Zvýšení zaměstnanosti vězňů, vyřešení otázky zdravotnictví ve věznicích, úsilí o potlačení závislostí na drogách mezi vězni, větší ekonomická samostatnost věznic, intenzivnější vzdělávání vězňů i příslušníků Vězeňské služby (VS) a systematický boj proti recidivě. To jsou jen některé z ambiciózních cílů, které si vytyčila Koncepce vězeňství do roku 2025 a kterou má Česká justice k dispozici.
Zatímco stále probíhá boj mezi staronovým vedením Vězeňské služby pod Petrem Dohnalem s odcházejícím Pavlem Ondráškem, Ministerstvo spravedlnosti chce předložit Koncepci vězeňství do roku 2025 již brzy vládě. Jednat by o ní měla i Poslanecká sněmovna. „Měli bychom se tomuto tématu věnovat na podvýboru pro vězeňství 21. ledna,“ sdělila České justici předsedkyně podvýboru pro vězeňství Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).
Předkládaná Koncepce vězeňství do roku 2025 vychází podle Ministerstva spravedlnosti ze základní premisy, jíž je multidisciplinární a meziresortní přístup k problematice vězeňství. Důraz dává resort zejména na prevenci před recidivou a začleňování vězňů zpět do „normálního“ života. „Je zřejmé, že samotný výkon trestu odnětí svobody ve vězeňském zařízení je sice zásadní z hlediska napravení pachatele trestného činu a jeho budoucí žádoucí reintegrace do společnosti, nemůže být ale vnímán izolovaně, bez zdůraznění role postpenitenciární péče, vlivu prevence kriminality a v neposlední řadě fungování sociálního systému státu. S ohledem na skutečnost, že drtivá většina odsouzených bude jednoho dne propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody, je naprosto nezbytné vycházet ze základní zásady, a to, že příprava na propuštění odsouzeného a na jeho život po opuštění věznice začíná dnem jeho nástupu do výkonu trestu odnětí svobody,“ píše ministerstvo v úvodu Koncepce.
Za cíl si MSp prostřednictvím Koncepce vězeňství dává vytvoření dobře fungující, efektivní, mezinárodní standardy dodržující vězeňství, propojené s prevencí kriminality, postpenitenciární péčí, sociální sférou a vzdělávacím systémem a směřující k reintegraci pachatelů trestné činnosti do společnosti. Plnit úkol nápravy odsouzených osob na základě individuálních postupů za účelem předcházení recidivě kriminálního chování a izolace opakovaně recidivujících pachatelů nejzávažnější násilné trestné činnosti od společnosti s cílem zajistit bezpečí občanů. Pomocí širokého komplexu opatření docílit existence moderního systému vězeňství, odpovídajícího 21. století a srovnatelného s dalšími vyspělými demokratickými státy.
Kdo se na textu,který má 160 stran podílel? Dle ministerstva byl shromážděn široký tým cca 50 odborníků z Ministerstva spravedlnosti, Vězeňské služby, Probační a mediační služby, ministerstev a dalších institucí. Došlo tak k vytvoření devíti pracovních podskupin k jednotlivým kapitolám:
- Zaměstnávání vězňů
- Zdravotnictví ve věznicích
- Vzdělávání
- Programy zacházení a SARPO
- Legislativní změny v oblasti vězeňství
- Řešení problematiky drog a ostatních návykových látek
- Financování vězeňství
- Resocializace propouštěných vězňů, návaznost na prevenci a postpéči
- Bezpečnost ve věznicích
Ministerstvo upozorňuje, že je potřeba, aby si vězni vydělali nejen na svůj pobyt ve věznici, ale také aby se nadále nezadlužovali ve svém životě mimo věznici. „Existenci dluhů, která většinu odsouzených tíží a jež představuje jeden z hlavních důvodů recidivy trestné činnosti, je třeba řešit již během výkonu trestu tak, aby se během této doby dluhy pokud možno ještě nenavyšovaly,“ píše se v Koncepci. V současné době VS vykazuje míru zaměstnanosti osob ve výkonu trestu odnětí svobody okolo 55 procent.
