Prezident Miloš Zeman dnes v Brně řekl, že jako důvod pro poskytnutí azylu uprchlíkům není důležitý fakt, že pocházejí ze země, kde se bojuje, ale musí prokázat, že jsou politicky pronásledovaní pro své názory.
Podle Zemana to vyplývá ze Ženevských úmluv a značně to omezuje okruh uprchlíků, jimž může ČR poskytnout azyl či doplňkovou ochranu. Zeman dlouhodobě vystupuje proti přijímání uprchlíků, za což sklízí kritiku nevládních organizací i některých politiků.
Podle šéfa Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka se ale konvence týká vedle politického pronásledování ještě čtyř důvodů a další ochranu zajišťuje také evropské právo. Podle advokáta Pavla Čižinského by prezidentovo tvrzení zjednodušeně mohlo platit pro úmluvu z července 1951, od té doby se ale mezinárodní humanitární právo vyvinulo a rozšířilo.
Zeman před jihomoravskými zastupiteli a starosty obcí s rozšířenou působností prohlásil, že danou informaci o Ženevských úmluvách ještě nikdy nikde neřekl, k závěru dospěl po prostudování příslušné ženevské konvence. Úmluvy stanovují podle mezinárodního práva podmínky a pravidla na ochranu civilistů nebo válečných zajatců a raněných při ozbrojeném konfliktu.
Podle Rozumka se konvence netýká jen ochrany při pronásledování za politický názor, ale i kvůli náboženství, rase, národnosti a příslušnosti k sociální skupině. Evropská úmluva na ochranu lidských práv, k níž se Česko připojilo a promítlo ji i do svých zákonů, má pak chránit oběti ozbrojeného konfliktu, nelidského zacházení a mučení.
„Evropská úmluva o ochraně lidských práv má chránit právo na život bez výjimky. I kdyby Ženevská úmluva nebyla, zajistí, že není možné lidi vrátit do zemí, kde jim hrozí mučení a nelidské zacházení. Podle evropského práva stačí, že člověk utíká z ozbrojeného konfliktu, nemusí mít s politikou nic společného,“ řekl Rozumek. Podle něj tak „pan prezident jako obvykle nemá pravdu“.
Čižinský uvedl, že Zeman by „v zásadě, byť dosti zjednodušeně“ sice pravdu mohl mít, ale podle úmluvy z července 1951. Dokument se vztahoval jen na lidi, kteří se stali uprchlíkem před rokem 1951. O 16 let později se úmluva rozšířila na všechny, humanitární právo se pak dál vyvíjelo. Podle evropské směrnice i českého azylového zákona tak mají na ochranu nárok i civilisté, kterým kvůli násilí v ozbrojených konfliktech hrozí smrt, uvedl i Čižinský. Podle něj prezidentův „objev“ může svádět k tomu, že oběti násilí nemají na pomoc nárok. „Tento závěr by však byl z právního hlediska vysloveně chybný,“ uvedl Čižinský.
Zeman také řekl, že jediným řešením uprchlické krize je deportace ekonomických migrantů a těch, kdo šíří nenávist. „Jsem přesvědčen o tom, že příští rok se migrační vlna přelije přes naše území. Spouštěčem budou restriktivní opatření Bavorska a Rakouska,“ uvedl Zeman s tím, že pokud budou uprchlíci uvnitř České republiky, ochrana hranic už zemi nepomůže a mohou v detenčních zařízeních strávit až 580 dnů. „To rozhodně není nic sympatického. Proto zastávám názor, že než je pouštět dovnitř, je daleko lepší důsledná ochrana našich hranic kombinovanými hlídkami armády a policie s využitím myšlenky aktivních záloh,“ uvedl Zeman.
Zdůraznil, že většinu migrantů tvoří mladí muži. „Všichni máme soucit s uprchlíky, ale fakta potvrzují, že 80 procent jsou zdraví muži, kteří by měli bojovat za svobodu své země. A pokud pocházejí ze zemí, kde se nebojuje, měli by pro svoji zemi pracovat a ne ji opouštět,“ dodal Zeman. Je si vědom toho, že jeho postoje se nelíbí řadě politiků. „Někteří mě obviňují z toho, že šířím nenávist, strach nebo paniku, no, tito politici mi na druhé straně připomínají pokojně se koupající české turisty na thajských plážích v době, kdy je na obzoru malá nenápadná vlnka, které se říká tsunami,“ řekl Zeman.
Otázkou migrace se bude hlava státu zabývat i v dalších dnech třídenní návštěvy Jihomoravského kraje. Ve středu pojede do Mikulova a na hranice s Rakouskem, setká se s příslušníky policie a dalších záchranných složek.
(čtk)
