Poslanecká sněmovna by dnes měla začít projednávat v prvním čtení o místní příslušnosti soudních exekutorů, takzvané teritorialitě. Teritorialita je systém, ve kterém by soudní exekutoři byli rovnoměrně pověřováni vykonáváním exekuce jen v jednom konkrétním místě – v soudním kraji.
Jde o senátní návrh, který i přes odpor ministra spravedlnosti Roberta Pelikána schválila vláda. Toto téma dodnes dělí samotné exekutory. Zda nakonec bude vůbec návrh puštěn do dalšího legislativního procesu, není jisté.
Cílem teritoriality je odstranění korupce při zadávání exekučních návrhů, což zásadně omezí protiprávní navyšování odměn povinným a dále omezí nadužívání exekucí vedoucí k dluhovým pastím, tvrdí mluvčí Platformy za teritorialitu, soudní exekutor Petr Kučera. „Také místní působnost zvýší vymožitelnost, s ohledem na znalost místních podmínek a dlužníci budou mít exekutora blíže a budou moci osobně projednat průběh exekuce.“
Podle Kučery exekutoři vykonávají státní moc, a musí stejně jako soudci vystupovat nestranně a nezávisle. Pokud se exekutoři podbízí zadavatelům exekucí, ústavní principy nestrannosti a nezávislosti jsou porušeny ve prospěch zadavatele exekucí.
Teritorialita odvrátí ekonomickou krizi úřadů
Jak dále uvádí, zavedení teritoriality může také oddálit dopady ekonomické krize soudních exekutorů, když tarif již mnohdy nestačí na pokrytí činnosti úřadů a soudní exekutor nesmí provozovat jinou podnikatelskou činnost. Tarif nebyl zvýšen od roku 2001 a soudním exekutorům přibylo množství agendy spojené s mimo jiné s odbřemeněním soudů. „Lze předpokládat, že se zásadními ekonomickými potížemi se potýká 50 % úřadů, když již nezbývají prostředky na zvyšování platů zaměstnanců a některé úřady již musí propouštět zaměstnance. Jakékoliv snížení tarifu povede k dominovému efektu a ke kolapsu vymahatelnosti práva v ČR,“ konstatuje Kučera.
Upozorňuje rovněž na to, že podle nejnovějších údajů Exekutorské komory ČR klesá počet osob se dvěma či třemi exekucemi, ale stoupá počet osob s multiexekucemi. Čtyři a více exekucí má přes 370 tisíc dlužníků a až polovina nově nařízených exekucí je na osoby s deseti a více exekucemi. Příčinou je podle platformy zbytečné nadužívání soudních exekucí věřiteli.
Sníží se vymahatelnost práva
„Systém, ve kterém by byli exekutoři přidělování k jednotlivým případům soudem podle krajské příslušnosti, a kde by byla potlačena jakákoliv konkurence, považuje názorová platforma Exekutoři proti teritorialitě za zcela nepřijatelné řešení, které může prakticky ochromit celou oblast vymáhání dluhů v České republice,“ oponuje mluvčí Platformy proti teritorialitě Ondřej Mareš. Důsledkem zavedení této změny by byl podle jeho vyjádření v prvé řadě pokles vymahatelnosti dluhů v řádu desítek procent. Poukazuje přitom na výsledky studie, kterou si u odborníků z Vysoké školy ekonomické nechalo zpracovat samotné Ministerstvo spravedlnosti a jejíž závěry ministr Pelikán akceptuje. „A zcela správně. Ve chvíli, kdy budou exekutorským úřadům rovnoměrně přidělovány exekuční případy jen podle příslušnosti, dojde k naprostému přetížení řady z těch menších úřadů, které na větší objem práce nejsou vůbec připravené. Exekuce tak nebudou řešeny a pohledávky zůstanou nevymožené,“ říká Mareš.
Soudní exekutor z Litoměřic si je jistý, že zavedení teritoriality a zrušení konkurence neprospěje ve výsledku nikomu. „Nebude to mít pozitivní dopad ani na dlužníky, ani na věřitele. Dlužníci, kteří svou exekuci řešit chtějí, jsou dnes s exekutorem vždy schopni se domluvit například na rozumném řešení. Ti, kteří exekuce řešit nechtějí, dostanou se zavedením teritoriality navíc možnost, jak exekucím déle unikat tím, že se budou stěhovat do jiných krajů, čímž se celý proces bude zdržovat,“ vysvětluje reálná nebezpečí, která s sebou zavedení teritoriality nese, a dodává, že věřitelům naopak zavedení místní příslušnosti vezme jejich svobodné právo vybrat si exekutora, který je efektivní a pracuje dobře, čili má větší šanci dluh vymoct.
