Po zvyšování „lustrace“ zástupců justice je společenská poptávka. Vyplývá to z dnešního jednání ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV). Povinnost pro soudce a státní zástupce podávat majetková přiznání v rámci zákona o střetu zájmů navrhla poslankyně Marie Benešová (ČSSD). Informace o majetku soudců by podle ní měl uchovávat Nejvyšší soud, u státních zástupců by to mělo být Ministerstvo spravedlnosti.
Jednání ústavně právního výboru se zúčastnil i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová nebo předseda Unie státních zástupců Zdeněk Matula a náměstek Nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík. „Omlouvám se, že jsem návrh dávala na poslední chvíli, ale bylo sympatické, že jsme to konzultovali se špičkami justice a nějakým způsobem jsme se domluvili,“ řekla na úvod poslankyně Marie Benešová.
Návrh zákona o střetu zájmů podle ní opomíjí základní skupinu osob a to jsou soudci a státní zástupci. Je potřeba zvýšit transparentnost české justice. „Zprávy BIS z této oblasti nehovoří optimisticky, stoupá i kriminalita. Včerejší případ soudce z Chomutova je toho příkladem,“ vysvětlila Benešová důvod svého pozměňovacího návrhu.
S tím nesouhlasil šéf NS. „Překvapuje mě, že se argumetuje, že se mezi soudci a státními zástupci objevují lidé, kteří jsou stíháni za úplatky. Podle mě je to spíše důkaz o tom, že se s takovými věcmi justice vypořádává,“ řek Pavel Šámal s tím, že si nemyslí, že důvěra je o tom, aby se na soudce kladly další povinnosti a aby se více odhalovali. „Já si myslím, že to povede spíše k opaku,“ dodal Šámal.
V USA jsou majetková přiznání soudců veřejná
Poslankyně si nechala od Parlamentního institutu zpracovat analýzu, jak je to s majetkovými přiznáními v justici v ostatních zemích. V USA již taková povinnost platí od 80. let, majetková přiznání jsou dokonce veřejně přístupná. V Evropské unii je příkladem odhalování soudců Polsko. Podle Šámala taková srovnání nemají logiku, protože úpravy v jiných zemích jsou nepřenosné. O důvěře, kterou požívají soudci v USA, se nám v ČR může podle něj pouze zdát.
Podle prezidentky Soudcovské unie podávání majetkových přiznání korupci v justici nezamezí. „Majetková přiznání neovlivní korupční jednání soudců. Je to povolání spojeno s mocí a vlivem a vždy bude někdo, kdo to bude zneužívat, “ řekla Daniela Zemanová. Podle ní je klíčové zaměřit se na spolehlivý a funkční systém výběru soudců a soudních funkcionářů.
Státní zástupci a soudci mají jiné postavení
Znění návrhu musí být podle Benešové dobře ošetřené. „Je to trochu legislativní oříšek, musí se respektovt dělba moci, státní zástupci spadají pod moc výkonnou, soudci mají specifické postavení,“ připomněla poslankyně. U soudců by tak dokumenty podle jejího návrhu schraňoval Nejvyšší soud s tím, že IT systém by spravovalo Ministerstvo spravedlnosti. U státních zástupců by to pak bylo pouze ministerstvo. Zatímco soudci s takovým postupem souhlasí, státní zástupci jsou proti.
Nejvhodnější by podle jejich zástupců bylo shraňovat majetková přiznání v papírové podobě. S tím se ztotožnil i Pavel Šámal který řekl, že všechny IT systémy jsou zneužitelné. Náměstek NSZ Jiří Pavlík hlasuje pro to, aby se majetková přiznání žalobců shraňovala na Nejvyším státním zastupitelství. „Otázka neveřejnosti je zásadní,“ zdůraznil Pavlík.
S tím souhlasí i předseda NSS který si přeje, aby majetková přiznání soudcůkončila na Nejvyšším soudu. „Naléhám, aby přiznání byla činěna v neveřejném režimu a údaje byly sdělovány důvěryhodnému místo. Ministerstvo spravedlnosti v tomto směru důvěryhodné není,“ řekl Baxa.
Soudci mají funkci a odpovědnost na celý život
Reakce soudců byla umírněná. Je jim zřejmě jasné, že politická shoda na návrhu, jak Česká justice informovala, je tak vysoká, že tentokrát se povinnosti odhalovat svůj majetek nevyhnou. Podle Josefa Baxy je fráze, že soudci jsou z jiného světa, že je to jiná kasta, pravdivá částečně. „Soudci střet zájmů zpravidla neřeší. Veřejní činitelé jsou ve funkcích na přechodnou dobu, vstoupí do politiky a může se stát, že jsou ve střetu zájmů. Proti tomu být soudcem je celoživotním rozhodnutím,“ upozornil šéf NSS a připomněl, že soudci mají zákonem zakázáno vykonávat další činnosti, například podnikat. Kontrola střetu zájmů již podle Baxy existuje. Pokud se v určité situaci soudce dostane do stavu tzv. podjatosti, je povinen to ohlásit nebo může podat námitku účastník řízení.
Zákon o střetu zájmů korupci nezamezil
Předseda Unie státních zástupců Zdeněk Matula připomněl, že zákon o střetu zájmů platí deset let. „Splnilo to účel? Přestali se funkcionáři chovat korupčně? Podle mě majetková přiznání nástroj k zamezení korupce nejsou,“ řekl Matula.
Zklamalo ho, že poslanci chtějí podobná pravidla zavádět na základě průzkumů veřejného mínění. Šéf USZ apeloval na poslance, aby návrh schválili tak, aby nedošlo ke zneužívání informací uvedených v přiznáních. Kvůli tomu se do něj obul poslanec Marek Benda (ODS). „U mě zastání nenajdete. Bylo to státní zastupitelství, které se pustilo do dekonstrukce systému v této zemi,“ řekl Benda v narážce na kauzu Nagyová. Podle něj by se ale měla odmítnout celá novela, protože například přiznávání zastupitelů k majetku postrádá logiku.
Exministr Pavel Blažek (ODS) pak varoval, aby poslanci ad hoc “nenaskakovali“ na kauzy, které se objevují v médiích, například právě kauzu chomutovského soudce Ivana Nováka.
Jednání o úpravě bylo přerušeno a poslanci v něm budou ještě pokračovat.
Eva Paseková
