Alternativní tresty odsouzeným soudy mohou ukládat už dnes, ale jsou spíš opatrné. A to zejména proto, že v současné době domácí vězně nikdo nepřetržitě nehlídá. Změnit by to mělo zavedení Elektronického monitorovacího systému (EMS), tzv. náramků pro vězně do praxe. Tendr na jejich dodavatele ale opět nabírá zpoždění. Podle náměstka ministra spravedlnosti pro trestní politiku Vladimíra Zimmela nyní stále platí prosincový termín, kdy má dojít k otevírání obálek se zájemci o zakázku na EMS.
Můžete popsat svůj pohled na současný stav českých věznic?
V posledních letech registrujeme poměrně výrazný nárůst vězeňské populace. Situaci samozřejmě sledujeme a velmi nás znepokojuje. Nutí nás to na tu situaci reagovat a to jednak přípravou výstavby nových ubytovacích kapacit, ale i v dalších oblastech, jako je zacházení s vězni ať už v oblasti zaměstnávání, vzdělávání, výchovných programů, nároky na zdravotní péči a tak dále. Samozřejmě, výstavba nových ubytovacích zařízení není jedinou cestou, jak se s tou situací vypořádat. V současné době velmi intenzivně připravujeme projekt elekronických náramků, který by měl v podstatně větší míře umožnit ukládání alternativních trestů a vedle toho zkoušíme i některé alternativní programy zacházení s vězni po propuštění z výkonu trestu.
Jaké programy to jsou?
V letošním roce se rozjel pilotní projekt probačního domu, který budeme vyhodnocovat a budeme uvažovat, zda tento způsob péče o propuštěné vězně rozjedeme v podstatně širším rozsahu. Vedle toho byly aktuálně dokončeny práce na koncepci vězeňství. Při přípravě tohoto dokumentu jsme spolupracovali s celou řadou dalších resortů protože se domníváme, že je třeba významným způsobem reagovat na vysokou recidivu, která vrací vězně do výkonu trestu, což je pro nás také situce, kterou vnímáme jako velmi nepříznivou. Domníváme se, že slabé místo v politice státu je právě v oblasti péče o osoby těsně po výkonu trestu. V situaci, kdy tyto osoby nemají vytvořeno žádné vlastní zázemí, i v situaci, kdy nechtějí pokračovat v trestné činnosti, tak jim stát dává velmi málo příležitostí. Pokud opustíte brány věznice s tisícikorunou v kapse, nemáte kde bydlet a nemáte zaměstnání, nacházíte se v dluhové pasti, tak ten prostor odstartovat život řádného člověka je velmi úzký. Máme velký prostor pro tuto kategorii vězňů něco udělat. Nikdo nechce, aby po ulicích běhali lidé se sklony ke kriminální činnosti. Na druhou stranu, v českých věznicích je velká část populace, která si zvolila zločin jako životní styl. To je kategorie lidí, která je navzdory péči z vězení odchází s přesvědčením, že chtějí s trestnou činností pokračovat a tady musíme přiznat, že ten trest plní nejen roli výchovnou, ale také roli ochranou a musíme být obezřetní při úvahách o nějakém zkrácení trestů.
Co by podle vás kromě alternativních trestů pomohlo snížit počet vězňů v káznicích?
Situaci v českém vězeňství by nejrychleji pomohlo, kdyby soudci ukládali více peněžních trestů. Například v sousedním Německu zhruba 80 procent uložených trestů jsou peněžité tresty, to je trend, který u ás zatím neregistrujeme, to je škoda. Domnívám se, že v krátké době po zavedení elektronických náramků, tak zde bude vytvořená možnost pro širší ukládání trestů domácího vězení. Předpokládáme, že podobným způsobem zlepšíme i nakládání s vězni. V současné době pracujeme na větším počtu zaměstnaných vězňů. Rozhodně si nemyslíme, že vězeň, který léta stráví na kavalci ve vězeňské cele se může vrátit do společnosti s předpokladem žít řádný život, protože obvyklé je mít pracovní návyky a to velká část té vězeňské populace nemá a my vězňům dáváme zatím malou možnost je získat.
