Velvyslanci asi budou moci zůstat ve službě i potom, co překročí hranici 70 let věku. Novinka se pravděpodobně nebude vztahovat na velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi a na Slovensku Livii Klausovou. Sněmovna by ji sice měla podle dnešního doporučení garančního ústavně-právního výboru schválit, účinnosti ale patrně nenabude včas.
Zrušení věkové hranice by se mělo dostat do novely služebního zákona, jež zahrnuje širší úpravy zahraniční služby. Poslanci rozhodnou o předloze zřejmě tento měsíc. Vzhledem ke lhůtám pro následné projednání v Senátu a pro podpis prezidenta však asi nebude účinná do konce roku, vyplynulo z vyjádření předsedy výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) a člena Martina Plíška (TOP 09). Změna, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman kvůli Filipi, nemá platit zpětně.
Věkový limit stanoví nynější znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Filipi i Klausová by ve funkci měly skončit s letošním rokem. Pokud by navrhovaná změna nebyla účinná včas, mohla by podle dřívějších informací nastat i situace, kdy prezident by velvyslankyni neodvolal, ale ministerstvo zahraničí by ji muselo stáhnout. Podle mezinárodního práva by velvyslankyní stále byla.
Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí.
Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořila asi 80 milionů korun. Pokud by nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva. Sněmovna bude s kladným postojem výboru rozhodovat i o Tejcově návrhu ohledně osobních příplatků, jenž by ministerstvu ušetřil v nákladech na zahraniční službu asi 350 milionů korun.
Sněmovna by měla ve vládní verzi změnit podle doporučení výboru ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstev zahraničí a obrany mohli být vysláni do ciziny i bez svého souhlasu. Místo jednoho roku to bude půlrok s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let. Z možnosti vyslání do ciziny bez souhlasu navíc asi budou podle návrhu Ladislava Velebného (ČSSD) těhotné ženy nebo lidi pečující o dítě.
Výbor nedoporučil plénu schválit návrhy ODS na širší změny služebního zákona. Občanští demokraté chtějí zrušit odborné náměstky, vyjmout z působností zákona Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a zrušit ustanovení, podle kterého vedoucí státní úředníci nesmějí vykonávat žádnou funkci v politických stranách.
Návrh o SÚJB vychází z upozornění jeho předsedkyně Dany Drábové na to, že úřad má za současných podmínek potíže s přijímáním odborných pracovníků. Nové zaměstnance prý nemůže dobře zaplatit. Dnes Drábová řekla, že ji návrh ODS překvapil, a nesouhlasila s ním. „Vstoupili jsme pod služební zákon, vrátit to zpět je těžko možné,“ uvedla. Z debaty vyplynulo, že problém by se mohl řešit v budoucí novele služebního zákona.
S neutrálním stanoviskem výboru budou poslanci v závěrečném schvalování hlasovat o návrhu Jany Hnykové (Úsvit), podle něhož by úředníci ve státní službě mohli dostávat za pracovní pohotovost i víc než pevně určenou desetinu platu.
(čtk)