Mezi zaměstnané se ale počítají i osoby, které jsou zařazeny do vzdělávacích či terapeutických programů (s dobou výuky nejméně 21 hodin týdně) a také osoby, které vykonávají práce bez nároku na odměnu pro zajištění každodenního chodu věznice. Realita skutečně zaměstnaných osob se tak podle MSp pohybuje okolo 40 procent. MSp proto uvádí, že v první řadě je třeba zpřesnit tuto metodiku.
Podle MSp je třeba motivovat vedení věznic k tomu, aby pro vězně nalézalo práci a nebálo se tolik o útěky vězňů, ty jsou podle Koncepce zejméná selháním vězně, nikoliv personálu věznice. Podle Koncepce je potřeba navýšit kapacity, kde by se mohli vězni pracovně uplatnit jako například umožnit výstavbu nových výrobních hal v areálech věznic nebo v jejich bezprostřední blízkosti, přístavbu a rekonstrukce stávajících objektů a jejich oprava, vybudování pracovních zón tam, kde je to možné.
Pěstování a chov vepřů
Podle Koncepce je důležité, aby věznice byly více samostatné a to jak v rámci výrobních procesů, tak by se například měly snažit pěstovat plodiny a chovat hospodářská zvířata. Ministerstvu by se líbily i nápady jako vlastní pekárna či restaurace zaměstnávající odsouzené, výroba dárkových předmětů nebo chov včelstev.
Každá věznice by měla mít zároveň tzv. kartu věznice, která by přehledně informovala potenciální zaměstnavatele o počtu vězňů a jejich využitelnosti v praxi. Koncepce také apeluje na užší spolupráci mezi institucemi i místní samosprávou, možnost zavedení provozu na směny, aby se využilo prostředí např. továrních hal nebo např. větší využívání zákonné výjimky u zakázek malého rozsahu a dodávání produktů VS státním institucím.
Koncepce také počítá s tím, že zaměstnanosti vězňů by mohly pomoci tzv. náramky pro vězně. Problém je v tom, že zatím vůbec není jasné, kdy by tento Elektronický monitorovací systém mohl fungovat. Do výběrového řízení se totiž nikdo nepřihlásil.
Ministerstvo chce také podporovat odsouzené v pracovních návycích po propuštění. Má tak například záměr realizovat účinná opatření směřujících k minimalizaci zneužívání záznamu v Rejstříku trestů jako překážky získání zaměstnání – výsledkem by měla být přesná definice případů, kdy je výpis z Rejstříku trestů požadován oprávněně a změna personální strategie zaměstnavatelů při zaměstnávání osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody.
Více výuky cizích jazyků i práce na počítači
Koncepce uvádí, že největší zájem o vzdělávání je v oblasti skundárního vzdělávání. Osob s nedokončeným základním vzděláváním je v českých věznicích naprosté minimum. „Vzdělání jednou z hlavních a možná i nejdůležitějších aktivit, kterou vězněná osoba může smysluplně naplnit svůj čas, který nezbytně ve věznici stráví,“ upozorňuje materiál. Koncepce tak apeluje na rozšíření kurzů výuky cizích jazyků nebo počítačové či finanční gramotnosti. K přednáškám by se mělo maximalizovat využití internetu, například lze provozovat přednášky pomocí videokonferencí. Jak v oblasti zaměstnávání tak v oblasti vzdělávání Koncepce také zdůrazňuje možnost využití spolupráce s církví.
Podle Koncepce by se ale mělo zvyšovat i vzdělání příslušníků VS, měl by se zvýšit počet školení sociálních pracovníků, psychologů, vychovatelů a dalších odborných pracovníků, poádat by se mělo i více konferencí.
Čát Koncepce, která se věnuje změnám přímo ve věznicích upozorňuje na nutnos věnovat zvláštní pozornost speciálním skupinám vězeňské populace – mladistvým, tzv. mladým dospělým a ženám. V případě žen ministerstvo upozorňuje na to, že v současné době jsou ženy často umisťovány do věznic daleko od svého bydliště a nemohou tak udržovat kontakt se svými dětmi, což poté snižuje jejich šance zapojit se zpět do života. Podle koncepce by se měly upevňovat emocionální a sociální vazby odsouzených.
Posílit personál, více vzdělaných!
