„Mnoho povyku pro nic.“ Tak shrnul debatu na úterním podvýboru pro justici a soudní samosprávu o části tzv. Bílé knihy justice exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ministr Robert Pelikán (ANO) poslancům a zástupcům justice předložil pouze devět stran z celého materiálu. Podvýbor jej obdržel chvíli před schůzí.
Na projektu Bílé knihy justice začal Robert Pelikán pracovat již v prosinci 2014, tehdy ještě jako první náměstek Heleny Válkové (ANO). Skupinu, která tzv. Bílou knihu justice připravuje, řídí dle informací z ministerstva Robert Pelikán, práce na jednotlivých kapitolách a komunikaci se soudy koordinovala zástupkyně náměstka sekce justiční a legislativní Klára Cetlová, zpracování podkladů měla na starosti Lenka Oulíková, jako zahraniční poradce pak ve skupině působí Rainer Faupel. Toho Pelikán zástupcům justice na úterním podvýboru pro justici a soudní samosprávu osobně představil.
Pelikán poslancům chvíli před schůzí poskytl část Bílé knihy, materiál „O soudcích“ v rozsahu 9 stran. Představitelé soudů materiál obdrželi již před Vánocemi, Pelikán jim ale důsledně nakázal o něm nikde nemluvit. „Po jeho letmém pročtení v průběhu schůze a představení ministrem musím konstatovat, že jde o materiál veskrze podkladový, v žádném případě o finální verzi dokumentu, který by konkrétním způsobem, opatřeními a postupy řešil otázky související s výběrem a přípravou „justičního koncipienta“ (nový termín pro adepty na soudce nahrazující nynější asistenty soudců a justiční čekatele) či kariérním postupem soudce, včetně jeho dalšího vzdělávání. Spíše se jedná o nezávazné náměty než o návrhy řešení,“ sdělila České justici předsedkyně podvýboru Helena Válková.
Takto ostatně charakterizoval materiál i sám ministr v úvodu svého vystoupení, když jej označil za vstupní podklad do diskuse, v jejímž průběhu se zcela mohou změnit priority, obsah i forma. Pelikán o Bílé knize mluvil téměř hodinu a zmínil, že o ideích je potřeba diskutovat se všemi názorovými proudy v justici, protože „názorová diverzita v justici je obrovská“.
Německo nemůžeme kopírovat
Velmi kritický byl ve svém vystoupení předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který způsob přípravy Bílé knihy přirovnal ke způsobu přijímání zákona o státním zastupitelství, kdy MSp nemá ani představu o budoucí podobě nového trestního řádu. „Ministerstvo snad pochopilo, že řada věcí se bez justice se nedá vyřešit, takže se snaží bavit s různými představiteli soudů, ale zdá se mi, že neslyší na to koncepční uvažování. Dohodli jsme se, že ten materiál nebudeme věcně komentovat, ale pokud by to měl být základ něčeho dalšího, tak to nemá tu úroveň,“ řekl Baxa České justici s tím, že podle něj je mylná představa, že můžeme převzít německé justiční modely.
Jde například o jednu z ideí Bílé knihy, podle které by se soudci měli jmenovat nejdříve tzv. na zkoušku. „Celkový stav a úroveň justice je něco, co jim můžeme závidět, ale rozhodně to tady nemáme. Kdyby NDR šlo dále bez pomoci západního Německa, potýkali by se se stejnými problémy jako my. Oni převzali západoněmecký právní řád a nemuseli procházet 25 let trvajícími bolestmi,“ zdůvodnil Baxa svůj názor.
Smířlivý příliš nebyl ani předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.“Bílá kniha by měla řešit výhledy do budoucna, koncepční otázky na základě odpovídající analýzy a mezinárodního srovnání. Neměla by se zabývat nepodstatnými detaily, např. naprostými podrobnostmi přípravy justičního koncipienta typu – praxe u advokátů, v rámci jinak jistě důležité problematiky výběru kandidátů na funkci soudce a kvalitativních požadavkům na funkci soudce. Já mám představu jinou, především je třeba podle mě řešit koncepční otázky reformy soudnictví, soustavy soudů se zaměřením na soudy prvního stupně, správy soudnictví apod.“ řekl České justici Šámal s tím, že ale netrvá na tom, že jeho názor je ten „jediný správný“ a je otevřený další diskuzi, ve které je třeba hledat „shodu“ a nikoliv zdůrazňovat rozdíly. Naopak opatrný ve svých vyjádřeních byl předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš.
