Jeden z nejkontroverznějších zákonů posledních několika let, zákon o státním zastupitelství, dostane brzo na stůl vláda. Podle zjištění České justice totiž ministr spravedlnosti Robert Pelikán dokončil jeho přípravu a poslal jej do vlády. A to v podobě, která vychází vstříc jeho hlavním podporovatelům. Nevyslyšel naopak kritiku většiny krajských státních zastupitelství, obou nejvyšších soudů, Legislativní rady vlády, odborné veřejnosti, ale ani poslanců Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.

Pelikán odmítl také vyhovět několika ministerstvům (ministerstvu financí, vnitra, zahraničí, ministrovi pro legislativu a lidská práva, místopředsedovi vlády pro vědu a výzkum) a předkládá tak zákon do vlády s několika zásadními rozpory.

Česká justice má konečnou verzi zákona k dispozici. Vyplývá z ní, že Pelikán prakticky v ničem neustoupil námitkám, které v průběhu jeho přípravy zaznívaly z různých stran, a setrval na jeho původní podobě. Návrh zákona ruší vrchní státní zastupitelství, ustavuje novou instituci v podobě Speciálního státního zastupitelství (dále jen „Speciál“), které nebude podrobeno dohledu a zároveň bude mít možnost poměrně volné atrakce a delegace jednotlivých případů.

Některé změny však přece jen v působnosti Speciálu Pelikán udělal. Zatímco v původním návrhu z dubna 2015 byla hranice škody pro působnost Speciálu stanovena na 300 mil. Kč, v konečném návrhu pro vládu je tato hranice snížena na 250 mil. Kč. Nově by také rozhodnutí vedoucího Speciálu o atrakci či delegaci nějakého případu bylo bezodkladně zasláno nejvyššímu státnímu zástupci, který by jej mohl do měsíce od doručení zrušit.

Mohlo by vás zajímat

Pelikán neustoupil ani v možnosti opakování mandátu vedoucího Speciálu, jehož funkční období bude podle návrhu sedmileté a, na rozdíl od nejvyššího státního zástupce, bude moci mandát jednou opakovat. Proti možnosti opakovat mandát vedoucího Speciálu se postavilo například ministerstvo vnitra či ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier, námitky měli i někteří poslanci Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Hlavním důvodem byla obava z jeho „korupčního potenciálu“, tedy rizika účelového chování vedoucího státního zástupce, který by se na konci svého funkčního období mohl snažit ovlivňovat osoby, které by jej měly znovu jmenovat.

Podle MSp je toto riziko sníženo zejména tím, že na obsazení funkce vedoucího Speciálu proběhne výběrové řízení (z pěti členů výběrové komise by po třech členech jmenoval nejvyšší státní zástupce a po dvou ministr spravedlnosti). „Vzhledem k striktnímu požadavku na výběrová řízení, kterými musí každý navrhovaný kandidát na místo vedoucího státního zástupce projít, toto riziko podle našeho názoru nehrozí. Výsledky výběrového řízení jsou pro navrhovatele závazné (oproti verzi předložené v minulém volebním období), tj. nejenže nelze navrhnout ke jmenování do funkce vedoucího státního zástupce osobu, která se výběrového řízení nezúčastnila, ale ani není možné, aby byla navržena osoba, která se neumístila na prvním místě. Navrhovaný požadavek by tak podle našeho názoru vedl pouze k omezení zájmu o výkon funkce vedoucího Speciálního státního zastupitelství a až k určitému ‚mrhání lidskými zdroji‘, kdy by jen z tohoto formálního důvodu nebylo možné jmenovat osobu dosavadního vedoucího státního zástupce, byť by jinak splňoval veškeré potřebné předpoklady a ve své dosavadní funkci se osvědčil,“ argumentuje ministerstvo.

Změna nastala i u povinnosti ministra spravedlnosti písemně zdůvodnit, proč nevyhověl návrhu na jmenování vedoucího státního zástupce tomu, tomu, kdo jej do funkce navrhuje. V případě vedoucího Speciálu a krajských státních zástupců tedy nejvyššímu státnímu zástupci a v případě vedoucích okresních státních zástupců vedoucímu krajskému státnímu zástupci.

Konečná verze návrhu zákona také počítá s automatickým prodloužením mandátu nejvyššího státního zástupce, který bude v den nabytí účinnosti zákona ve funkci, a to o sedm let. Účinnost zákona je navržena od 1. července 2017. Původně návrh zákona stanovoval také jiné podmínky pro výkon funkce nejvyššího státního zástupce. Zatímco v návrhu z dubna minulého roku bylo, že nejvyšším státním zástupcem může být jmenován státní zástupce, který má vykonanou právní praxi po dobu nejméně 7 let, z toho nejméně 5 let ve funkci státního zástupce, v konečném návrhu je podmínkou právní praxe po dobu nejméně 15 let, z toho nejméně 10 let ve funkci státního zástupce, veřejného žalobce u mezinárodního soudu, soudce, soudce Ústavního soudu nebo soudce u mezinárodního soudu.

Podmínky pro výkon funkce se měnily i u vedoucího Speciálu. V původním návrhu se počítalo s tím, že jeho vedoucím se může stát státní zástupce, který má vykonanou právní praxi po dobu nejméně 6 let, z toho nejméně 4 roky ve funkci státního zástupce. V aktuální verzi pro vládu je stanovena podmínka minimálně 7 let výkonu funkce státního zástupce.

Terčem kritiky, zejména poslanců Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, byla i ustanovení zákona, která znamenala velmi rychlou obměnu všech vedoucích státních zástupců po nabytí jeho účinnosti. I zde došlo k úpravám oproti původnímu návrhu. Podle původní verze měli vedoucí krajských státních zastupitelství automaticky skončit po roce od nabytí účinnosti zákona. V konečné verzi pro vládu je stanoveno rozpětí dvou let, tedy nejdříve po roce, nejdéle však do dvou let. Úprava zániku mandátu u vedoucích okresních státních zástupců zůstala shodná s původně předloženou verzí.

(red)