Ministerstvo spravedlnosti (MSp) odeslalo do připomínkového řízení poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 99/1963 Sb. – občanského soudního řádu a dalších zákonů. Jedná se o zákony č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, zákon č. 549/1991Sb. o soudních poplatcích, zákon č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a zákon č. 427/2011Sb. o doplňkovém penzijním spoření. Česká justice má text návrhu změn zmíněných zákonů k dispozici.
V rámci těchto změn navrhuje ministr spravedlnoti Robert Pelikán mj. nový způsob přidělování věcí u všech soudů v České republice a to prostřednictvím tzv. elektronického generátoru přidělování věcí. Ten bude, spolu s evidencí rozvrhů práce soudů, spravovat MSp. Ministerstvo k této změně přistupuje se zdůvodněním, že „dosavadní právní úprava ovšem zcela nevylučuje možnost, že bude dopředu možné odhadnout, který soudce či senát bude řešit následující napadnutou věc, a tudíž je zcela nevyhovující“. Nový elektronický systém je součástí strategie eJustice, o které jiý Čská justice podrobně informovala.
Zde si můžete přečíst návrh změny zákona o soudech a soudcích.
Podle ministerstva dosavadní platná zákonná úprava vychází z rovnoměrného rozdělování nápadu mezi jednotlivé soudce (tzv. ,,kolečko“), kdy jsou jednotliví soudci přidělováni k věcem postupně, na základě předem stanoveného režimu. Z rovnoměrného přidělování věcí pak mohou být podle ministerstva vyloučeni soudci, kteří v dané době mají větší množství časově náročnějších případů. „Takový způsob přidělování věcí však může vést k tomu, že lze dopředu předpokládat, který soudce či senát bude řešit následující napadnutou věc“, zdůvodňuje novou úpravu Pelikánův resort. Cílem předkládaného návrhu zákona je podle MSp vyloučení možnosti obejití práva na zákonného soudce.
Automatický generátor přidělování věcí tak má vylučovat z přidělování lidský faktor a zajišťovat náhodnost výběru soudního oddělení, jemuž napadená věc připadne. „Přesněji řečeno se bude jednat o algoritmus přidělování věcí, který generuje čísla tak, že nebude možné odhadnout, které číslo bude následovat a bude trvat velmi dlouho, než se generovaná čísla budou moci začít periodicky opakovat. Nebude tedy možné ani dlouhodobě vysledovat způsob přidělování věcí tak, aby mohlo dojít ke zneužití“, zdůvodňuje dále MSp.
Předpokladem fungování automatického generátoru přidělování věci je existence alespoň dvou soudních oddělení na jednu konkrétní soudní agendu. „V opačném případě by nový způsob přidělování věcí postrádal základní předpoklady, pro které bude zřizován, neboť by bylo předem zřejmé, který konkrétní soudce bude napadenou věc řešit. Nebude-li výše uvedená podmínka dvou soudních oddělení splnitelná z důvodu existence pouze jednoho soudního oddělení na daném úseku, bude předsedou soudu v rozvrhu práce po projednání se soudcovskou radou stanoven alternativní způsob přidělování věcí“, popisuje dále záměr MSp v důvodové zprávě.
Vyhláška měnící systém přidělování soudců ke stažení zde.
Automatický generátor nemá posuzovat obsah žaloby. Z dlouhodobého hlediska je podle MSp statisticky dokázané, že počet časově náročných a nenáročných věcí přidělených jednotlivým soudcům je přibližně rovnoměrný. „Na soudech s menším nápadem je však možné, že případů bude tak málo, že k rovnoměrné distribuci dojde až v delším časovém horizontu, kdy se statistická vyrovnanost přidělování věcí projeví. Takový postup však zcela naplňuje požadavky judikované Ústavním soudem (III. ÚS 200/98), který požadavek transparentnosti obsazování soudu pro účastníky řízení považuje ve srovnání s požadavkem na proporcionalitu přidělování věcí za primární“, argumentuje MSp.
Součástí aplikace bude také možnost zpětné kontroly přidělování věcí. „Součástí aplikace bude tzv. ‚log‘, který po celou dobu přidělování věcí bude ukládat procesy vedoucí k přidělení zákonného soudce. Vedle těchto procesů taktéž bude zaznamenávat veškeré změny rozvrhu práce, které by mohly případně vést k účelové změně. V případě, že dojde ke změně rozvrhu práce, bude tato změna nejen uložena do paměti systému, ale taktéž hlášena správci systému, kterým bude Ministerstvo spravedlnosti. Prostřednictvím ‚logu‘ bude taktéž možné kdykoli poskytnout potřebné údaje pro možný přezkum zákonnosti přidělení zákonného soudce“, stojí v důvodové zprávě k návrhu.
A jak bude celá věc podle představ ministerstva fungovat? „V okamžiku přijetí podání zaměstnanec podatelny soudu založí novou věc, které bude následně po přidělení konkrétní soudní agendy vyšší podatelnou přidělena spisová značka. Ta bude již generována prostřednictvím automatického generátoru přidělování věcí, který současně s vydáním spisové značky bude generovat i konkrétního soudce či senát, který bude napadenou věc řešit. Konkrétní soudce či senát bude generován z množiny soudců určených pro danou soudní agendu, která bude zúžena o omezující výjimky. Množina příslušných soudců, ze kterých bude možné generátorem vybírat, bude dána předsedou soudu prostřednictvím rozvrhu práce. Automatický generátor přidělování věcí tak již pouze bude vybírat z předem definovaného výběru. Veškeré tyto operace budou zpětně dohledatelné pro případné účely kontroly“, popisuje ministerstvo v návrhu. V případě, že v průběhu kalendářního roku by mělo dojít ke změně rozvrhu práce, bude podle návrhu tato změna nejprve projednána se soudcovskou radou. Poté předseda soudu učiní změnu v automatickém generátoru věcí a „změna práce se projeví ve změně množiny soudců pro konkrétní agendu“. Podobně, jako u přidělování konkrétní napadené věci, bude i změna rozvrhu práce evidována pro možnost případné kontroly, plánuje MSp.
Jak již bylo níže popsáno, je základním předpokladem pro aplikaci ministerského automatického generátoru existence alespoň dvou soudních oddělení, kterým přísluší k rozhodování konkrétní agenda. Ministerstvo proto připouští, že při určování specializací bude klíčové, aby okresní, krajské a vrchní soudy uspořádaly svou organizaci tak, aby vyhovovala tomuto novému požadavku. Jsou tak možné i výjimky, kdy na některých soudech může být pouze jedno soudní oddělení na daný soudní úsek a podle MSp bude pro tyto případy nutné stanovit alternativní způsob přidělování věcí. „Výjimka je stanovena taktéž pro Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které podmínku specializace minimálně dvou soudních oddělení splnit nemusí. Důvodem této výjimky je především odlišná organizační struktura nejvyšších soudů. Přesto, bude-li na Nejvyšším soudu nebo na Nejvyšším správním soudu určena stejná specializace dvěma soudním oddělením, automatické přidělování věcí se uplatní“, plánuje MSp.
Ke konkrétnímu provedení systému připravilo MSp i vyhlášku. Zavedení nového systému má podle plánu resortu stát přibližně 5 milionů korun. Ministerstvo také v návrhu píše, že celou změnu projednalo se zástupci soudů.
(epa)
