Poslanci v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek navrhují například zvýšit limit na vícepráce z 30 na 50 procent nebo zvýšit limit pro malé koncesní řízení až na 100 milionů korun. K samotnému návrhu zákona se objevilo přes 200 pozměňovacích návrhů. Některé z nich se ale překrývají. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která zákon předkládá, s řadou z nich nesouhlasí, i když jiné podle ní zákon vylepšují.
Poslanci dnes projednali návrh nového zákona i související předlohu, která mění jiné zákony, ve druhém čtení, kdy mohli přednášet své pozměňovací návrhy. Rozprava trvala asi čtyři hodiny. Závěrečné schvalování přijde na řadu až v následujících týdnech. Pozměňovací návrhy bude muset ještě posoudit sněmovní výbor pro veřejnou správu, který je výborem garančním.
Poslanci samostatně předložili asi čtyři desítky pozměňovacích návrhů. S dalšími 170 návrhy přišly i tři sněmovní výbory, které návrh zákona projednávaly.
Šlechtová nesouhlasí například s návrhem poslance Martina Plíška (TOP 09 a Starostové), který podpořil ústavně-právní výbor a který má zamezit firmám, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády, aby se mohly ucházet o veřejné zakázky. Terčem kritiky pro údajný střet zájmů je přitom často šéf hnutí ANO, ministr financí a vlastník Agrofertu Andrej Babiš. Podle Šlechtové je však navržené omezení v rozporu s evropským právem a existuje judikát, který ho znemožňuje.
Hospodářský výbor navrhl zvýšit limit na vícepráce z vládou navrhovaných 30 procent na 50 procent. Ministerstvo k tomu podle Šlechtové zaujalo neutrální postoj. Za kompromis považuje řešení, kdy přípustná jednotlivá změna u dílčí zakázky bude ve výši 50 procent a zároveň součet všech změn v dílčích zakázkách nepřekročí 30 procent z celé hodnoty zakázky. Jde o možnost zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění stejnému dodavateli v případě, že celkový rozsah dodatečných stavebních víceprací nebo služeb nepřekročí uvedený limit.
Výbor chce také zvýšit limit na koncesní řízení malého rozsahu z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Tento druh řízení se používá například při výběru provozovatele vodovodní infrastruktury. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle návrhu vyhlašovat zadavatel zadávací řízení.
Ministryně s tím vyslovila zásadní nesouhlas. Hrozí podle ní riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se z nich staly koncese a mohly se zadávat bez soutěže.
Dva výbory také navrhly zavést poplatek za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu. Má zabránit podávání zbytečných podnětů. Hospodářský výbor navrhuje 1000 korun, výbor pro veřejnou správu pak desetkrát víc. Šlechtová řekla, že MMR považuje první částku za přiměřenou. Částka 10.000 korun pak už podle ní může být protiústavní.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek by měl platit nejpozději od 18. dubna. Do té doby musí Česko převést do národní legislativy evropské směrnice, jinak hrozí omezení čerpání evropských dotací. „Je důležité, že nová pravidla jsou jasná,“ řekla ministryně na adresu nového zákona. Snižuje se administrativa a zadávací řízení mají být pružnější, uvedla. Ministerstvo podle ní také chystá telefonní linku, kde bude zadavatelům radit se zadávacím řízením.
Zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní, uvedlo MMR.
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Milady Halíkové (KSČM) panuje obava, že zákon bude třeba novelizovat dřív, než se ho zadavatelé naučí používat. Šlechtová to nevyloučila s tím, že Evropská komise chystá novelizaci jedné ze tří směrnic, které zakázky upravují.
(čtk)
