Při rozhodnutí Merkelové o nezvratné změně složení obyvatel Německa, soudržnosti a budoucnosti země, byl Parlament postaven mimo. Ještě čtyři měsíce po otevření hranic pro nekontrolovaný přiliv milionů lidí není tato otázka řešena na právním základě, upozorňuje ústavní právník a filozof profesor Josef Isensee z Bonnu. Politický slogan „Uděláme to“ není zákon, říká.
Ústavní právník, profesor práva a filozofie Josef Isensee je dalším respektovaným právníkem, který zhodnotil situaci v Německu. Učinil tak v rozhovoru pro deník Focus. Česká justice už informovala o právních názorech ústavních expertů Uda di Fabia a Hanse-Jürgena Papiera.
Podle jeho slov se v dějinách Spolkové republiky Německo stalo opakovaně, že ústavní právníci zastavovali vládu před porušením Ústavy. Výjimečné je podle profesora Isensee na dnešku to, že justiční kritika přichází tak pozdě „po náhlém rozhodnutí v září otevřít hranice pro nekontrolovaný příliv milionů a po odmítnutí vlády reagovat směrem k zabezpečení hranic po selhání evropských regulací Dublinu a Schengenu“.
Na otázku, jak si to vysvětluje, říká doslova: „Nejprve zemi zachvátilo překvapení. Pak začala vlna sympatií a vstřícnosti k uprchlíkům. Tam bylo opojení morálkou. Nyní přichází vystřízlivěni. Po opojení morálkou následuje právní kocovina.“
Slogan „Uděláme to“ není žádný zákon
Na dotaz novináře Focusu, co to znamená pro autoritu kancléřky, když vedoucí ústavní právníci zpochybňují její politiku, říká Josef Isensee, že ve skutečnosti nic: „Právního postavení kancléřsky se to nedotýká. Žádný kritik ji nemůže donutit, aby změnila svoji politiku. To by mohly učinit jiné orgány jako je Parlament nebo Spolkový ústavní soud. Přece se ale taková kritika dotýká důvěry v zákonnost jednání. Zvětšuje propast mezi vládou a obyvatelstvem. Důvěra v politiky dostává trhlinu.“
Avšak podle svých slov je překvapen, že ani čtyři měsíce po tak důležitém rozhodnutí jako je přijetí uprchlíků nejsou řešeny otázky na právním základě. „Po právní linii to rozhodnutí nemůže spočívat jen na kancléři. Kde zůstal Parlament? Sebemenší změna v ochraně dat, každá malá ad hoc mise Bundeswehru v zahraničí, minimální změny v daňovém právu podléhají právním předpisům. Zde, když jde o opravdu velké otázky, které nezvratně určí budoucnost země, složení obyvatelstva a soudržnost, zůstává Parlament mimo. Všechna podstatná pravidla, která určují spolužití v zemi, vycházejí ze zákonů schválených Parlamentem. Slogan ,Uděláme to´ je politická naděje, ale žádný zákon,“ uvedl pro Focus doslova.
Podle jeho dalších slov je myslitelné, že Svobodná země Bavorsko podá žalobu na Spolkovou vládu u Spolkového ústavního soudu. „Ale bavorští ministři jsou ve vládě. CSU se veze spolu s politikou spolkové vlády,“ upozorňuje. Ústavní soud by v případě přípustnosti musel o žalobě rozhodnout. „Ale u federálního soudu by bylo obtížné prokazovat, že Svobodné Bavorsko porušilo svá vlastní práva. Větší šanci by měla výzva poslanců, že azylová politika federální vlády porušila práva Parlamentu, jmenovitě legislativní pravomoc Parlamentu,“ vysvětluje Josef Isensee.
Zabránit hořící Evropě návratem k etice odpovědnosti
Na dotaz, jak se v uprchlické krizi vyrovnat se starým nastavením ochrany hranic a vymáháním práva, když miliony lidí opouštějí ze strachu ze smrti své domovy a jsou na cestě do Evropy, Josef Isensee uvedl: „Stará Evropa nemá na vybranou: Protože svět stojí v plamenech, musí se zabránit, aby se plameny rozšířily do Evropy.“
Všechno má své hranice i kapacita země, finance i schopnost integrovat. Je třeba nalézt rovnováhu mezi potřebou jedince a následky pro hostitelskou zemi. „Max Weber nám přinesl rozlišení kategorií etika přesvědčení a etika odpovědnosti. Politik nesmí pouze dodržovat etické impulsy, ale musí mít na paměti následek svých akcí a opomenutí,“ zdůrazňuje respektovaný německý právník a filozof.
Souhlas s kartelem stran a médií se zmenšuje
Podle jeho slov Německo musí zabezpečit své hranice a začít jednat podle zákona. Je potřeba přezkoumat důvody žadatelů o azyl kvůli politickému pronásledování a otázku, zda žadatel přišel přes bezpečné třetí země. Zároveň by se měla zvýšit pomoc příhraničním oblastem, kde se shromažďují uprchlíci, v Jordánsku, Turecku a Libanonu. Je chybou německé a evropské politiky, že v tomto nebylo činěno dost, ačkoli problémy rostly každý den.
„Souhlas s kartelem politických stran a etablovaných médií se obecně zmenšuje. Stále méně lidí věří, že jejich politické zájmy se v parlamentu dostanou ke slovu. K tomu se přidává nejistota po událostech v Kolíně nad Rýnem. Je úžasné, jak rychle se nyní dokázala koalice dohodnout na změně azylového zákona. To by před dvěma týdny nebylo myslitelné. Avšak tzv. tvrdost azylového zákona existovala už dříve. Jen příslušné zákony nebyly používány,“ upozorňuje Josef Isensee.
EU je v bankrotu a přesuny lidí jsou v rozporu s Úmluvou
Na otázku, co by měla učinit „Evropa“, Josef Isensee odpovídá: „Máme co do činění s bankrotem Evropské unie. EU je nefunkční a její regulace v troskách. Navíc už před lety Evropský soud pro lidská práva judikoval, že smluvně dohodnuté přesuny uprchlíků jsou v rozporu s Úmluvou o lidských právech a základních svobodách. Kritické je, že EU otevřela vnitřní hranice mezi státy, aniž by zajistila vnější hranice v Itálii nebo v Řecku. EU nemůže sama odstranit příčiny migrace ve světě.
Podle jeho názoru by ale EU mohla učinit více pro lidi na pochodu, než každý stát sám za sebe. K tomu ovšem potřebuje důsledně vymáhat svá vlastní pravidla. Například nemůže dojít k dalšímu rozšíření Evropské unie, aniž by byly splněny právní podmínky, jako se to stalo dříve.
Josef Isensee je autor mnoha pojednání o Ústavě i o postavení cizinců v Německu, ale také nositelem Řádu za zásluhy 1. třídy Spolkové republiky Německo. Právo vyučuje na několika univerzitách. Po ústavních soudcích Udo di Fabiovi a Hans-Jürgen Papierovi je dalším právníkem, který se vyjádřil k situaci v Německu.
Irena Válová
