Měl by se předseda Ústavního soudu vyjadřovat k tématům, k nimž směřuje avizovaná ústavní stížnost? Řeč je o ústavní stížnosti, kterou hodlá podávat pravicová opozice. Pavel Rychetský v ČT prohlásil, že v demokratickém státě není možné, aby menšina zcela znemožňovala a trvale blokovala zákonodárný proces.
Ústavní soud podle Rychetského musí chránit menšinu, ale musí také ctít právo většiny rozhodovat. Právníci a politici, které oslovila Česká justice, se nedokáží shodnout na tom, zda byl již tento výrok za hranou toho, jak by měl předseda ÚS reagovat. Vládní koalice ve Sněmovně přes námitky opozice prosadila elektronickou evidenci tržeb. Opozice zřejmě kvůli tomu podá ústavní stížnost. Předseda ODS Petr Fiala například uvedl, že koalice „znásilnila jednací řád“ Poslanecké sněmovny.
„V případě projevení názoru na určitý problém, který je řešen v řízení o tzv. abstraktní kontrole norem (zde lze očekávat návrh skupiny poslanců), byl vždy Ústavní soud velmi tolerantní při posuzování vyjadřování členů soudu k věci ještě před podáním návrhu. Je totiž zřejmé, že jde o obecný názor na určitý ústavní problém, který má, či měl by mít, zajisté každý soudce obecně zformulovaný už ve chvíli, než začne soud věc projednávat resp. dokonce už ve chvíli, kdy probíhá soudcova nominace,“ konstatuje bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Důkladná znalost názorů budoucích soudců je podle ní žádoucí už kvůli výběru soudců tak, aby bylo zajištěno pluralitní složení soudu. „Jiná věc ovšem je, že nezávislý soudce musí zůstat otevřený všem detailům, s nimiž se seznámí až při projednávání konkrétní věci, které mohou nakonec ovlivnit i jeho konečné rozhodnutí,“ pokračuje. Pro ilustraci excesu Wagnerová uvádí, že když byl v Brně na návštěvě nedávno zesnulý soudce Nejvyššího soudu USA Antonin Scalia, veřejně hovořil o svých názorech na věznici Guantánamo, ač jeho soud právě projednával podání konkrétních vězňů. Zde tedy nešlo o abstraktní kontrolu norem, nýbrž o rozhodování konkrétní věci. „V takovém případě by jistě každý český ústavní soudce byl velmi zdrženlivý. Inu, jiná zem, jiný mrav,“ uzavírá Wagnerová.
Podle další z emeritních ústavních soudkyň, Vlasty Formánkové, pro uchování důvěry v nezávislé a nestranné soudní rozhodování je nezbytné, aby soudci byli ve svých vyjádřeních zdrženliví. Vykročení z těchto mezí totiž může vést k vyloučení soudce pro podjatost.
Šalamounskou odpověď zvolil bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. „Kdo jiný, než uvážlivý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, může říct zodpovědněji, co ještě lze.“
Neméně šalamounsky odpověděl ústavní právník Jan Kudrna.„ Já věřím, že předseda Ústavního soudu ví, kde je hranice, k čemu a jak se vyjadřovat může a kde to vhodné není.“
Pokud byl tázán, tak odpovědět nějak musel, míní poslanec Jan Chvojka (ČSSD). „Vzhledem k tomu, že se vyjádřil právě a jen v obecně rovině, tak s tím nemám problém. Takto se obecně vyjádřil i k jiným potencionálním stížnostem, a nikdy s tím žádná potíž nebyla.“
Mohlo by vás zajímat
Problém v Rychetského vyjádření nevidí ani Chvojkův poslanecký kolega Stanislav Grospič (KSČM). „Myslím, že právě proto se vyjádřil v obecné rovině na položenou otázku,“ sdělil České justici.
„Je zatím předčasné na tuto otázku odpovídat,“ říká poslanec Radek Vondráček (ANO). „Není jasné, zda, a v jaké podobě, bude zákon o EET schválen v Senátu, zda jej podepíše prezident republiky,“ uvažuje. Takže v této chvíli bych vyjádření předsedy Ústavního soudu nehodnotil.
Opačný názor mají pravicoví poslanci, kteří chtějí postup koalice napadnout u Ústavního soudu. „Rozhodně by se měl pan předseda ÚS takových vyjádření zdržet, protože to může být chápáno jako nepřípustné zasahování do nezávislosti rozhodování ostatních soudců ÚS. Za nepatřičné ovšem stejně tak považuji rady týkající se legislativních úprav jednacího řádu. My, poslanci, také neradíme ústavním soudců, jaké mají mít mezi sebou vztahy,“ kritizuje Rychetského vyjádření Marek Benda (ODS).
Obdobně kritický postoj zastává i poslanec Martin Plíšek (TOP 09). „Výroky předsedy Ústavního soudu v České televizi mě docela překvapily. Při nedávné návštěvě poslanců ústavně právního výboru na Ústavním soudu jsme si dávali velký pozor na to, abychom neprobírali téma zákona o evidenci tržeb právě z toho důvodu, že až bude zákon publikován ve Sbírce zákonů, tak bude podána ústavní stížnost na jeho obsah i procesní způsob jeho schvalování. Není totiž vhodné, aby ten, kdo o ústavní stížnosti bude rozhodovat, jakkoliv dopředu naznačoval, jaký má postoj.“
Dušan Šrámek
