Ministerstvo spravedlnosti nedostalo žádnou nabídku do tendru na elektronické náramky pro domácí vězně. Zakázka nekončí, musí se přehodnotit. Pro ministerstvo je to ale nečekaná situace, řekl dnes novinářům náměstek ministra Vladimír Zimmel.

„Pokud jsme se něčeho obávali, tak to byla situace s jednou nebo dvěma nabídkami. Že se nepřihlásí nikdo, jsme nečekali,“ řekl Zimmel. Zadávací dokumentace je podle něj zpracovaná velmi pečlivě a ministerstvo odpovídalo na 150 doplňujících dotazů firem. Některé podmínky prý úřad zmírnil, aby vyhovovaly více uchazečům.

„Není to konec projektu, ale je to problém. Situaci vyhodnotíme a navrhneme další postup, je zde několik variant,“ dodal Zimmel. Tendr mohl být podle náměstka pro některé uchazeče příliš technologicky náročný vzhledem k možnému výdělku pro dodavatele.

Probační a mediační služba vypsala zakázku na elektronický monitoring pro vězně počátkem srpna, přičemž z údajů ve Věstníku veřejných zakázek nevyplývala předpokládaná cena ani množství objednávaných kusů zařízení. Ministerstvo následně upřesnilo, že aktuální výběrové řízení se týká nákupu 250 náramků. Zájemci měli původně podávat nabídky do 5. října, lhůta se ale několikrát prodlužovala.

Ministerstvo dříve odhadlo, že do dvou let by mělo být v provozu zhruba 750 náramků. Náklady na projekt prý nezveřejňuje proto, aby si potenciální dodavatelé nemohli dovodit nabídkovou cenu. Úřad očekává, že následně ušetří díky tomu, že probační úředníci nebudou muset domácí vězně kontrolovat tak často jako dosud a že odsouzení navíc budou moci pracovat.

Mohlo by vás zajímat

Tendr na náramky ministerstvo v minulosti opakovaně zrušilo – naposledy loni v červnu poté, co si tehdejší náměstek pro vězeňství Pavel Štern stěžoval u protikorupční policie, že se předchůdkyně současného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) Helena Válková (ANO) snažila veřejnou zakázku ovlivnit. Šternův nástupce Zimmel poté uvedl, že jeho prioritou je vypsat nový tendr co nejdříve. Zavedení náramků považuje za jeden z klíčových úkolů resortu i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

O elektronickém monitoringu se dříve mluvilo výhradně v souvislosti s trestem domácího vězení a s kontrolou podmíněně propuštěných z výkonu trestu. Současné vedení ministerstva však počítá s širším využitím náramků – například pro nahrazení vazby či pro posílení ochrany obětí trestné činnosti.

Trest domácího vězení lze ukládat od roku 2010, soudci jej však zatím ve větším měřítku nevyužívají. Důvodem může být právě skutečnost, že kontrolu domácích vězňů nezajišťují nepřetržitě elektronické náramky, ale namátkově probační pracovníci.

Ambice, že náramky v příštím roce uleví přeplněným českým věznicícm tak vzaly za své. „My jsme nepředpokládali, že nám náramky vyprázdní věznice. Současný stav neznamená, že bychom rezignovali na projekt EMS, ten projekt pokračuje dál,“ řekl dnes na tiskové konferenci Zimmel.

Předchozí týmy na ministerstvu podle něj byly ochotny koupit výrobek, který je na skladě. Jeho týmšel jinou cestou. „Měli jsme konkrétní funkční požadavky. Očekávali jsme návrh technického řešení,“ dodal náměstek.

(čtk, epa)