Počet vězňů bude růst, ale ne tolik, jako doposud. V nejbližší době bude v českých věznicích chybět 2300 míst. To odpovídá zhruba 4-5 novým věznicím – znamenalo by to investici 430 milionů korun a náklady provoz 750 milionů korun ročně. Takové jsou závěry studie institutu Idea Cerge EI, který k přeplněnosti čských věznic uspořádal odborný seminář.
Pokud stát nebude řešit problém přeplněných věznic, bude v nich v nejbližších letech chybět přibližně 2300 míst. Tvrdí to ekonom Libor Dušek, který dnes představil v institutu Idea Cerge EI svůj model pro predikci počtu vězňů založený na statistikách Vězeňské služby.
Před amnestií mělo Česko jednu z největších vězeňských populací v Evropské unii. V roce 2012 připadalo v Česku 219 vězňů na 100 tisíc obyvatel. V západních zemích jsou tyto počty výrazně nižší. Např. v Rakousku je to 98 vězňů na 100 tisíc obyvatel, v Německu 79, v Nizozemí 82.
Podle studie institutu Idea Cerge EI je jednou ze zásadních příčin nárůstu vězňů nový trestní zákoník. Ten zvýšil sazby za nejzávažnější trestné činy , zpřísnil základní trestní sazby u některých bagatelních trestních činů nebo zpřísnil postih recidivy. Trestní politika je ve většině podstatných aspektů neustále represivnější – udílí se delší tresty, vyšší procento obviněných je obžalováno a odsouzeno, menší procento vězňů je podmíněně propouštěno, trestí řízení je rychlejší. Oproti tomu působí trvalý pokles tradiční kriminality , který zmírňuje tlak na růst počtu vězňů.
Podle závěrů studie by mělo ministerstvo zvýšit využití peněžitých trestů, domácího vězení nebo propadnutí věci, snížení dlouhodobých trestů, podmíněné propouštění vězňů, více rehabilitačních programů nebo dekriminalizace některých méně škodlivých forem kriminality.
„Výstavbu věznic zatím neplánujeme. Moderní věznce nám ale chybí, věznice máme obvykle dislokovány ve starých prostorách,“ reagoval na studii náměstek ministra spravedlnosti pro trestní politiku Vladimír Zimmel. Podle Zimmela je problémem recidiva vězňů. „Seblepší vězeňská péče nezabrání v opakovaném páchání trestné činnosti,“ dodal Zimmel.
MSp podle něj finišuje se zakázkou na monitoring vězňů pomocí náramků. „Elektronický náramek zabezpečí stoprocentní kontrolu domácích vězňů a jsem přesvědčen, že nám pomůže zabránit nárůstu vězňů,“ řekl Zimmel. Jako další metodu alternativních trestů uvedl projekt Probačního domu v Koblově.
Podle generálního ředitele Vězeňské služby je přeplněnost českých věznic nyní na 104 procentech. Podle Ondráška zatím nejsou finance na stavbu nové věznice a tak jde VS cestou výstaveb nových ubytoven v rámci stávajících věznic. „Údaje o recidivě se v ČR počítají tak, že každý dřívě trestaný člověk, který se vrátí do vězení, je recidivista. Pokud se počítá touto metodou, je u nás recidiva asi 60 procent. Metodika , která se používá například ve skandinávských zemí je ale taková, že jakmile po trestu uplynou dva roky, již se ten člověk nebere jako recidivista. Touto metodou by u nás recidiva byla asi 44 procent,“ řekl Ondrášek.
Poslankyně Helena Válková (ANO) zmínila, že nový trestní zákoník měl v důvodové zprávě cíl snížit počet vězňů, ale tyto ambice nesplnil. „Byl velký tlak ze strany veřejnosti, aby nejzávažnější trestné činy byly výrazně zpřísněné a prodloužily se u nich délky trestu,“ řekla Válková. Podle ní je otázka, zda by se neměla snížit hranice nejnižšího možného nepodmíněného trestu, respektive zda by se hranice šesti měsíců neměla úplně odstranit. Věznice v Česku jsou podle ní přeplněné také kvůli ukládání nepodmíněných trestů za bagatelní činy.
Poslankyně také upozornila na to, že by se měly například více ukládat peněžité tresty, protože v Česku je tento způsob trestání narozdíl například od Německa mizivý.
(epa)
