Výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny, jehož drtivou většinu tvoří lékaři a další zdravotníci, podle očekávání podpořil návrh ministerstva zdravotnictví na striktní podobu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (sněmovní tisk 508). Obhájci ministerského návrhu ve shodě se zpravodajem, jímž byl Jaroslav Krákora (ČSSD), zaujali k téměř všem změkčujícím pozměňovacím návrhům negativní stanovisko a ty pak skutečně neprošly.
Výjimkou byl komplexní pozměňovací návrh, který připravilo samo ministerstvo. Na druhou stranu bylo u některých témat patrné, že ani zdravotničtí profesionálové, toho času v politice, si nejsou jisti tvrdostí a smysluplností omezujících opatření. Bohatá diskuse a někdy i ne zcela jednoznačné hlasování dokládají, že některé z pozměňovacích návrhů, které neuspěly na výboru, mají velkou šanci, aby prošly na plénu sněmovny, zvláště pokud předkladatelé z řad poslanců najdou společnou řeč s ministerstvem zdravotnictví na jejich formulaci. Týká se to například elektronických cigaret. Zdravotní výbor doporučil sněmovně pro další jednání nejen vládní návrh nového zákona, ale i stručnou novelu stávajícího zákona o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, s nímž přišli poslanci ANO v čele s poslancem Romanem Vondráčkem (sněmovní tisk 272).
Zákon byl projednán ve sněmovně v prvním čtení a byl postoupen jako garančnímu právě výboru pro zdravotnictví. Ten na prvním zasedání k zákonu, jednání přerušil a včera se k němu vrátil a dotáhl až ke svému kladnému stanovisku, které předkládá sněmovně pro druhé čtení. Za doporučení návrhu zákona jako celku zvedlo ruku 18 z 21 členů výboru, Jiří Běhounek (ČSSD) a Bohuslav Svoboda (ODS) se zdrželi, Marek Benda (ODS) byl proti. Alternativní jednodušší návrh na novelu stávajícího zákona o tabáku podpořilo 17 poslanců.
Exhibice až ve sněmovně
Ministerstvo zdravotnictví připravilo komplexní pozměňovací návrh, který kolegům na výboru předložil zpravodaj Jaroslav Krákora. Řeší některé technické problémy, které se objevily při projednávání zákona. Nejviditelnější je zvýšení limitu povoleného alkoholu na veřejných sportovních akcích ze čtyř na 4,3 objemová procenta, což zahrne všechna výčepní piva (stejný bod navrhoval samostatně i Leoš Heger z TOP 09). Krákorův návrh se týká i hraček napodobujících obal alkoholických nápojů i nabídky alkoholických nápojů, které lze podávat prostřednictvím prostředků komunikace na dálku osobám mladším 18 let. Komplexní „pozměňovák“ získal podporu od všech přítomných členů zdravotního výboru s výjimkou jednoho, který se zdržel.
V obecné části debaty si poslanec Marek Benda postěžoval, že si ministerstvo zdravotnictví „nešťastně a tvrdohlavě“ trvá na svém a návrhem poslance Krákory se situace ještě zhoršuje. Předkladatel tak podle něj jde proti většině sněmovny a nereflektuje, co v ní zaznělo. „Je třeba vyházet všechny sankce, představa, že přivezou omylem výrobek, který napodobuje alkohol a někdo mi dá zákaz činnosti na dva roky mi připadá úplně zcestná,“ prohlásil Benda, kterému vadí zejména „protialkoholní“ část zákona a myslí si, že pokud bylo cílem řešit kouření, „pak je férovější a čistší návrh ANO“.
Ministerstvo na jednání výboru zastupovali hned tří náměstci, ale argumentace stála zejména na Lence Tesce Arnoštové (ČSSD). Ta poslance ujistila, že některé aspekty bude ministerstvo ještě dopracovávat ve druhém čtení.
