Evropská komise navrhla zpřísnění pravidel, podle nichž se musejí řídit firmy, které svoje zaměstnance dočasně vysílají na práci do zahraničí. Hlavní novinkou je požadavek, aby lidé pracující na přání zaměstnavatele mimo zemi původu dostávali odměnu srovnatelnou s platy, které za stejnou práci berou domácí pracovníci.
Na změnu tlačily zejména západoevropské země, podle nichž stávající pravidla zneužívají firmy ze států s nižšími platy, a vytvářejí tak nekalou konkurenci domácím společnostem.
„Pravidla odměňování, která se vztahují na domácí pracovníky, by měla platit i pro pracovníky vyslané ze zahraničí… Mělo by to přinést větší spravedlnost,“ uvedla dnes ve Štrasburku při prezentaci návrhu směrnice eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenová.
Vysílání pracovníků do zahraničí se využívá zejména v sektoru stavebnictví, ale také v zemědělství a dopravě. V roce 2014 bylo v rámci EU do zahraničí vysláno 1,9 milionu zaměstnanců, což byl oproti předchozímu roku nárůst o deset procent. Přesto však lidé vyslaní do zahraničí tvoří méně než jedno procento všech zaměstnanců v rámci unie.
Nejvíce dočasných pracovníků ze zahraničí mají každoročně v Německu, Francii a Belgii. Právě tyto státy přitom na změnu pravidel nejvíce tlačily a argumentovaly přitom tím, že stávající normy nahrávají zneužívání ze strany zahraničních zaměstnavatelů a podkopávají jejich pracovní právo. Země ze středu a východu Evropy se naopak obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem, upozornil deník The Financial Times. Ty by totiž byly nuceny platit svým zaměstnancům v zahraničí vyšší mzdy.
Směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí byla poprvé přijata v roce 1996, před dvěma lety pak unie prosadila změny, které měly zabránit podvodům, s jejichž pomocí firmy šetřily náklady. Některé totiž pracovníky do zahraničí vysílaly jen naoko a zakládaly takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců.
(čtk)
