Trestní stíhání Pavla Tykače v trestní věci podvodného vyvedení aktiv za 1,2 miliardy z CS Fondů zastavil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle slov Zdeňka Matuly z VSZ v Praze je hlavním důvodem rozhodování Nejvyššího soudu. VSZ v Praze se dostalo do důkazní nouze například proto, že proti Tykačovi nemohlo použít soukromou nahrávku rozhovoru svědka s novinářem.

Případ CS Fondy tak odchází do propadliště dějin stejně jako se to v květnu 2014 stalo s případem Gripeny, kdy Vrchní státní zastupitelství v Praze definitivně zastavilo případ údajné korupce při pořízené stíhaček Gripen. Co se týče případu Gripeny, zastavení případu předpovídala už v listopadu 2012 vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová se zdůvodněním, že ve všech zemích, kde se věc prověřovala, byla uzavřena a státy nemají zájem dál spolupracovat a předávat informace.

Taková situace panovala ovšem už v roce 2010, když případ přikázala otevřít tehdejší Nejvyšší zástupkyně Renata Vesecká, což mimo jiné vedlo k jejímu pádu. O krachu případu Gripeny, jeho důvodech a mezinárodních souvislostech, které byly po celou dobu dobře známy, avšak některými politiky a novináři zcela ignorovány, detailně Česká justice informovala. Znovuotevření případu Gripeny se stalo ohňostrojem marnosti a přineslo pouze výdaje daňovým poplatníkům.

Objevili se noví svědci, kteří však odmítli vypovídat

Také v nynějším případe CS fondů a Pavla Tykače bylo trestní stíhání Tykače už jednou zastaveno, a to v roce 2008. „V roce 2013 povolil Městský soud v Praze obnovu řízení, neboť po zastavení trestního stíhání obviněného vyšly najevo nové skutečnosti prezentované dříve nevyslechnutými svědky,“ uvedl dnes státní zástupce Zdeněk Matula.

Mohlo by vás zajímat

„Vzhledem k tomu, že tito svědci odmítli po povolení obnovy řízení vypovídat, resp. jeden z nich svou výpověď zásadně pozměnil, a vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona týkajících se použitelnosti důkazů pro rozhodování o zajištění majetku obviněného v přípravném řízení konstatoval nepoužitelnost svědeckých výpovědí zajištěných před povolením obnovy řízení a v jiném trestním řízení, jakož i nepoužitelnost obsahu soukromé nahrávky rozhovoru jednoho ze svědků s novináři, přestože šlo o důkazy opatřené v souladu s trestním řádem, a jiné důkazy svědčící o vině obviněného nebyly v rámci obnovného řízení zjištěny ani cestou žádostí o právní pomoc do zahraničí, nebyly splněny zákonné podmínky pro podání obžaloby,“ odůvodnil pro veřejnost Zdeněk Matula rozhodnutí VSZ v Praze.

„Po celou dobu vyšetřování jsem byl přesvědčen o bezdůvodnosti stíhání Pavla Tykače, kterému to přirozeně velmi komplikovalo jeho obchodní aktivity stejně jako rodinný život,“ uvedl Jan Kocina, jeden z Tykačových obhájců.

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze proto rozhodl dne 23. 12. 2015 v trestní věci týkající se podvodného vyvedení aktiv v hodnotě 1,2 mld. Kč z tzv. CS Fondů, k němuž došlo v letech 1996 – 1997, tak, že se trestní stíhání obviněného zastavuje, neboť v důsledku důkazní nouze nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný, sdělil dnes k případu miliardového tunelu v CS Fondech Zdeněk Matula.

Shrnutí kauzy vytunelovaných CS Fondů:

V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných firmou C.S. Fond (pod tímto názvem je myšlena akciová společnost) převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo – většina z nich skončila na účtech v zámoří. CS Fondy do února 1997 spravovala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače.

Kvůli údajnému tunelu ve fondech čelil Tykač v letech 2006 až 2008 obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. Kauzu znovu otevřel začátkem roku 2012 kontroverzní podnikatel František Bušek (dříve Chobot), který oznámil, že Tykačovi pomáhal fondy vytunelovat. V lednu 2013 bylo tedy Tykačovo stíhání obnoveno a policie se mu pokusila zajistit majetek v hodnotě 100 milionů korun. Letos v dubnu policie Tykače navrhla obžalovat z podvodu. Jeho trestní stíhání ale podle dnešních informací vrchní státní zastupitelství v Praze zastavilo, protože v kauze chyběly proti Tykačovi důkazy.

Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů už čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.

Dříve byli v souvislosti s CS Fondy stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Müllera obžaloba vinila mimo jiné z toho, že se zapojil do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil. Letos v červnu soud Kudlíkovi uznal odškodné.

Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, ale zároveň podalo proti rozsudku dovolání. Loni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor mezi Akrem a státem znovu.

Pavel Tykač:

Pochází z Čelákovic (narozen 15. května 1964), vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT a krátce pracoval v podniku TOS Čelákovice. Po listopadu 1989 začal podnikat, prodával počítače a po prodeji svého podílu ve firmě se soustředil na finanční investice ve skupině Motoinvest. Ta na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů.

Motoinvest získal akcie v řadě fondů či bank, a shromáždil tak významné balíky, mezi nimi i v Agrobance, která však v roce 1996, kdy ji Motoinvest kontroloval, zkrachovala. Proti aktivitám firmy zasahovala Česká národní banka a zajímala se o ně i policie. V roce 1999 byl Tykač krátce poradcem ministra financí Iva Svobody (ČSSD), který byl později odsouzen za vytunelování Liberty. Po rozpadu Motoinvestu se Tykač stáhl do ústraní, o jeho aktivitách byly sporadické informace.

Tykač, který je jedním z nejbohatších Čechů (jeho majetek podle médií přesahuje 30 miliard korun), se na scéně znovu objevil před několika lety, když získal 40 procent Mostecké uhelné (MUS). Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) definitivně ovládl v roce 2011. Za celý Czech Coal Tykač zaplatil zhruba 19 miliard korun. Podnikatel kromě toho investuje také do nemovitostí.

V posledních letech se v médiích propíraly také Tykačovy spory – obchodní i osobní – s jinými důležitými hráči v energetickém byznysu, Martinem Romanem (někdejší šéf ČEZ) a Danielem Křetínským (spolumajitel EPH). V roce 2013 se ale situace uklidnila a Tykačova firma se s oběma společnostmi dohodla.

(ire, čtk)