Česká republika patří do první pětice zemí s nejdelší průměrnou délkou pobytu lidí ve vězení. Déle v průměru za mřížemi stráví už jen lidé v Moldavsku, Portugalsku, Ázerbájdžánu a Rumunsku. Vyplývá to ze studie SPACE zveřejněné Radou Evropy (RE), kterou provedl Ústav kriminologie a trestního práva se sídlem v Lausanne. České věznice byly podle studie v roce 2014 naplněny z 93,2 procenta.
V Česku lidé ve vězení v předloňském roce strávili v průměru 21,4 měsíce, což ho řadí ve srovnání členů Rady Evropy na páté místo. Nejdelší dobu vězni stráví za mřížemi v průměru v Moldavsku (29,2 měsíce), Portugalsku (27,9), Ázerbájdžánu (27,4) a Rumunsku (25). Nejkratší průměrnou dobu věznění mají Švýcarsko a Lichtenštejnsko (1,6 měsíce). Lidé, kterým byla svoboda odňata na Slovensku, průměrně za mřížemi pobudou 15,2 měsíce. Průměr všech členských zemích RE v délce pobytu lidí ve vězení je 9,3 měsíce.
Kapacita věznic v České republice byla v roce 2014 podle studie SPACE téměř naplněna. Na 100 míst připadalo asi 93 vězňů, na Slovensku téměř 90. Nejhorší situace panovala v roce 2014 v Maďarsku, kde na 100 míst připadalo 142 vězněných. Následovala Belgie se 129 vězni na 100 míst, Makedonie se 123 a Řecko se 121. Horší situace než v Česku vzhledem k naplněnosti nápravných zařízení je například i v Itálii, Španělsku, Francii či Rakousku. V průměru v členských zemích RE pobývá ve vězení téměř 92 lidí na sto míst, situace se ale podle studie SPACE od roku 2011 mírně zlepšila.
„Přeplnění vězení představuje výraznou překážku v nápravě delikventů a tedy i v lepší ochraně společnosti před zločinem,“ uvedl generální sekretář Rady Evropy Thorbjörn Jagland.
Na každých sto tisíc obyvatel v roce 2014 v Česku připadalo téměř 178 vězňů, na Slovensku téměř 188. Nejvíce vězňů na počet obyvatel mělo předloni Rusko (467), Litva (305), Lotyšsko (240), Ázerbájdžán (238) a Gruzie (228). V zemích RE je v průměru ve vězení téměř 136 lidí na 100.000 obyvatel, což je oproti stavu před pěti lety mírné zlepšení. Celkem bylo předloni v evropských věznicích 1,6 milionu lidí.
Více než pětinu vězněných tvoří v průměru v jednotlivých členských zemích cizinci. Ve většině středoevropských a východoevropských zemí není však ve věznicích cizinců více než deset procent. V Česku je pouze 8,3 procenta vězněných původem z ciziny. Nejvíce cizinců pobývá v monackých věznicích (96,4 procenta), téměř tři čtvrtiny vězňů mají cizí pas také ve Švýcarsku a Lucembursku, polovina například v Rakousku.
(čtk)
