Dlouhodobě neřešená personální situace na Okresním soudu v Ústí nad Labem, otazníky kárného senátu nad kontrolní činností předešlého vedení příslušného okresního soudu, ale i zanedbaná organizační činnost kárně žalovaného soudce. To vše vyplývá z rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), který uložil soudci OS Ústí nad Labem Martinu Šámalovi nakonec poměrně mírný trest: 10% snížení platu po dobu tří měsíců.
Jak již Česká justice informovala, na soudce Martina Šámala podal v únoru tohoto roku kárnou žalobu předseda OS Ústí nad Labem Lubomír Hrbek, a to pro průtahy v celkem 33 věcech. Jako trest navrhoval snížení platu o 20% na jeden rok. Kárný senát NSS projednal žalobu 12. listopadu, přičemž až na jediný případ ze zmíněných 33, shledal stejné závěry, tedy neopodstatněné průtahy, které měl Martin Šámal způsobit.
Rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu si můžete přečíst zde.
Sám soudce Šámal před kárným senátem svá pochybení uznal a přijal opatření k nápravě. Namítl však, že na soudce OS Ústí nad Labem jsou objektivně kladeny vyšší nároky, nesrovnatelné s většinou soudů v ČR. V době nástupu do funkce v roce 2008 mu bylo přiděleno 152 neskončených věcí, z toho 80 starších dvou let, s jejichž vyřizováním se potýkal v následujících letech.
Vedle obvyklé agendy mu v průběhu času přibyly i agendy nové (zkracování trestů v souvislosti s účinností nového trestního zákoníku, agenda dětí mladších 15 let podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže), rok pracoval jako místopředseda pro trestní úsek a několik měsíců byl také na stáži na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Jako další objektivní příčiny komplikující práci soudce uvedl soudce Martin Šámal amnestii prezidenta, která vyvolala nutnost řešit další stovky věcí a také povodně, které negativně zasáhly do činnosti OS Ústí nad Labem. „Rovněž za podstatnou kárně obviněný uvedl skutečnost, že daný okresní soud je z hlediska vyřizování agendy Nt (přípravné řízení trestní) zatížen nápadem věcí nejen od Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, ale rovněž ve značné míře nápadem věcí z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a též z Vrchního státního zastupitelství v Praze“, uvádí se v rozhodnutí.
K návrhu kárně obviněného byl proveden také důkaz systemizací Ministerstva spravedlnosti ČR, která je zveřejněna na extranetu Ministerstva spravedlnosti ČR a z jejího obsahu vyplynulo, že potřeba soudců trestního úseku u krajských soudů je celorepublikově u Krajského soudu v Ústí nad Labem druhá nejvyšší (po Krajském soudu v Ostravě), a v rámci Ústeckého kraje je potom potřeba soudců trestního úseku nejvyšší právě u Okresního soudu v Ústí nad Labem (7,87). Celorepublikově je potom potřeba soudců trestního úseku v rámci okresních soudů vyšší pouze u Obvodního soudu pro Prahu 2, Městského soudu v Brně, Okresního soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné. – z rozhodnutí kárného senátu NSS
Také předseda Hrbek před kárným senátem NSS uvedl, že soud je početně poddimenzován. V roce 2014 bylo v reálném výkonu u Okresního soudu v Ústí nad Labem pouze 26 soudců ze systemizovaných 35 soudců, přičemž „systemizační číslo“ se vypočítávalo, a dosud ještě počítá, pouze z nápadu věcí, a nezahrnují se nedodělky. Dodal, že během roku 2015 byl okresní soud personálně posílen.
Kárný senát se pozastavil také nad tím, jak náležitě byla na daném okresním soudu realizována příslušná kontrolní činnost, když se zejména na nejdelší průtahy u kárně obviněného (3 až 6 roků v osmi z 33 případů) nepřišlo dříve. Podle předsedy Hrbka se prováděly průběžné prověrky, „o průtazích se vědělo, řešily se individuálně, ale v rámci věcí, na které byli soudci, a mimo jiné i kárně obviněný, upozorňováni, kárně obviněný dal přednost jiným spisům, jiným věcem, a tyto věci, jak bylo ex post zjištěno, což konec konců kárně obviněný přiznal, tím sítem nějak propadly“.
V závěrečné řeči pak předseda Hrbek coby kárný navrhovatel konstatoval, že účel kárné žaloby byl splněn, soudce Martin Šámal tam, kde to bylo možné, pochybení napravil, změnil styl práce, a proto ustoupil od návrhu kárného opatření a navrhl kárnému senátu, aby upustil od uložení kárného opatření.
Kárný senát ve svém rozhodnutí předsedovi Hrbkovi nevyhověl, i když podstatně zjemnil uložené kárné opatření a to na snížení platu o 10% na tři měsíce. Důvody pro toto rozhodnutí shrnul kárný senát NSS takto:
„V projednávané věci není sporu o tom, že kárně obviněný byl zatížen velkým počtem věcí přidělených mu k rozhodnutí, vykazoval též poměrně vysoký počet rozhodnutých věcí. Bylo tedy nutno posoudit, zda se při tomto zatížení mohl vyvarovat negativním důsledkům v podobě dlouhých prodlev mezi jednotlivými úkony, příp. úplné nečinnosti v některých věcech. Kárný senát na základě zjištěných skutečností v přípravném šetření a dále při ústním jednání dospěl k závěru, že kárně obviněný do jisté míry podcenil organizační nároky, které k rozhodovací činnosti soudce neoddělitelně patří. Je nutno souhlasit s tím, že při vysokém počtu rozhodovaných věcí nelze činit úkony ve všech věcech bez jakékoliv prodlevy. Nelze však akceptovat, aby soudce rezignoval, byť v jednotlivých případech, na organizaci průběžné práce v postupně napadajících věcech. Kárně obviněný soudce byl sice vystaven velkému pracovnímu vypětí vyplývajícímu z vysokého pracovního zatížení soudců na daném úseku, nicméně jak vyplynulo ze srovnání se zatížením ostatních soudců, bylo možno si práci zorganizovat tak, aby k tak velkým průtahům a velkému počtu nečinností nedocházelo“.
(epa)