Jiří Koskuba (ČSSD) doporučoval bod projednávání úplně stáhnout, protože o tématu mluví na výboru už po několikáté a „mlátí prázdnou slámu“. Soňa Marková (KSČM) uvedla, že „ zbytečně se emocionálně prudíme“ a vyzvala „exhibicionisty, aby vystoupili až ve sněmovně.“
Narkomané kilometr od škol
Poslanci zdravotního výboru se věnovali i těm částem zákona, které jinak ostatním členům sněmovny na srdci tolik neleží. Několik pozměňovacích návrhů se týkalo lidí závislých na jiných návykových látkách, než je tabák a alkohol i komplikací, které pro společnost přináší jejich léčba. Zevrubně diskutovaný návrh předložila za poslankyni Radku Maxovou (ANO), která není členkou zdravotního výboru, její kolegyně Jana Pastuchová (ANO). Definuje minimální vzdálenost jednoho kilometru mezi zařízeními pro děti (třeba školou) a zdravotnickým zařízením, které poskytuje adiktologickou substituční léčbu. „Nedoporučujeme, protože už dnes má obec možnost upravit veřejný prostor v rámci své pravomoci, navíc to může v některých obcích vyvolat praktický problém,“ odmítla návrh náměstkyně Arnoštová.
„Já jsem z Prahy 4, kde ten problém reálně existuje. Centrum 300 metrů od školy, stříkačky všude a možnost obce s tím něco udělat je nula. Věnuje se tomu zastupitelstvo tři roky v kuse. Přestože má obec dobrou vůli, pokud se léčba poskytuje v soukromých prostorách, nemůže s tím udělat vůbec nic,“ vysvětlil Marek Benda. „Byla jste se někdy v Praze 4 podívat? Máme tam školu, kde ti klienti, pokud se jim tak dá říci, před ní ráno stojí a za peníze kupují moč od školáků, aby jí měli čistou a pak teprve tam jdou,. Pak jdou do parku, kde si to stříknou do žíly a stříkačky tam nechají. Tam pak chodí děcka do školy,“ apelovala poslankyně Pastuchová. Lenka Arnoštová jí odvětila, že situaci v Praze 4 zná, protože se v hlavním městě se zabývala protidrogovou problematikou. „Byla jsem se tam podívat. Tohle ten jeden kilometr neřeší. Myslím, že obec má k tomu prostředky v oblasti například veřejného pořádku, nebo posílení strážníka v daném místě,“ řekla náměstkyně MZ. Hlasování o návrhu skončilo v jeho neprospěch (5 pro, 10 proti, 6 zdrželo).
Jana Pastuchová také usilovala o zákonné ukotvení substituční léčby. „Substituční léčbu může předepsat kdekdo – od gynekologa až po praktického lékaře – úplně všichni, ale nemáme kontrolu, jestli se ti lidé opravdu léčí. Dostanou Subutex, vyzvednou si ho z lékárny, pak ho prodají dealerovi na černém trhu, avšak nemáme správnou evidenci, zda se léčí. Dali jsme do pozměňovacího návrhu specifikaci lékařů, kteří by měli oprávnění tyto preparáty předepisovat a tím by se zabránilo zneužívání léku,“ zdůvodnila návrh. Leoš Heger s ním „principiálně velmi souhlasí“, ale řešení vidí jinde. „Máme řadu léků, které nemohou předepisovat praktici a všichni se tomu smějí a bojuje se proti těmto restrikcím, ale technicky se to asi nemá ošetřovat v zákoně – měl by to rozhodnout SÚKL v rámci registračního řízení, protože kromě úhrad a jiných věcí, stanovuje i preskripční, případně opiátová omezení,“ uvedl exministr.
Také ministerstvo zdravotnictví souhlasí „ s cílem“ návrhu poslankyně Pastuchové. “Ale ne tak, jak je zpracovaný, je to legislativně-technický problém. Musel by se upravit i zákon o léčivech i zákon o návykových látkách,“ reagovala Lenka T. Arnoštová s tím, že je s poslancem Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) dohodnuta, že některá témata z této oblasti dotáhnou v rámci druhého čtení. To ostatně poslanec potvrdil, a třebaže původně sám tento návrh podal, nakonec ho nepodpořil, protože tam „po diskusi s odborníky zjistil problémy“. Návrh neprošel, ale získal 8 hlasů pro. Neprošel ani další návrh Víta Kaňkovského, který měl pomoci adiktologickým službám. Kvůli legislativně-technickým problémům bude ještě dál jednat s odborníky, úřadem vlády a MZ a načte jej ve druhém čtení.
