Zásadní změnu postupu při sběru podpisů podporovatelů prezidentského kandidáta navrhuje ministerstvo vnitra. Občané budou muset na podpisové archy uvádět čísla občanských průkazů a pasů. V druhé alternativě vyjádří občan podporu ověřeným nebo elektronickým podpisem. Druhá verze je spojena se snížením počtu potřebných podpisů z 50 tisíc na 8 tisíc. Návrh jde do připomínkového řízení.
Je-li někdo v navrhované změně volebního zákona vítězícím, je to ombudsmanka Anna Šabatová, která jako první upozornila, že volební právo v obecních volbách a ve volbách do evropského parlamentu náleží rovněž cizincům ze zemí Evropské unie. Vnitro nyní technickou novelou navrhuje zakotvení volebního práva občanů EU s registrovaným přechodným pobytem v České republice ve volbách do zastupitelstev obcí, a to na základě rozsudku občana Slovenska, který se svého volebního práva v obecních volbách domohl teprve u soudu.
O volebním právu cizinců a radě Anny Šabatové občanům EU, aby napadali český zákon u soudů, Česká justice informovala již dříve.
Tomio Okamura se zasloužil o nápravu mezery zákona
Je-li někdo v souvislosti s navrhovanou novelou prohrávajícím, je to poslanec Tomio Okamura. Tomio Okamurovi nebyl při první přímé volbě prezidenta uznán počet podporovatelů, neboť kontrolou petičních archů bylo zjištěno tolik neplatných podpisů, že nedokázal dosáhnout povinné hranice 50 tisíc hlasů potřebných pro statut prezidentského kandidáta. I po přepočtu Nejvyšším správním soudem chybělo Okamurovi stále 1 141 hlasů.
Následnou ústavní stížnost Tomia Okamury, že hranice nemohl dosáhnout proto, že „nebyl nadán sebemenší možností kontroly těchto podpisů“, Ústavní soud zamítl. Přesto nynější novela volebního zákona vychází právě z textu tohoto rozhodnutí o zamítnutí Okamurovy ústavní stížnosti: „Je zřejmé, že zákon o volbě prezidenta republiky obsahuje mezeru, která by mohla být hodnocena jako protiústavní, pokud neukládá ověření skutečného, nezaměnitelného a individualizovaného projevu vůle petenta, tj. ověření pravosti jeho podpisu,“ uvádí se v nálezu Ústavního soudu.
„Je-li účelem petice zjištění relevantní podpory a serióznosti kandidatury, nelze je realizovat toliko způsobem, z něhož není zřejmé, zda petent uvedl skutečně svoje vlastní údaje a k nim připojil svůj vlastnoruční podpis, či zda neuvedl údaje svých rodinných příslušníků či dalších osob, jejichž osobní údaje v rozsahu požadovaném zákonem o volbě prezidenta republiky zná. Jak již bylo uvedeno, tato skutečnost však neměla vliv na práva a povinnosti stěžovatele v procesu registrace jeho kandidátní listiny, neboť aplikace tohoto požadavku by, jak je uvedeno shora, postavení stěžovatele a případně i všech ostatních kandidátů naopak nepochybně ještě zhoršila,“ napsal doslova v závěru zamítnuté stížnosti Tomia Okamury Ústavní soud.
Vnitro navrhuje snížit počet podpisů na 8 tisíc
Právě způsob ověření vůle petentů se má novelou změnit, přičemž jedna varianta návrhu je spojena i se změnou Ústavy, když mění počet petentů z 50 tisíc na 8 tisíc nezaměnitelných a ověřitelných hlasů. „Předmětem novely je především úprava postupu při sběru podpisů na petici na podporu kandidatury nezávislého kandidáta na prezidenta, a to ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/12 tak, aby bylo zajištěno ověřování autenticity projevu vůle petenta,“ odkazuje návrh novely k předmětnému nálezu „Okamura“.
Ověřování autenticity projevu vůle petenta se navrhuje ve variantách: buď stanovením požadavku, aby petent při podpisu petice uvedl číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, anebo stanovením požadavku, aby projev vůle petenta byl učiněn v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem nebo učiněn elektronicky prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy – CzechPointu – nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky. Tato druhá varianta je spojena se změnou Ústavy spočívající ve snížení počtu požadovaných podpisů z 50 000 na 8 000.
Snížit počet podpisů je právo poslanců
Podle důvodové zprávy odpovídá snížení počtu podpisů na petici na podporu kandidatury nezávislého kandidáta na funkci prezidenta republiky, tj. kandidáta, který je navržen tzv. navrhujícím občanem a nikoli skupinou poslanců či skupinou senátorů, závěru vyslovenému v již zmíněném nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 27/12.
V souvislosti se zajištěním ověřování autenticity projevu vůle petenta při vlastním sběru podpisů, nebo při kontrole kandidátní listiny, má zákonodárce možnost jako ústavodárce změnit i znění Ústavy a snížit požadovaný počet podporovatelů, uvádí nález.V nálezu však Ústavní soud současně napsal, že 50 tisíc podpisů je přiměřený počet, který vychází z úvahy, že ČR je zastupitelskou demokracií a je projevem serióznosti kandidáta.
Pokud by zákonodárce přistoupil na změnu pravidel při sběru podpisů na ověřené a elektronické podpisy, stálo by to stát dalších deset milionů korun: „Musel by tak být vytvořen ověřovací systém umožňující hromadné načtení a ověření elektronických prohlášení, vložení přepisu fyzických prohlášení, kontrolu způsobilosti k podání prohlášení o podpoře a kontrolu duplicit; vzhledem k objemu a vyšší míře identifikovatelnosti petenta by proces byl významně jednodušší a pravděpodobně i rychlejší. Zvýšení nákladů na úpravu systému by tak na druhé straně představovalo značnou úsporu na straně provozu. Maximální odhadované náklady pro tuto variantu jsou ve výši 10 mil. Kč,“ uvádí v důvodové zprávě vnitro. Naopak v systému založeném na uvádění čísel občanských průkazů a pasů by ověřování probíhalo prostřednictvím ručního dohledávání v registru občanů. Technická novela také nově stanoví uvádění pohlaví petenta.
A mohla by to být i blamáž
Avšak ve variantě se snížením počtu petentů by muselo dojít ke změně Ústavy. „Podpora 8 000 petenty se jeví jako přiměřená a je inspirována úpravou v Rakousku, kde je požadováno 6 000 petentů, čemuž přímo úměrně počtu obyvatel v České republice odpovídá navrhovaných 8 000, uvádí důvodová zpráva k souběžnému návrhu na změnu ústavního zákona, jak vnitro došlo k číslu 8 tisíc.
A to je kámen úrazu, neboť změnu Ústavy do příští prezidentské volby v roce 2018 poslanci nestihnou. Pokud ministr vnitra nechce riskovat blamáž stejnou jako při první volbě, bude muset vyjít ze stavu, který již byl schválen, uvedl například předseda ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Jeroným Tejc pro Právo.
(ire)