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová opět zopakovala, že činnost Ministerstva spravedlnosti postrádá kontinuitu.“O podobných modelech na výběr soudců jsme jako představitelé Soudcovské unie s ministerstvem diskutovali již mnohokrát, vždy se snažíme spolupracovat, nejen sepsat připomínky, ale vysvětlit jejich opodstatněnost, diskutovat o možných řešeních (pokud MSp o tuto diskusi stojí). Jedná se o jednu z nejpodstatnějších otázek pro chod soudnictví, příprava a prosazení vhodného řešení zatím vždy přesáhla časový mandát ministra spravedlnosti a jeho týmu. S novými představiteli MSp začínáme vždy a znovu od nuly, nyní vypracovaný materiál je toho důkazem. Obsahuje některé pasáže, které jsme několikrát i písemně vůči MSp připomínkovali, a zejména mnoho zcela zásadních otázek v něm opět vůbec není řešeno,“ řekla Zemanová České justici.
Potřebujeme urgentně řešit problémy
Podle Zemanové představitelům soudů nezbývá nic jiného, než s resortem spravedlnosti dále diskutovat. „Přestože máme dlouhodobé negativní zkušenosti, že vynaložená energie zůstane bez výsledku, jsme připraveni ji vynaložit. Ale jsme povinni upozorňovat na to, že popsaný postup vede k odkládání velmi důležitého problému, důsledky jehož neřešení pociťují zejména účastníci řízení,“ dodala prezidentka SU. Jako urgentní problémy SU dlouhodobě označuje neexistenci výběru soudů, odkládání zavedení alternativního řešení sporů pro některé skupiny věcí, nedostatek odborného personálu na soudech nebo nevyhovující systém výběru funkcionářů.
Servítky si pochopitelně nebrali zástupci opozice. Podle Marka Bendy (ODS) je předložený materiál sumářem „nápadů studenta prvního ročníku“. „Tam není v podsatě nic nového, co by nebylo už řečeno. Jestli tohle je dvouletá práce ministerstva, tak je vidět, že o tom neví vůbec nic a píší si tam volební program pro příští volební období. Teze, že než soudce půjde dělat justičního čekatele, že by měl mít praxi rok někde jinde, to je nesmysl. Jestli si pan ministr myslí, že dotyčného někdo vezme do advokátní kanceláře na rok bez justiční zkoušky, rok ho bude živit, moc mu nepomůže, možná se něco málo naučí, to mi tedy vůbec nedává smysl,“ komentoval jednu z pasáží konceptu Bílé knihy Benda. Podle něj by nápady z materiálu vedly k ještě větší izolaci justice. Například centrální zkoušky soudců by podle něj sejmuly odpovědnost ze soudních funkcionářů.
Reforma justice se posouvá na neurčito
V tomto názoru se shodl s představitelem České advokátní komory. Podle místopředsedy komory Roberta Němce navrhuje Pelikán v Bílé knize vstup do soudní soustavy spíše uzavírat jiným profesím a podle ČAK by měla justice být naopak otevřená lidem z jiných právnických profesí.
Některé účastníky podvýboru překvapilo, že podle Pelikána materiál tvořící obsah plánované reformy justice by se měl diskutovat celý rok 2016. Termín pro vypracování věcného záměru zákona o reformě justice, původně stanovený na 30.9.2015, se tak defakto posunul do neurčita.
Další jednání podvýboru věnované reformě justice by mělo proběhnout v dubnu. „Do té doby, doufám, že v úzké součinnosti s představiteli a zástupci justice, tj. zejména Nejvyšších soudů a Soudcovské unie, bude připraven již dokument zásadnější povahy, o kterém budeme moci jednat více detailně než jak tomu bylo na dnešním jednání podvýboru. Jeho obsahem by podle mého názoru měly být alespoň rámcové odpovědi na otázky týkající se případných změn soudní soustavy, optimalizace správy soudů, institucionalizace reprezentativního orgánu justice, apod.,“ uzavřela hodnocení úterní schůze podvýboru předsedkyně Helena Válková.
Eva Paseková