Byrokracie ve jménu lidských práv?
Stejný poslanec se také pokusil získat ostatní pro úpravu podmínek, za nichž je možné používat omezovací prostředky a nakládání s nimi ve zdravotnické dokumentaci. Podnět dostal od ombudsmanky, která volá po souladu s mezinárodními úmluvami o ochraně lidských práv a svobod. „Uvědomuji si, že to může vzbudit pochybnosti, jestli to nemůže vyvolat další povinnosti pro zdravotnická zařízení. …Významný zásah to ale není. Návrh nezakazuje omezovací prostředky, ale mají se lépe evidovat. Je to i na ochranu zdravotníků. Zvyšuje se počet žalob proti zdravotnickým zařízením. Zdravotník, který použije omezovací prostředky, by měl být z hlediska evidence a zdůvodnění jejich použití chráněn,“ vysvětlil poslanec.
S odlišným názorem vystoupil hejtman vysočiny a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD), který poukázal na administrativu – písemné zprávy, posudky a další povinnosti spojené s použitím omezovacích prostředků, musí se například pořizovat výpis a zveřejňovat na internetových stránkách. „Na jedné straně hovoříme o tom, jak jsou naši zdravotníci byrokraticky zatížení dokumentací a pak jim dáme další, podle mého soudu nesmyslný úkol,“ míní J. Běhounek. Podobný názor měli i David Kasal (ANO) a Jiří Koskuba, který doporučil ombudsmance, aby „pod odborným dozorem oblékla modrobílou uniformu a přišla nám ukázat, jak všechny ty nesmyslné papíry ona zvládne“. Leoš Heger měl obavy – jak v případě adiktologie, tak i omezovacích prostředků – z toho, že se přes protikuřácký zákon zasahuje do zákona o zdravotních službách, případně specifických službách. „Je to složité právně i mezinárodně a je třeba je připravovat důkladněji než v rámci pozměňovacích návrhů,“ řekl. Náměstkyně Arnoštová, prohlásila, že se ministerstvo vyjádří později, nyní se zpravodajem zaujali neutrální stanovisko, ale návrh neprošel (pro byl pouze překladatel). Poslanec Kaňkovský ale uspěl se zakotvením podmínek pro provozování preventivních akcí typu den melanomu, nebo den boje proti aids, záměrem přitom bylo, aby tyto akce mohly probíhat v souladu se zákonem (povolení by uděloval krajský úřad), pro bylo 18 poslanců.
U e-cigaret se rýsuje kompromis
Tématem, které vůbec nerespektuje politické členění sněmovny, ale je formováno osobními postoji poslanců jsou elektronické cigarety. Pozměňovací návrh, který by vyjmul e-cigarety z přísné regulace, připravila trojice poslanců Běhounek, Koskuba, Jakubčík. Náměstkyně Lenka Teska Arnoštová předeslala, že je ministerstvo zdravotnictví ochotno ustoupit v používání elektronických cigaret v zařízeních stravovacího provozu. Poslanecký návrh je ale napsán tak široce, že se vztahuje i na školy, divadla, či dopravní prostředky a to je pro ministerstvo nepřijatelné. Jiří Běhounek ocenil, že je náměstkyně ochotna se bavit s předkladateli a zdá se, že se tu rýsuje přijatelné řešení.
„S většinou pozměňovacích návrhů, které mají zákon zmírňovat, nebudu souhlasit, ale v tomto případě bych byl ochoten mít pro používání elektronických cigaret pochopení, alespoň v některých prostorách. Řada lidí to využívá jako prostředek k odnaučení kouření, venkoncem nikotinové náplasti jsou přijaty jako prostředek k odvykání, někteří tvrdí, že ta inhalace je s rychlejším nástupem, což pomáhá,“ podpořil úlevu pro e-cigarety Leoš Heger.
