bylo nejčastěji Řecko.

Už ráno ministr obrany Hans Peter Doskozil potvrdil, že podle posudku by bylo „striktní početní ohraničení (počtu přijímaných žádostí o azyl) mezinárodněprávně pravděpodobně složité“. Posudek podle něj ale zároveň otevírá prostor, který je právně „korektní“ a umožňuje dosáhnout stejného cíle jinými prostředky.

Už od poloviny května Rakousko zavede přímo na hranicích zrychlené azylové řízení, uvedla dnes ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Začít by se s ním mělo asi od poloviny května. Ve stejnou dobu zvýší Rakousko také ostrahu svých hranic, což se dotkne i Brennerského průsmyku, jímž vede jedna z nejdůležitějších evropských dálnic. Důvodem je podle Miklové-Leitnerové mimo jiné fakt, že po uzavření balkánské stezky by se mohli migranti z Řecka pokusit do střední Evropy dostat přes Albánii a Itálii.

V praxi bude podle odborníků omezení přiznávání azylu na nejnutnější případy ve zrychleném řízení znamenat, že napříště získají v Rakousku azyl jen lidé, kteří už mají v zemi členy úzké rodiny (otec, matka nebo nezletilé děti). Ve všech ostatních případech chce Rakousko uprchlíky posílat zpět do bezpečné země, z které přišli.

V loňském roce Rakousko přijalo 90.000 žadatelů o azyl, což odpovídá zhruba procentu místní populace. Letos se však rozhodlo počet přijímaných žádostí o azyl striktně omezit. Do roku 2019 jich chce Vídeň přijmout maximálně 127.500.

Rozhodnutí Rakouska vyvolalo dominový efekt ve Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku a Makedonii a vedlo nakonec k uzavření takzvané balkánské stezky, kterou loni do Evropy přišly statisíce uprchlíků.