Ve většině západoevropských států není stanovena pro soudce ani pro státní zástupce povinnost podávat hlášení o majetkových poměrech. A to ani před nabytím funkce ani v průběhu výkonu funkce ani po jejím skončení. Česko se tak zřejmě zařadí mezi několik málo zemí, kde taková povinnost bude platit.
Výjimkou v Evropě je pouze Finsko, Polsko nebo Estonsko a Island, v některých zemích pak platí určitá omezená povinnost pro soudce a státní zástupce majetek přiznávat. V Polsku platí přísná úprava pro střet zájmů i u jiných funkcionářů a zaměstnanců státu. Rovněž v Bulharsku a Chorvatsku existuje povinnost podávat prohlášení pro soudce i státní zástupce, nikoliv však před nástupem do funkce. Povinnost podat prohlášení o majetku a činnostech je stanovena i v Lotyšsku, Litvě a Slovensku.
Ústavně právní výbo Poslanecké sněmovny České republiky ve středu doporučil v rámci zákona o střetu zájmů rozšířit okruh lidí, kteří musejí podávat takzvaná majetková přiznání právě o soudce a státní zástupce. Dokumenty by nebyly veřejné.
S návrhem přišla poslankyně a exministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Ta si kvůli němu nechala vypracovat analýzu Parlamentním institutem o tom, jak tato legislativa funguje v Evropské unii, kterou nyní poskytla České justici.
Estonsko
Soudci a státní zástupci mají povinnost podávat majetková přiznání. Nemají ale povinnost podat prohlášení ještě před nástupem do funkce, ale v určené lhůtě po nástupu do funkce. Tuto povinnost upravuje souhrnně pro státní funkcionáře antikorupční zákon z r. 2014.
Mohlo by vás zajímat
Finsko
Podání majetkového přiznání soudním čekatelem je podmínkou pro jeho jmenování soudcem prezidentem republiky. Oznamovací povinnost se týká majetku (včetně závazků), zdrojů příjmů, zastávaných funkcí (včetně těch bez finanční odměny) a dalších osobních vazeb, které zakládají střet zájmů či ze kterých by takový střet mohl vzejít. Na rodinné příslušníky soudce se taková povinnost nevztahuje. Po jmenování do funkce je soudce dle zákona neprodleně povinen oznamovat Ministerstvu spravedlnosti změnu svých majetkových poměrů tak, aby byly vždy v souladu se stavem uvedeným v prohlášení.
Co se týče státních zástupců, ve Finsku mají povinnost odávat majetková přiznání pouze Nejvyšší státní zástupce a vrchní státní zástupci.
Chorvatsko
Soudce a státní zástupce je povinen podle zákona upravujícího soudnictví do 30 dnů od nástupu do funkce podat majetkové přiznání a každoročně oznamovat podstatné změny, ke kterým v jeho majetkových poměrech došlo. Není třeba přiznání podat před nástupem do funkce. Podle novely zákona přijaté nedávno jsou deklarace veřejné.2 Administrativu vykonává soudcovská resp. prokurátorská rada.
Island
Povinnost soudců informovat o svých majetkových poměrech existuje, nikoli však před nástupem do funkce ani po jejím opuštění.
Soudci jsou především omezeni ve výkonu některých dalších druhů zaměstnání. Soudci mohou vlastnit podíly v obchodních korporacích, ale mají povinnost tyto skutečnosti oznamovat tzv. Výboru pro justiční funkce. Přiznání jsou neveřejná.
Naproti tomu státní zástupci povinnost podávat majetková řiznání nemají, protože spadají pod režim státních zaměstnanců. Státní zástupce má pouze povinnost vyžádat si souhlas nadřízeného v případě, že zamýšlí vykonávat druhé placené zaměstnání, stát se členem vedení obchodní korporace nebo takovou obchodní korporaci založit.
Německo
Před nástupem do funkce musí justiční čekatel pouze prokázat, že jeho osobní finance jsou v pořádku, soudci již povinnost přiznávat majetek nemají. Stejný postup platí i pro státní zástupce.
Norsko
Soudci jsou povinni prokazovat pouze svou mimosoudní činnost.
Polsko
Soudci a státní zástupci mají povinnost podávat každoročně majetková přiznání. Nemusí tak ale činit před nástupem do funkce.
Slovensko
Podle zákona je soudce povinen po celou dobu výkonu funkce soudce deklarovat své majetkové poměry do 30 dnů ode dne, kdy se ujal funkce a potom do 31. března každého kalendářního roku působení ve funkci soudce. Majetkové přiznání musí obsahovat údaje o právním důvodu a o datu nabytí nemovitého majetku a jeho pořizovací ceně. Soudce musí v přiznání uvést každou svou movitou věc nebo majetková práva a jiné majetkové hodnoty, jestliže hodnota přesahuje 6 600 eur.
Návrh zákona o střetu zájmů nyní zamíří do závěrečného čtení v Poslanecké sněmovně. Podle soudců plánovaná úprava možné korupci v justici ale stejně nezabrání.
(epa)