Naopak jejich příznivcem není předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO, rozhovor s ním pro Zdravotnický deník – viz zde). „Nelíbí se mi na elektronických cigaretách, že jsou nestandardně připravované. … Některé mají hodně nikotinu, některé málo, jiné žádný. V některých jsou těžké kovy, jako je kadmium, které jsou kancerogeny, v některých nejsou. Studie jsou vesměs negativní, stanovisko WHO je, že nedoporučuje e-cigarety. Může to být odvykací nástroj, někomu to může pomoci, ale v podstatě jde o to, že člověk potřebuje mít něco v ruce, s čím si hraje a pak potřebuje uplatnit svůj sací reflex. Nejsem proti tomu, je to důležitá věc, kterou nepodceňuji. Proč ale nevyrobí elektronickou cigaretu, která obsahuje jenom vodní páru? Mezitím si může nalepit nikotinové náplasti, nebo může používat Champix, ale obojí nemá vysokou účinnost, tak 10-15 procent, se říká. Je možné, že některým pomohla odnaučit se kouřit, ale bude to fungovat jenom na některých kazuistikách,“ míní poslanec Vyzula.
„Příznivci zákona zdůrazňovali pasivní kouření, jsme profíci, tak uznáte, že skutečně zátěž nekuřáků u elektronických cigaret vypadá, že je menší. Není mým problémem, jestli je někdo kontroluje nebo ne, ano souhlasím s vámi (na prof. Vyzulu), ale to není předmětem tohoto zákona. Bavili jsme se o odvykací léčbě narkomanů. Takže jestli chceme národ odnaučit kouřit, ochránit pasivní kuřáky a zatrhneme úplně všechno, rozhodne se hlasováním, ale pak se na mě nezlobte, pak napište jeden jediný bod, že v České republice se zakazuje kouření. Nechci polemizovat o chamipxu, nikotinových náplastech, mohu vám čestně říci, že to už mám za sebou, zkusil jsem to, zaplatil ty tisíce, je to úplně na …alespoň pro mě. Nemám osobní zájem na elektronických cigaretách, které jsem zkusil a mně nechutnají,“ pobavil přítomné Jiří Koskuba, který je spolupředkladatelem zmírnění omezení u e-cigaret.
Pavel Havíř (ČSSD) se přiznal, že je dvacet let abstinující nekuřák. Pozměňovací návrh podpoří, nikoliv proto, že si myslí, že e-cigarety něco řeší, ale protože mu na návrhu zákona vadí prohibitivní charakter. Prohibici podporuje u závislosti na drogách, kde je prý nutná a nezbytná.
Také Rom Kostřica (TOP 09) elektronické cigarety „osobně“ podporuje, protože je to jedna z možností, jak odnaučit kuřáky kouřit. „Má pravdu prof. Vyzula, že bude třeba vyčistit trh výrobců elektronických cigaret. Měl jsem soubor osmi kuřáků, kteří prodělali relativně úspěšnou protinádorovou léčbu a chtěli se odnaučit kouřit, byli to lidé, kteří měli odstraněn hrtan a kouřili přes tracheostom, čili dávali si tu cigaretu k průdušnici a poslal jsem je na akupunkturu a 7 z 8 to zvládlo, byl to čínský specialista,“ dodal.
Vít Kaňkovský akcentuje v celém zákoně ochranu nekuřáků. Tak velkou hodnotou je pro něj svoboda, že nebude kuřákům říkat: nekuřte, je to prý opravdu jejich věc. „Beru to tak, že elektronické cigarety jsou menší zlo, pokud jde o ochranu nekuřáků,“ uzavřel. Připomeňme, že docentka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nedávno potvrdila, že „riziko pasivního kouření je prakticky blízké nule“. Už několik desítek odborných prací podle ní v současnosti dokazuje, že e-cigarety skutečně při odvykání fungují. V Británii tak je dokonce jedna značka registrována jako lék a také hrazena.
Přestože se diskuse stáčela spíše ve prospěch e-cigaret, v hlasování bylo 8 členů výboru pro a 11 proti, dva se zdrželi. Ministerstvo i zpravodaj totiž přijetí pozměňovacího návrhu v jeho široké podobě nedoporučili, nicméně poslanci počítají s tím, že se rodí kompromisní řešení.