Oddíly i cely by měly být menší, oddíl by měl mít maximálně 30 osob. Nutná je také restrukturalizace personálu Vězeňské služby ve prospěch té části, která bezprostředně zachází s vězněnými osobami. „To znamená provést personální audit a restrukturalizací dosáhnout zvýšení počtu odborných zaměstnanců a vychovatelů (případně navrhnout zvýšení počtu systemizovaných míst sboru s žádostí o přiměřené zvýšení rozpočtu),“ píše se v Koncepci. Zde se nabízí otázka, kolik by navýšení počtu zaměstnanců stálo, o tom však Koncepce nepojednává.
Materiál se samozřejmě dotýká i známého problému, tedy že se do věznic za stávajících podmínek nedaří přilákat dostatek zaměstnanců. „Je třeba vytvořit podmínky, které zajistí konkurenceschopnost Vězeňské služby ČR na pracovním trhu. Je třeba uplatnit finanční i nefinanční motivační pobídky, které zatraktivní pracovní prostředí ve vězeňství i pro vysokoškolsky vzdělané odborníky z civilu. Cílovým stavem je stabilní personální obsazení odborníky, kteří mohou působit i ve více věznicích,“ upozorňuje dokument.
Pomoci by mělo zavedení náborových příspěvků a stabilizační příplatky nebo udílení vyššího osobního ohodnocení. Zde by se zřejmě opět musel navýšit rozpočet VS neboť dnes si příslušníci VS často stěžují na nedostatečné odměny – o čemž se ale materiál opět nezmiňuje.
MSp také navrhuje změnit organizaci a řízení VS s jasným cílem oddělit řízení „strážní činnosti“ od řízení odborné části personálu, které by mělo být svěřeno osobám s odpovídající kvalifikací a přikročit k dalšímu kroku zcivilnění „přehnaně militarizovaného systému“. Strážní činnost by ve vztahu k odborné části systému měla mít postavení nezbytné podpůrné činnosti. Dozorčí služba by měla vykonávat činnost podle požadavků vedoucího odborného zaměstnance.
Podobný postup a to zvýšení kvalifikace a tudíž i finančního ohodnocení chce MSp podle Koncepce uplatnit i v oblasti zdravotnictví v rámci věznic, kde má být snahou „udržení dostupnosti zdravotních služeb ve vězeňských zařízeních a posílení systému poskytování zdravotních služeb reflektujícího jak požadavky vyplývající ze specifik výkonu trestu odnětí svobody, vazby, zabezpečovací detence, tak také zvýšené nároky spojené s poskytováním této péče osobám ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu zabezpečovací detence“.
Koncepce pak navrhuje budovat nové zdravotnické prostory v závislosti na růstu kapacit věznic nebo vytvářet bezbariérové prostory zdravotnických středisek a nemocnic a to i v souvislosti s tím, že vězeňská populace bude stárnout. Potřeba tak budou i zdravotní asistenti. V plánu je dále zvýšit investice do přístrojového a materiálního vybavení a elektronizovat zdravotní dokumentaci. O finančních nákladech v Koncepci opět není zmínka.
V současné době můžou mít vězni jakoukoliv zdravotní pojišťovnu. I to by se podle Koncepce mělo změnit. V první fázi chce MSp uzavřít centrální smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, v druhé fázi omezit volbu pojišťovny pro osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a určit jednu zdravotní pojišťovnu.
Analytické centrum pro monitoring drog
Obsáhlá část materiálu se věnuje tomu, jak zabránit vězňům v užívání návykových látek. Koncepce upozorňuje, že distributoři drog jsou natolik vynalézaví, že nikdy nelze stoprocentně zabezpečit, aby se drogy do káznic nedostaly. „Drogovou scénu ve věznicích je nezbytné sofistikovaně a především operativně monitorovat, aby zainteresované složky byly schopny pružně reagovat na její změny. Vhodným systémovým opatřením by mohlo být například zřízení analytického centra, které by průběžně soustřeďovalo všechny informace ohledně drogové problematiky,“ uvádí Koncepce.
