Angela Merkel, Jean-Claude Juncker a David McAllister Foto: Facebook

Skupina šesti právníků podala v Karlsruhe ústavní stížnost proti Merkelové

Kvůli rozhodnutí přestat chránit hranice Německa a vpustit do země nekontrolovaný příliv lidí, podala skupina šesti právníků u Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe ústavní stížnost. O události informuje Der Spiegel. Každý členský stát EU má právo vrátit žadatele o azyl do bezpečné třetí země.

Autorem stížnosti je advokát Clemens Antweiler z Düsseldorfu. Podle deníku se skupina právníků v ústavní stížnosti proti rozhodnutí spolkové vlády dovolává svého práva volit a prostřednictvím volených zástupců se účastnit na demokratickém rozhodování, které bylo porušeno. „Kancléř nesmí činit rozhodnutí mimo rámec zákona, který určují voliči prostřednictvím Parlamentu,“ uvedl Clemens Antweiler.

Na skutečnost, že Merkelová ze zásadního rozhodnutí, které nezvratně změní Nemecko, vyloučila Parlament, upozornil již dříve ústavní právník Josef Isensee: „Po právní linii to rozhodnutí nemůže spočívat jen na kancléři. Kde zůstal Parlament? Sebemenší změna v ochraně dat, každá malá ad hoc mise Bundeswehru v zahraničí, minimální změny v daňovém právu podléhají právním předpisům. Zde, když jde o opravdu velké otázky, které nezvratně určí budoucnost země, složení obyvatelstva a soudržnost, zůstává Parlament mimo. Všechna podstatná pravidla, která určují spolužití v zemi, vycházejí ze zákonů schválených Parlamentem. Slogan ,Uděláme to´ je politická naděje, ale žádný zákon,“ uvedl právník v rozhovoru, o kterém Česká justice již informovala.

Podle deníku Der Spiegel by Soud měl objasnit, že rozhodnutí Merkelové ze dne 4. září 2015 otevřít hranice pro uprchlíky je protiústavní, jak navrhuje skupina právníků. Protiústavní je rovněž skutečnost, že Merkelové porušila evropské právo, konkrétně dohodu Dublin III stejně jako německý azylový zákon a zákon o pobytu cizinců, uvádí Der Spiegel ke stížnosti.

Deník rovněž informuje o interním společném dokumentu ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti Spolkové republiky Německo. Podle právní analýzy, kterou si obě ministerstva nechala vypracovat, je v souladu se zákonem odmítnout žadatele o azyl na hranicích Německa. Z této analýzy vyplývá, že podle smlouvy Dublin III má každý členský stát EU právo odmítnout žadatele o azyl a vrátit ho do bezpečné třetí země.

Podle deníku nebylo formálně jasné, zda se mezi bezpečné třetí země započítávají členské státy EU. Takový výklad má právní riziko, avšak je právně odůvodnitelný, píše Der Spiegel.

Kromě aktuálního selhání systému evropské ochrany hranic a azylového systému spolu s tisíci žadateli o azyl na hranicích Německa je to nová situace, která žádá nutnost ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, má stát v ministerském dokumentu.

(ire)