Donedávna nepředstavitelný jev, že by bylo vedení obcí stíháno za hlasování, se stává pomalu, ale jistě, realitou. Pokud se chtějí vyhnout představitelé měst a obcí i řadoví zastupitelé trestnímu stíhání, měli by se snažit obstarat co nejvíce odborných posudků a oponentur.
Shodli se na tom účastníci konference „Starostové a primátoři mezi paragrafy“, kterou uspořádal Havlíček Brain Team v rámci Pražského právnického podzimu. Stejně tak by měli představitelé obcí zavést ve svých hospodářských organizacích compliance programy, aby se vyhnuli trestní odpovědnosti právnických osob.
Podle soudce Vrchního soudu v Praze Jana Sváčka měli zastupitelé jenom malou představu o tom, jaké důsledky může mít jejich jednání. Nicméně mohou být trestně stíháni jako každý jiný občan, a navíc ještě jako úřední osoba. Dopustit se trestné činnosti může zastupitel i hlasováním. Nejčastější formou trestné činnosti, které se může zastupitel dopustit, jsou trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby a to i v nedbalostní formě, a neoprávněné nakládání při správě svěřeného majetku. „Trápí mne vyčíslování škody,“ řekl dále Sváček, a připomněl, že rozhodování zastupitelů má i svém politické či etické důvody. To se týká například přidělování pozemků za nižší nabídku místním občanům namísto nabídky developera z Prahy, byť je vyšší. „Z tohoto rozdílu pak vychází mechanické vyčíslení škody.“
Uvedl dále, že kriminalizace v podnikatelském i politickém prostředí je patrná. „Je to levnější než civilní žaloba.“ Velkou roli při trestních stíhání zastupitelů hraje i státní zastupitelství, protože nejsou využívány odklony a narovnání. „Uvítal bych proto zvýšení odpovědnosti státních zástupců.“ Závěrem Sváček uvedl, že trestní právo je až krajním prostředkem, jak řídit ekonomické procesy.
Advokát Petr Toman se zamýšlel nad tím, zda důvodem trestního stíhání může být i negativní vyjádření, tedy to, že dotyční zastupitelé pro určitý návrh nehlasovali. „Já se domnívám, že ano. Mohou být stíháni ti, kteří pro to nehlasovali, i když usnesení bylo přijato.“ Nastolil rovněž s rezervou otázku, zda by neměli být podobně stíháni poslanci a senátoři. Upozornil také na to, že z 266 stíhaných osob byla pouze desetina z nich stíhána za korupci. Připomněl také případ bývalého starosty v Praze 2, po němž zatím nepravomocně Městská část Prahy 2 úspěšně vymáhá náhradu škody, za pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterou dostala na základě zpochybněné veřejné zakázky.
Je otázkou, zda koncepce trestní odpovědnosti právnických osob je vůbec ústavní, myslí si profesor Karel Klíma z Metropolitní univerzity v Praze. Současná úprava sice stanoví částečné vyloučení z trestní odpovědnosti obcí při výkonu moci, ale co je výkon přenesené působnosti, a co je samospráva, je jednou z nejhorších úprav v Evropě. Samospráva je totiž co nejobecněji vymezena a vertikálně nejvíc zasahuje do obcí. „Je to nešťastná úprava,“ konstatuje Klíma. Připomněl také, že rada a zastupitelstvo jsou orgány mocenské, u starosty a primátora je to složité, protože tito představitelé nejsou statutárními orgány obce.