Cílem je také omezit nebo lépe zabezpečit rizikové situace, návštěvy, kontrolovat důsledně korespondenci (nárokové balíčky, tiskoviny, výměnu prádla). Používat ve vyšší míře speciálně vycvičené psy, kontrolovat jak cely a prostor věznice, tak pracoviště s volným pohybem, kontrolovat zaměstnance Vězeňské služby ČR (bohužel ani tuto možnost nelze vyloučit). Ke kontrolám návštěv i vězněných osob samotných by v budoucnu mohly posloužit diskrétnější a komfortnější skenery osob. Průnik cestou nárokových balíčků by bylo možné odstranit radikální změnou, a to zavedením možnosti elektronického nákupu tak, aby zboží bylo dodáno třetí stranou (po vzoru Slovenské republiky).
MSp také navrhuje, aby VS byla soběstačná při toxikologických rozborech. Za tímto účelem by mohla by měla být zřízena toxikologická laboratoř.
Jeden vězeň, jedna cela
Další oblastí, na které je třeba v rámci VS zapracovat,je bezpečnost. Pracovníci jsou přetěžováni, upozorňuje Koncepce. „Bezpečnost nepřímo ovlivňuje úroveň personální práce. Zatímco v oblasti ekonomické Vězeňská služba ČR v posledních letech vyvíjela jisté protikorupční úsilí, pak v záležitostech personálních lze stále pozorovat silné projevy klientelismu a nepotismu,“ upozorňuje materiál.
Koncepce zde opět zdůrazňuje, že současný systé hromadných ložnic v českých věznicích je pro bezpečnost nevyhovující. Moderní trend ve vězeňství se dá podle MSp stručně popsat slovy – každý vězeň – jedna cela a k tomu individuálně různá doba programů zacházení (společné akce) mimo celu. Veškerá další omezení musí odpovídat stupni rizika, které by vězeň v případě útěku představoval pro společnost a úrovni rizika, že se o útěk pokusí.
Další část materiálu se věnuje financování. Nedočkáme se však konkrétních částek, ale pouze nastiňujících frází. MSp upozorňuje, že náklady výkonu trestu odnětí svobody určené k úhradě dané osobě, pokud není od jejich úhrady osvobozena, činí max. 1500,- Kč měsíčně, avšak celkové denní náklady spojené s výkonem trestu jsou samozřejmě řádově vyšší. Podle údajů Vězeňské služby ČR byl v roce 2014 průměrný denní náklad na 1 vězně za organizační jednotku 954 Kč (tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje a FKSP) a průměrný denní náklad za celou Vězeňskou službu ČR na 1 vězně činil 1 221 Kč (tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP, kapitálové výdaje a sociální dávky).
MSp chce snížit mandatorn výdaje věznic a zároveň zvýšit využití financování z evropských fondů.
Větší prostor pro vězně
Zde koncepce upozorňuje, že po amnestii exprezidenta Václava Klause vězeňská populace opět narůstá a podle studie Libora Duška bude stouat i nadále. Autor studie dospívá k závěru, že pokud se v trestní politice nic nezmění, v nejbližších letech bude v českých věznicích chybět přibližně 2 300 míst. Materiál opět apeluje na co nejširší zapojení tzv. náramků v rámci VS.
Podle Koncepce je také potřeba zvýšit ubytovací kapacitu pro vězně a to ze 4 metrů čtverečních na 6 metrů čtverečních. „Prohlubování současného stavu naplněnosti věznic hrozí porušením mezinárodních závazků ČR. ESLP se velikostí ubytovací plochy na jednoho odsouzeného velmi často zabývá ve svých rozsudcích, v nichž pokles pod 3 m² označuje za nelidské a ponižující podmínky,“ připomíná Koncepce.
Na závěr MSp konstatuje, že jednotlivé kapitoly nové Koncepce vězeňství do roku 2025 budou rozpracovány do akčních plánů, v nichž budou na kratší období (1-5 let) rozepsány jednotlivé cíle a nástroje jejich dosažení, s přesným vymezením harmonogramu, předpokládaného finančního rámce, odpovědnosti za realizaci a konkrétních návrhů případných legislativních úprav. „Pracovní skupina pro novou Koncepci vězeňství do roku 2025 nebude ukončovat svou činnost, ale přemění se ve stálý evaluační mechanismus a jednou za rok provede evaluaci naplnění cílů, využití a účinnosti použitých nástrojů,“ uzavírá MSp svůj dokument o Koncepci VS.
Eva Paseková