„Byl bych nerad, kdyby se v rámci jakéhosi honu na exekutory přijaly změny, které sice znějí části veřejnosti líbivě, ale reálně budou mít negativní dopad jednak na velkou část věřitelů, ale dokonce i na českou ekonomiku.“ – Ondřej Mareš, mluvčí Platformy proti teritorialitě)
Budou odkázáni na exekutora, kterého jim soud přidělí. Pokud nebude pracovat dobře, budou mít smůlu. „A je potřeba si uvědomit, že mezi takové věřitele budou patřit také matky samoživitelky vymáhající alimenty, nebo drobní živnostníci, kteří nedostali zaplaceno za odvedenou práci a jsou díky tomu na pokraji krachu.“
Exekutoři proti teritorialitě proto doufají, že poslanci při projednávání senátního návrhu nepodlehnou možnosti získat pár politických bodů za to, že, jak se říká, přistřihnou nenáviděným exekutorům křídla. „Byl bych nerad, kdyby se v rámci jakéhosi honu na exekutory přijaly změny, které sice znějí části veřejnosti líbivě, ale reálně budou mít negativní dopad jednak na velkou část věřitelů, ale dokonce i na českou ekonomiku.“
Příklady z některých evropských států ostatně ukazují, že konkurence mezi exekutory, kteří svou činnost vykonávají jako soukromé osoby a kvalitou své práce soutěží o případy, je pro vymahatelnost a v důsledku i ekonomiku lepší, než když jsou exekutoři státními zaměstnanci či jim jsou exekuce přidělovány soudem dle malého území, na kterém působí. „Například v Německu probíhá diskuze o zavedení konkurence mezi exekutory už delší dobu, už mnoho let panuje s tímto systémem spokojenost v Holandsku, v Belgii zase zredukovali počet obvodů, na které byla rozdělena, z 26 na 12,“ uzavírá Mareš.
Podle prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové teritorialita rozdělila exekutorskou obec, protože její zavedení by přerozdělilo trh. Zatímco některé exekutorské úřady by přišly o zakázky, jiným by naopak přibyly. „Existují argumenty jak pro zavedení teritoriality, tak proti,“ řekla dále. Mezi ty pro patří větší nezávislost i zvýšení obezřetnosti věřitelů, proto tomu stojí argument, že by se věřitel nemohl orientovat tolik podle výsledků a efektivity jednotlivých exekutorských úřadů. Jako řešení vidí Fučíková zavedení tzv. nepravé teritoriality, kdy by jí podléhaly nejprve pouze pohledávky veřejnoprávních institucí, což je i současný názor prezídia Exekutorské komory.
Poslancům se teritorialita nelíbí
I přesto, že jde o vládní návrh, řad koaličních poslanců je proti. „Pokud nenavrhne zamítnutí vládního návrhu opozice, navrhnu to sám,“ sdělil poslanec ANO Radek Vondráček. „Vadí mi, že se z teritoriality stal svatý grál odpůrců teritoriality. V čem se současné postavení dlužníků zlepší, jsem se nedozvěděl,“ doplnil. Také mu vadí, že vláda neprovedla žádnou analýzu dopadů zavedení teritoriality, kterou nazval zestátněním exekutorů. Návrh nemůže zlepšit ani žádná parlamentní diskuse. Stále se hovoří o komfortu pro dlužníky, ale co věřitel?, položil v závěru řečnickou otázku. O svém postoji se bude snažit přesvědčit celý poslanecký klub ANO.
„Se senátním návrhem nesouhlaíim. Tak malý stát jako je Česka republika nepotřebuje, aby byl exekutor navázán pouze na určité území. Jde to navic proti centralizaci vymáhání pohledávek, kterou uplatňují nekteré instituce. K návrhu navíc neproběhla náležitá odborná diskuse a trpí legislativními vadami. Proto podpořím jeho zamítnutí,“ vyjádřil stanovisko za TOP 09 poslanec ÚPV Martin Plíšek.
Na vládou schváleném návrhu nevidí nic pozitivního pro dlužníka ani poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který je zpravodajem daného tisku. Vadí mu krátké období legisvakance, které je v zákoně uvedeno. Nesouhlasí ani se srovnáváním exekutorů a notářů, protože jde o zcela odlišné profese a postavení. Podle Chvojky musí být obdobný zákon vládním návrhem a ne zákonodárců. Exekutoři se podle něj stali negativním symbolem, s tím, že mohou za všechny problémy. „Regulace už bylo akorát,“ dodal.
Proti teritorialitě bude i při hlasování i celá ODS. „Nevidím na jejím zavedení nic pozitivního. Jde pouze o boj o přerozdělení trhu mezi jednotlivými exekutorskými úřady, a zavedení místní příslušnosti by pouze rozbalancovalo celý systém, a vytvořilo chaos,“ říká poslanec Marek Benda.
Podle poslance Marka Černocha (Úsvit) je naopak zavedení teritoriality potřebné, neboť současná právní úprava je protiústavní, neboť porušuje právo na zákonného soudce. Úsvit předložil v této souvislosti svůj návrh novely exekučního řádu na řešení místní příslušnosti. Dodal nicméně, že celá otázka je výhradně politickým rozhodnutím.
Teritorialita je součástí koaliční smlouvy. Senát schválil 13. května 2015 návrh některých senátorů, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů jako senátní návrh zákona.
Vláda na své schůzi 1. července 2015 projednala a posoudila senátní návrh zákona, a vyslovila s tímto návrhem souhlas.
Organizační výbor PSP projednání návrhu zákona doporučil 8. 7. 2015 (usnesení č. 182). Určil zpravodaje JUDr. Jana Chvojku a navrhl Ústavně právní výbor jako garanční.
Dušan Šrámek
