Personální čistka, kterou zahájl staronový šéf Vězeňské služby Petr Dohnal, může skončit u soudu. Myslí si to odborníci na správní soudnictví, které Česká justice oslovila. Podle nich jsou nyní dle rozsudku Nejvyššího správního soudu z letošního léta stále dva ředitelé Vězeňské služby se vším, co tato funkce přináší.
Nejvyšší správní soud rozhodoval v létě o případu, kdy ve vedení Krajského státního zastupitelství v podobné situaci skončili dva vedoucí státní zástupci, Jan Jakovec a Jiří Křivanec. „V případě největšího precedentu se státními zástupci z ústeckého kraje to dopadlo tak, že tam byli dva vedoucí krajští státní zástupci, tohle je úplně stejný případ. V ústeckém kraji pak seděli společně a snažili se nedosávat o velkých sporů a pokud neměli společný názor, tak raději nic nepodepisovali,“ řekl České justici správní soudce, který si nepřál být jmenován.
Kromě společné kanceláře se tehdy museli dva krajští státní zástupci půl roku dělit také o pracovní úkoly. Každý příslušný dokument musel mít dva podpisy, rozhodnutí se vždy muselo vejít do vzájemného kompromisu, příchozí poštu museli přečíst oba. Jakovce sesadil Pospíšil z funkce v roce 2008 oficiálně kvůli rozporům s nadřízenými ve věcech, které se týkaly vedení státního zastupitelství. Jakovec ale nakonec spor vyhrál a do čela KSZ se v roce 2011 vrátil.
Má platit dvojvládí
Také exministryně Helena Válková je přesvědčená, že s odvoláním měl souhlasit i Ondrášek. „Myslím si, že takto je to špatně,“ sdělila včera Právu. Podle ní je Ondrášek stále generálním ředitelem.
Podle dalších odborníků oslovených Českou justicí je stále jmenovaný Pavel Ondrášek a akt jeho jmenování nadále platí, protože nebyl zrušený. Nexistuje automatismus, že když soud zrušil odvolání Dohnala, tak Ondrášek je v tu samou chvíli odvolaný. Ondrášek musí uprázdnit křeslo generálního ředitele, ale až poté, co bude obnoveno řízení ve věci jeho jmenování. V tuto chvíli má podle dostupných rozsudků platit dvojvládí.
I podle dosavadního prohlášení ministra Pelikána bude zatím Ondrášek pobírat plat generálního ředitele až do doby, než se v řádu týdnů uskuteční správní řízení, které rozhodne o tom, že do funkce šéfa bezpečnostního sboru nemohl být jmenován, protože nebyla volná. To ale podle odborníků neznamená, že by do té doby již nebyl ředitelem.
Po dnešní schůzce s Ondráškem Pelikán řekl, že odcházejícímu řediteli chce v budoucnu nabídnout pozici odpovídající jeho hodnosti. „Dnes bylo zahájeno řízení o přezkumu řízení o jmenování generála Ondráška. To s největší pravděpodobností vyústí k tomu, že neměl být jmenován,“ řekl Pelikán s tím, že si je jistý, že rozhodnutí NSS vede k tomu, že VS má řídit a dokumenty podepisovat pouze Dohnal.
Neumožňuje se odvolání na základě volné úvahy
Česká justice si rovněž od Městského soudu v Praze vyžádala kompletní rozsudek v případu zrušení Dohnalova odvolání. Z něj vyplývá, že exmistryně Válková porušila odvoláním Dohnala zákon o Vězeňské službě. „Správní orgány v projednávané věci postupovaly podle právní úpravy, která na danou věc nedopadá, jelikož žalobce byl z funkce generálního ředitele Vězeňské služby České republiky odvolán podle ust. § 1 odst. 2 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, které však žádný důvod pro odvolání generálního ředitele Vězeňské služby z jeho funkce nestanoví a ani neumožňuje generálního ředitele Vězeňské služby z jeho funkce odvolat na základě volné úvahy ministra spravedlnosti,“ stojí v rozsudku.
Předsedkyně senátu Viera Horčicová také uvedla, že způsob odvolání Dohnala znamenal popření zákona o služebním poměru. „Odvolat ze služebního místa (tedy rozuměj „odvolat z funkce“, neboť funkce nemůže být v rámci služebního poměru ničím jiným než služebním místem, a to s ohledem na jeho již zmíněnou definici v ustanovení § 19 odst. 1 zákona o služebním poměru) lze tedy při zachování služebního poměru pouze za účelem převedení příslušníka na jiné služební místo. Výklad zastávaný žalovaným by v konečném důsledku způsobil (jak se ostatně v případě žalobce stalo), že by existoval příslušník bezpečnostního sboru, který je odvolán ze svého služebního místa, není přidělen na služební místo jiné a zároveň jej nelze pro nesplnění podmínek hlavy druhé dílu třetího zákona o služebním poměru převést do některé z typů záloh, a přesto by jeho služební poměr trval. Jak již však bylo uvedeno, služební poměr je nemyslitelný bez toho, aby byl příslušník na určité služební místo ustanoven nebo zařazen do některého z typu záloh. Jde tak opět o zcela absurdní důsledek, který popírá celou systém zákona o služebním poměru.“
Celý rozsudek si můžete přečíst zde.
(epa)
