Advokáti a obvinění v kauze „Nagygate“ měli v prosinci, tedy po dvou a půl letech od zahájení trestního stíhání, poprvé možnost si přečíst celý vyšetřovací spis v kauze tzv. trafik, ve které je jedním ze tří obviněných také bývalý vysoký státní úředník Roman Boček, a jejíž podstatou je údajný slib získání funkcí v orgánech státem vlastněných firem výměnou za vzdání se mandátu poslanců.
Na základě vyhodnocení spisu jsou Bočkovi obhájci přesvědčeni, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jejich klienta z roku 2012 je nezákonný. „Kromě textu zákona se lze odvolat hned na tři rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ tvrdí Petr Toman.
Jak dále uvádí, podle § 88 odst. 1, odst. 2 tr. řádu (i tehdy platného) a usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 4 Pzo 3/2013, 4 Pzo 2/2014 a 4 Pzo 2/2015 lze nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, jen pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, přičemž příkaz musí být odůvodněn. V odůvodnění příkazu musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které jeho vydání odůvodňují, a to včetně doby jeho trvání, účelu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
„Předmětný příkaz požadované odůvodnění neobsahuje. Neobsahuje v podstatě žádné odůvodnění soudu a nelze tak dovodit žádnou konkrétní úvahu či zjištění rozhodující soudkyně. Obsahuje pouze okopírovaný text návrhu státního zástupce, který zase obsahuje okopírovaný text návrhu policejního orgánu,“ vysvětluje druhý z obhájců Filip Seifert.
Obhájci dále dodávají, že pokud je předmětný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jejich klienta nezákonný, tak jsou informace získané tímto odposlechem v rozporu s trestním řádem a tedy nezákonně, což způsobuje, že nemohou sloužit k důkazu a nesmí s nimi být nijak v řízení nakládáno. Musejí být tzv. zapomenuty. Na tuto skutečnost již upozornili vyšetřujícího státního zástupce v návrhu na zastavení trestního stíhání obviněného Bočka a požádali, aby veškeré informace získané tímto odposlechem byly z vyšetřovacího spisu neprodleně odstraněny.
Bez zajímavosti v této souvislosti také není fakt, že standardně dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce, ale právě v této věci neprovádí vyšetřování policejní orgán, ale osobně provádí celé vyšetřování sám státní zástupce. „Proti obviněnému bylo zahájeno trestní stíhání, byla provedena jeho domovní prohlídka a byl vzat do vazby, kde strávil několik týdnů, tedy bylo zasaženo do jeho základních ústavních práv, a to i na základě informací zjištěných právě z odposlechů.“
Pokud by byly Bočkovy odposlechy ze spisu vyňaty, ovlivnilo by to i celou komunikaci mezi ním a třemi exposlanci, protože na ně soud odposlechy nenařídil.
Dušan Šrámek
