Příliš vysoké pokuty, časová tíseň nebo ne příliš obvyklé podmínky pro výběrové řízení takového finančního objemu. I to jsou důvody, kvůli kterým se do tendru Ministerstva spravedlnosti na Elektronický monitorovací systém (EMS), tzv. náramky pro vězně, nikdo nepřihlásil.
Česká justice oslovila firmy, které podle našich informací v průběhu výběrového řízení podaly tzv. doplňující dotazy k výběrovému řízení. Zájem měly mít firmy T-Mobile, G4S nebo 3M. T-Mobile potvrdil zájem, ale svou neúčast na veřejné zakázce zatím zástupci firmy nechtějí komentovat. „O vysvětlení nás požádalo rovněž i Ministerstvo spravedlnosti, odpověď je v přípravě. Z pochopitelných důvodů se vám tedy dříve, než obešleme MS, nemůžeme vyjádřit,“ reagovala na dotazy mluvčí Patricie Šedivá.
Podle G4S byly v podmínkách nastavené příliš vysoké pokuty, které neodpovídaly objemu zakázky. „V porovnání s ostatními zeměmi, kde G4S provozuje systém elektronického monitoringu vězňů, byly tyto podmínky pro společnost v České republice zcela nestandardní,“ sdělil za firmu mluvčí Josef Svoboda. Účast společnosti prý ovlivnil další požadavek a to na dodávku alkohol testerů a zařízení na lokaci pachatele. „Požadavek na alkohol tester splňovala v České republice pouze jedna společnost. G4S měla zájem o dovyvinutí tohoto prvku, avšak časové limity, které PMS ve výběrovém řízení požadovala, bylo nemožné splnit. Totéž požadavek na lokaci pachatele podle GPS v řádu sekund ve vztahu k penalizaci byl technicky nereálný, tudíž nesplnitelný,“ doplnil Svoboda z G4S.
Firma 3M se odmítla ke své roli v zakázce na náramky vyjádřit.
Probační a mediační služba vypsala zakázku na elektronický monitoring pro vězně počátkem srpna loňského roku, přičemž z údajů ve Věstníku veřejných zakázek nevyplývala předpokládaná cena ani množství objednávaných kusů zařízení. Ministerstvo následně upřesnilo, že aktuální výběrové řízení se týká nákupu 250 náramků. Zájemci měli původně podávat nabídky do 5. října, lhůta se ale několikrát prodlužovala a obálky se nakonec otevíraly až na konci prosince loňského roku.
Kalkulaci odhadovaných nákladů na pořízení a provoz systému v letech 2016 – 2021 stanovili úředníci podle zjištění České justice na základě studie KPMG z 19. května, přičemž rozpětí mezi nejlevnější a nejdražší variantou bylo vyčísleno mezi 173 a 397 mil. Kč vč. DPH.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) České justici sdělil, že resort nyní situaci analyzuje a v průběhu 14 dnů by měl mít jasno o dalším postupu.
Eva Paseková
