Poslanec TOP09 Martin Plíšek zřejmě neuspěje u vlády s návrhem na novelu zákona 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, kterou podal jako poslaneckou iniciativu. Proti se totiž podle zjištění České justice postavilo hned několik resortů v čele s Ministerstvem spravedlnosti (MSp). Důvodem je především to, že samo MSp pracuje na vlastním návrhu a proto resorty považují cestu poslanecké novely za nekoncepční.
„Navrhuji, aby znalci museli složit vstupní zkoušku, která by byla podmínkou pro jejich jmenování. Chci také zavést povinnost znalce se soustavně vzdělávat i možnost přezkumu jeho odborných znalostí. Důležité jsou také vyšší sankce v případě jejich pochybení,“ sdělil ke svému návrhu poslanec Plíšek v lednu České justici.
„Jakkoli lze souhlasit s tím, že zavedení vstupní zkoušky může být cestou k částečnému zkvalitnění výkonu znalecké činnosti, nelze se ztotožnit s předloženým návrhem, který pouze zakotvuje skutečnost, že má existovat vstupní zkouška. Dále však tento návrh neřeší, kdo by ji měl organizovat, kdo by měli být zkoušející, jakým způsobem by měla probíhat a další podrobnosti. Skutečným problémem však není samotná existence či neexistence vstupní zkoušky, ale právě její detaily jako forma či financování, které by rovněž měly být rozpracovány v předloženém materiálu či alespoň vysvětleny v důvodové zprávě, včetně konkrétního vyčíslení nákladů navrhované úpravy“, píše se úvodu zamítavých připomínek MSp, které zdůrazňuje, že v roce 2016 plánuje předložit vlastní právní úpravu.
Celý návrh zákona poslance Martina Plíška si můžete prohlédnout zde.
MSp také vytýká Plíškově návrhu údajnou řadu věcných nedostatků. Například vstupní zkouška by podle názoru resortu měla být jednou z podmínek jmenování znalcem, což z Plíškova návrhu nevyplývá. Rovněž není podle MSp logické, aby žadatel vyslovil souhlas se svým jmenováním ještě před absolvováním této zkoušky. „V praxi by značné problémy mohla působit i skutečnost, že by nebyl limitován počet možných opakování vstupní zkoušky, neboť by bylo obtížné vzhledem k dostupným kapacitám zajistit přezkoušení všech znalců v přiměřené lhůtě“, namítá dále MSp.
Resort vyčítá Plíškově návrhu také to, že nezakotvuje právní nárok na jmenování znalcem po složení vstupní zkoušky. Podle MSp se totiž „nejeví se jako přiměřené, aby byl žadatel nucen podrobit se vstupní zkoušce, zaplatit poplatek za tuto zkoušku a následně i přes úspěšné absolvování nemusel být jmenován“.
MSp: Spolupráce s odborníky je nutná
Další nedostatky spatřuje resort v možnosti ověřovat odborné znalosti znalců, a to v případě, že, jak stojí v Plíškově návrhu, „vyjdou najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že znalec pozbyl částečně nebo zcela vědomosti, dovednosti nebo jinou způsobilost potřebnou k řádnému výkonu znalecké činnosti“. Takovou povinnost by znalci ukládalo MSp či příslušný krajský soud. Podle názoru MSp musí být – s ohledem na možnost pozastavit v tomto případě znalci činnost – pochybnosti o způsobilosti znalce dostatečně podloženy a zdůvodněny. A tedy, domnívá se resort, muselo by dojít k přezkoumání znaleckého posudku po věcné stránce.
„Lze se domnívat, že k takovémuto přezkumu bude nezbytná spolupráce s odborníky, kteří budou schopni znalecké posudky po věcné stránce posoudit, tedy poradními sbory. Stejně tak jako bude potřeba poradních sborů k samotnému následnému přezkoušení. Opět není podrobněji vysvětlena praktická stránka fungování navrhované úpravy a její finanční dopady. Nadto si lze jen stěží představit, že znalec, který úspěšně projde přezkoušením, opětovně do roka své znalosti a způsobilost k výkonu znalecké činnosti pozbyde“, namítá nedostatky Plíškovy předlohy MSp.
Pelikánovi úředníci také upozorňují, že navrhované zakotvení povinnosti soustavného vzdělávání a prohlubování znalostí, vědomostí a dovedností předpokládá, že stát bude schopen zajišťovat dostatečný počet vzdělávacích kurzů pro znalce. V návrhu však chybí konkrétní popis takové praxe, i jak bude ze strany státu zajištěna a kontrolována kvalita kurzů. Stejně tak není z návrhu zřejmé, jakým způsobem bude v praxi ověřováno prohlubování vědomostí formou samostatného studia odborné literatury.
Plíšek: Ministerstvo má se zákonem zpoždění
„Jakkoliv tedy navrhované změny zákona o znalcích mohou mít určitou přidanou hodnotu, bez systematické provázanosti s dalšími instituty a především bez konkretizace jejich praktického provedení a podrobného rozpracování dopadů regulace, včetně vyčíslení finanční nákladnosti navrhovaných změn, s návrhem nelze souhlasit“, uzavírá své připomínky Msp. Zamítavé stanovisko k Plíškovu návrhu vyslovila také ministerstva financí, životního prostředí a průmyslu a obchodu.
Sám Plíšek však záměr svůj návrh prosadit i přes odpor MSp, a pravděpodobně také nesouhlasné stanovisko celé vlády, nevzdává. „MSp chce předložit vlastní zákon, ale zřejmě v polovině tohoto roku. Přitom podle dřívějšího legislativního plánu mělo MSp nový zákon předložit již v prosinci 2014, takže práce na něm nabraly opakovaně zpoždění. Pokud nový zákon předloží někdy v létě, je málo pravděpodobné, že ho stihneme v Poslanecké sněmovně projednat v tomto volebním období. Můj návrh se proto může stát „nosičem“ pro některé potřebné změny. Budu o nich jednat s kolegy poslanci i s odbornou veřejností. Podle výsledku jednání může být můj návrh upraven ve druhém čtení“, sdělil České justici poslanec Plíšek. Upozornil tak na skutečnost, že MSp v této věci opravdu opakovaně nesplnilo legislativní plán vlády. Sám ministr Robert Pelikán zmínil nový zákon o znalcích a tlumočnících jako svoji prioritu na mimořádném jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny na podzim minulého roku.
(epa)