Mluvíte o projektu náramků pro vězně. Ministerstvo na podzim prodloužilo tendr o další dva měsíce. Nyní se mají obálky s nabídkami otevírat 23. prosince tohoto roku. Platí to stále?
Pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti, tak termín 23. prosince platí. Předpokládáme, že v průběhu příštího roku budeme náramky uvádět do praxe.
Jaký přesně tedy bude ten harmonogram?
Ten harmonogram je pracovní a ovlivňuje ho celá řada věcí. Může ho ovlivnit podávání námitek, může ho ovlivnit stížnost dodavatelů. Byli bychom rádi, kdyby byl průběh hladký, protože zadávací dokumentace byly nastaveny poměrně dobře, takže doufáme, že těžkosti nebudou. Předpokládáme, že náramky bychom v průběhu června mohli uvádět do zkušebního provozu.
Jak probíhalo výběrové řízení na advokátní kancelář pro poradenství při zakázce na tzv. náramky? Můžete potvrdit či vyvrátit, že na poradě EMSON řešili účastníci, že si ministr přál zadání této zakázky přímo jedné firmě?
Neslyšel jsem o tom, že pan ministr by si přál, aby byla vybrána nějaká konkrétní kancelář. Ten výběr měla na starosti ekonomická sekce, takže mohu hovořit jen o informacích, které mám z doslechu od kolegů. Pokud jsem informován, bylo osloveno asi pět nebo šest subjektů. Takže není to tak a nevěřím, že by byla oslovena jen jediná advokátní kancelář. Jak znám pana ministra, odporovalo by to i jeho zásadám.
Je pravda, že že dodatečné dotazy v rámci výběrového řízení na náramky podaly firmy O2, T-Mobile, G4S a 3M?
Přiznám se, že nevím, které firmy podávaly ty dodatečné otázky, to jste mě zaskočila, ale to není důležité. Důležitý je obsah těch otázek, který nás vedl k tomu, že jsme upravili tu zadávací dokumentaci a smyslem těch úprav bylo to, aby na konci nebyl jen jeden nebo dva přihlášení, kteří splní ty podmínky. Rozhodně jsme se nechtěli vystavit podezření, že ta zakázka je někomu šitá na míru. Měli jsme zájem na tom, aby se mohlo přihlásit širší spektrum dodavatelů. Samozřejmě předpokládáme, že větší množství dodavatelů může mít vliv na cenu zakázky, kterou bychom rádi stlačili na co nejpřijatelnější úroveň.
Mluví se o tom, že vaše vztahy s generálním ředitelem Vězeňské služby Pavlem Ondráškem jsou napjaté. Dokonce se v kuloárech hovoří o jeho odvolání. Jak byste ty vaše vztahy popsal?
Jmenování a odvolávání ředitele Vězeňské služby patří do kompetence ministra spravedlnosti, nikoliv do kompetence náměstka pro trestní politiku, takže na tuto otázku já nemám žádný konkrétní vliv. Pokud se jedná o vztahy s Pavlem Ondráškem, tak v tuto chvíli je pokládám za korektní a nemám k tomu další komentář. Úkoly, které ukládáme Vězeňské službě, jsou v současné době plněny.
Poměrně intenzivně kontrolujete hospodaření Vězeňské služby. Neplánujete to řízení metodicky posílit a převést více kompetencí přímo na Ministerstvo spravedlnosti?
Otázka majetkové a finanční kontroly organizačních složek ministerstva spravedlnosti nepatří do kompetence sekce trestní politiky, takže se mi na ní velice těžko odpovídá. Samozřejmě vedení ministerstva spravedlnosti těm otázkám dohledu nad organizačními složkami a to se netýká jen Vězeňské služby, týká se to i Probační a mediační služby, Rejstříku trestů, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, věnuje významnou pozornost. Ta pozornost je asi větší, než tomu bylo v předcházejícím období, ale to je spojeno s tím záměrem mít garanci toho, že hospodaření těchto složek je v pořádku a že je efektivní.
Eva Paseková