Podle předsedy Okresního soudu Praha – západ Petra France je starosta je starost zahlcen obrovským množstvím problémů, jež musí řešit, a přitom neexistuje řádné školení. Za typické trestné činy, jichž se může jako představitel obce dopustit, označil zneužití informací v obchodním styku, proti životnímu prostředí, zpronevěru. Zmínil rovněž politickou poptávku po stíhání veřejných osob, která vyplývá z toho, že zastupitelé si často vyřizují účty trestními oznámeními, což je podhoubí pro kriminalizaci. Tím se vytváří tlak na státní zástupce. „Obce a města ale nelze řídit trestním právem,“ odmítá Franc tuto praxi. Riziko je podle něj v tom, že zastupitelé svá rozhodnutí nezdůvodňují, a nestanoví jasná a transparentní pravidla. „Pokud se chtějí vyhnout trestnímu stíhání, měli by si tito skutečnost uvědomit.“
„Veřejné zakázky vzbuzují děs u těch, kteří je mají organizovat,“ řekl soudní znalec Vladimír Smejkal. „Může za to korupční hysterie, kdy každý krok je považován za podezřelý a kýmkoli napadán.“ Zkritizoval také masové podávání podnětů takzvanými protikorupčními organizacemi, i to že, trestní stíhání vychází ze závěrů správních orgánů. Další stěžovatelé jsou konkurence, vyděrači, magoři, mesiáši a někdy i politické strany. „Námitky může podat kohokoli, ani nemusí mít na věci skutečný zájem.“ Kritice neušel ani ÚHOS, který podle něj může posuzovat z úřední povinnosti cokoli, i věcné otázky. „Stává se, že správní orgán přepíše nekriticky námitky stěžovatele, to se stane podkladem pro trestní řízení.“ Proto je podle Smejkala třeba mít co nejvíce dokumentů, kterými by se mohl dotyčný bránit
Přenesená působnost je danajským darem, uvedl předseda Obvodního soudu pro Prahu 7 Ladislav Hejtmánek. Zmínil v této souvislosti zrušení okresních úřadů a přenos jejich působnosti na samosprávné orgány. „Ministerští úředníci a politici vyžadují plnění od samosprávy, ale chybí peníze,“ řekl. Chybí i zpětná reakce, přenášejí se další kompetence, aniž by se kdokoli staral, jak to dopadne. Jako příklad soudce uvedl agendu řidičských průkazů. Noční můrou samospráv bude migrace, která přinese nesmírnou zátěž pro samosprávy. „Model přenesené působnosti se neosvědčil, a bylo by jej třeba modifikovat,“ uzavírá Hejtmánek.
Dvacet rozsudků v rámci trestně právní odpovědnosti právnických osob padlo loni, letos jich bylo již třicet, sdělil na konferenci Lukáš Bohuslav z PF UK. Jak dále řekl, obce a kraje v samosprávné oblasti jsou odpovědné pouze ve společnostech, které zřídily, jako jsou školy, divadla, dopravní podniky či vodárny. Za krok dobrým směrem označil Bohuslav aktuální novelu Trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO), která počítá d tím, že by se společnosti vyvinily, pokud by vyvinuly dostatečné úsilí, aby se vyhnuly trestné činnosti. Měly by proto přijmout systém vnitřních předpisů, jako je etický kodex, protikorupční opatření, organizační řád – tedy celý compliance program.
„TOPO přineslo problémy,“ přiznal ve svém závěrečném vystoupení předseda ústavně právního výboru PS Jeroným Tejc. „Dnes nemají právnické osoby možnost se vyvinit. Vládní návrh by znamenal rozšíření trestných činů z 84 na 200, aniž by se změnila přičitatelnost skutku.“ Zmínil v této souvislosti pozměňovací návrh ÚPV, který má situaci řešit. Další přijatou změnou je vypuštění trestné činnosti, která se týká kartelových dohod, aby nemohlo docházet k dvojímu trestání v případě postihu od ÚHOS. V návrhu chyběla další zpřesnění, poslanci například škrtli i dikce „jménem firmy“. Možnost vyvinění by měla být co nejširší. „Zvažuji vyřazení obcí úplně z TOPO,“ řekl Tejc závěrem, s tím, že bude obtížné toho dosáhnout. „Budeme s tím pracovat.“
Dušan Šrámek
