Agenda v podobě řešení bagatelních sporů týkajících se nezaplacených faktur od mobilních operátorů zřejmě nakonec zůstane v rukách Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Vyplývá to z analýzy, kterou Ministerstvo spravedlnosti k této problematice vypracovalo a kterou má Česká justice k dispozici. Převod agendy na soudy by podle propočtů resortu vyšel státní kasu na 260 milionů korun. Soudci se už dříve proti převodu této agendy na soudy důrazně postavili.
Původní návrh počítal s přechodem agendy související se stížnostmi na vyúčtování telekomunikačních služeb z ČTÚ na soudy. Nyní ale ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) otáčí. Materiál, který nechal zpracovat, se zaměřuje se na dopady převedení agendy na státní rozpočet a v závěru je pak obsaženo doporučení ponechat vyřizování této agendy při současné úrovni personálního a finančního zajištění na ČTÚ. Analýzu nyní posoudí Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ministr přitom dříve následky převodu agendy zlehčoval. „Dělají-li to soudy, neznamená to, že to dělají soudci. Zejména platební rozkazy dělá počítač a u počítače sedí úředník,“ prohlásil.
Pelikánova analýza hned v úvodu varuje, že převedení agendy na soudy by mohlo být z pohledu unijního práva nepřijatelné. I do budoucna tak počítá s rolí ČTÚ jako rozhodovacího orgánu ve spotřebitelských sporech. V opačném případě by totiž došlo k oslabení ochrany zákazníků včetně spotřebitelů.
Unijní právo se ale podle resortu omezuje pouze na úpravu mimosoudního řešení sporů zahajovaných na návrh spotřebitele, jak předpokládá čl. 34 směrnice o univerzální službě (tj. spotřebitel je iniciátorem sporu zejména o kvalitu služby a plnění podmínek jejího poskytování), přičemž nedopadá na specifické spory zahajované podnikateli.
Agenda patří spíše soudům, ale…
I tak ale agenda sporů o nezaplacené faktury operátorů v obecné rovině podle ministerstva spíše než telekomunikačnímu úřadu náleží do věcné působnosti soud. „Nejedná se o odborně (technicky) složité případy, které by vyžadovaly, resp. u kterých by bylo vhodnější, aby o nich místo obecných soudů rozhodoval specializovaný správní orgán, který je k tomu lépe odborně vybaven, jako je tomu např. u některých sporných řízení spadajících do působnosti Energetického regulačního úřadu. Posuzování účastnických sporů o peněžitá plnění spočívá především v zodpovězení právních otázek závazkového práva (např. posuzování platnosti smluvních ujednání včetně ujednání o smluvní pokutě apod.), kde pro posouzení základu sporu není využíváno odborných technických znalostí zaměstnanců,“ uvádí resort v analýze.
Dalším důvodem, proč by bylo logické agendu odejmout ČTÚ je přetíženost celého úřadu. S tím pak jde ruku v ruce riziko, že ČTÚ nezvládá dodržovat zákonem stanovené lhůty k řešení případů.
Podle Ministerstva spravedlnosti lze ale uvedené argumenty přesvědčivě vyvrátit. „Není přijatelné, aby byla přijímána řešení toliko na základě formalismu a právního purismu bez jakéhokoliv zohlednění praktických stránek řešeného problému,“ uvádí Pelikánův resort.
Změnil by se typ řízení, došlo by k průtahům
Zásadní změnou by byla změna typu řízení. Rozhodování účastnických sporů v gesci Českého telekomunikačního úřadu probíhá v režimu správním, které je ovládáno jinými principy a zásadami nežli civilní řízení sporné na soudech. Rozhodování v režimu správního řízení je ohraničeno lhůtou pro rozhodnutí, která činí 4 měsíce, ve složitějších případech 6 měsíců. V soudním řízení obecná lhůta pro vydání rozhodnutí stanovena není. „Lze proto oprávněně předpokládat, že po přijetí zvažované změny, která by nebyla spojena s přiměřeným posílením personálních a materiálních kapacit justice, by mohlo dojít k prodloužení průměrné délky řízení,“ varuje ministerstvo. Dále je potřeba uvážit, že správní řízení je vedeno písemně, bez jednání, oproti tomu standardní soudní řízení je ovládáno zásadou ústnosti. Pokud by došlo k převodu předmětné agendy na soudy, docházelo by k nařizování jednání, na kterém je nutná přítomnost stran. Zajištění této přítomnosti by tak bylo například pro podnikatele náročnější a spolu s tím by docházelo i k nárůstu nákladů řízení. Na tuto problematiku ostatně soudci také upozorňovali.
Podle zástupců justice by došlo k průtahům nejen v případě těchto bagatelních sporů, ale zejména k dalším průtahům v civilních případech obecně. „Víme, že většina platebních rozkazů je napadena odporem a převede se do běžné sporné agendy. Takže pokud někdo řekně, že se bez dalších náhrad tato agenda přesune na soudy, tak soudy budou o několik řádů déle vyřizovat rozvody, vyrovnání majetku, pracovní spory a tak dále. Dost dobře nerozumím tomu, proč se má měnit systém, kdy telekomunikační orgán dělá dobře řešení těchto kauz.“ zhodnotil už dříve záměr ministerstva místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Plány ministerstva kritizoval i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Stamiliony z rozpočtu
Dalším argumentem ministerstva, proč raději zústat u současného stavu je to, že i v mnoha jiných oblastech, kde jsou posuzovány převážně právní otázky, rozhodují často osoby bez právnického vzdělání, aniž by to bylo jakkoliv na závadu – jde například o stavební, daňové nebo přestupkové řízení. „Naopak z dostupných statistik jednoznačně vyplývá, že pouhé mizivé procento předmětných věcí je napadáno opravným prostředkem, což svědčí o kvalitní rozhodovací činnosti ČTÚ mnohem více nežli cokoliv jiného. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že rozhodnutí ČTÚ podléhá soudnímu přezkumu,“ uvádí Pelikánův úřad.
V případě přijetí navrhované změny by ČTÚ také řešil otázky v souvislosti se spotřebitelskými spory zahájenými na návrh spotřebitele, avšak v ostatních případech by byly příslušné obecné soudy. Zavádění dvojkolejnosti, kdy by o jednom a témže druhu sporu rozhodoval různý orgán jen v závislosti na osobě žalobce, se resortu nezdá systémové.
Samotní účastníci sporů prý vnímají možný převod agendy na soudy negativně. Když totiž tento krok hrozil v roce 2013, účastníci během roku 2012 na poslední chvíli ČTÚ doslova zavalili touto agendou.
V neposlední řadě pak Pelikán upozorňuje, že převod agendy by vyšel státní pokladnu na nemalé peníze. Soudům by podle propočtu musel celkem přidat asi 260 milionů korun. „V úvahu je nutné vzít i náklady na odbytné vyplacené zaměstnancům ČTÚ, kteří by se v důsledku navrhované změny stali nadbytečnými. Naopak v případě ponechání rozhodování tzv. účastnických sporů o peněžitá plnění v gesci ČTÚ při současném zachování personálních a finančních kapacit k zajištění dané agendy v objemu jako v roce 2016 pro následující období by nedošlo k navýšení výdajů ze státního rozpočtu,“ uzavírá ministerstvo. Už dříve Pelikán vypočítal, že pro převod agendy by bylo potřeba 106 nových soudců.
Eva Paseková