Sólo Marka Bendy
Poměrně obsáhlá diskuse se pak vedla o devíti návrzích poslance Marka Bendy. Výbor mu schválil pouze jediný (vypouštělo se slovo „výroční“ u trhů). Neuspěl s požadavky na kuřárny v divadlech, sportovištích, či stravovacích zařízeních (25 procent plochy s odvětráváním, bez obsluhy), s vypuštěním povinnosti, že jeden nápoj musí být levnější, než pivo. aj.
Rušná debata se však strhla nad různými podobami povinnosti prodejců a provozovatelů takříkajíc odpovídat za „své“ opilce. „Příklad – zakazuje se prodávat nebo podávat alkohol, nebo umožnit jejich prodej nebo podání dospělé osobě zjevně ovlivněné alkoholem – to skutečně chceme vymáhat, myslíme to vážně? Budeme se tvářit, že všichni pijí v naší zemi kulturně a jenom občas nekulturně? Když si sednu s panem předsedou skleničky vína, tak na něj musím celou dobu koukat. A když si řeknu, že vypadá zřejmě ovlivněn, tak mu musím zabránit v podání alkoholu. Mně to připadá absurdní a jenom bych prosil, abychom o tom přemýšleli. Stejně tak přenášení odpovědnosti státu na jiné osoby. Stát stanoví podmínku, že děti do 18 let nesmí požívat alkoholické nápoje, tomu rozumím. Dosud to bylo tak, že pokud bylo zjištěno v restauračním zařízení, že byl podán alkohol dítěti, mohli dostat pokutu. Najednou se přechází na objektivní odpovědnost – kdokoliv má ve svém zařízení někoho, kdo je pod vlivem alkoholu, tak už není úkolem státu, aby prokázal, že mu takový alkohol podal. Je to zvrácené, přenášíme odpovědnosti státu na soukromé osoby,“ zlobil se poslanec. Dával příklady plesů, diskoték, ale i tramvají. „Ještě bych připustil, že ten zákaz dám, ale nemůžeme chtít po provozovateli, aby on to musel vymoci, jinak mu hrozí sankce. Tramvaják chudák má v tramvaji opilce, přijde k němu a řekne: milý opilče, vystupte. Má se s ním prát? Zavolá policii? Ale nebude si jist, zda ho ta policie vymete, nebo jestli dá pokutu jemu,“ uvedl Benda.
Nesouhlasili s ním poslanci ANO. David Kasal poukázal na své zkušenosti primáře, na jehož oddělení přivážejí nezletilce s 3 až 6 promilemi alkoholu. V klubu zvaném Inferno prý má provozovatel 95 procent nezletilců. „Nejsou to jenom plesy, na mladých je dělaný velký byznys ve velkém měřítku,“ zdůvodnil, svůj nesouhlas s kolegou Bendou. Stejně tak Jana Pastuchová uvedla příklad ze své praxe, kdy stále ještě slouží na záchrance. „Jezdíme na diskotéky, kde sbíráme ty opilé děti, podle statistik se ročně přiotráví dva tisíce dětí a z toho dvacet dětí zemře. Odpovědnost pořadatele za podání alkoholu zjevně opilým nezletilým je obhajitelná,“ míní.
„Nepochybuji o odpovědnosti za podání alkoholického nápoje dítěti, to je platný stav, ale zpochybňuji tezi, že je provozovatel odpovědný za to, že se v jeho zařízení nepohybuje osoba mladší 18 let, která požila alkoholický nápoj, namítl poslanec Benda. Podpořil ho Jiří Štětina (Úsvit). Naopak nesouhlasilo ministerstvo zdravotnictví, byť je připraveno některé formulace případně precizovat a na schůzku zve i poslance Bendu.
Při projednávání zákona došlo ve zdravotním výboru ke konfliktu poslanců Koskuby a Krákory, který popisujeme v článku zde.
Tomáš Cikrt, článek aktuálně vyšel ve Zdravotnickém deníku
