Senát schválil nominaci Josefa Fialy z brněnské právnické fakulty na ústavního soudce v tajné volbě poměrem 51 hlasů ze 71 hlasujících senátorů. Patnáctičlenný tým ústavních soudců tak zůstane na dlouhou dobu kompletní. U Ústavního soudu by měl Fiala nahradit Vladimíra Kůrku, jehož desetiletý mandát skončí 15. prosince.
Profesor Fiala je vedoucím katedry občanského práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, členem Legislativní rady vlády a působí také jako rozhodce a člen rozkladových komisí. Byl asistentem několika ústavních soudců, má i advokátské zkušenosti. Fiala vyučoval také na olomoucké univerzitě a je vedoucím autorského kolektivu učebnic občanského práva hmotného. Jeho nominaci už minulý týden schválil ústavně-právní výbor.
Fiala v nominačním projevu senátorům řekl, že „Ústavní soud není soudem ve vlastním slova smyslu“, ale orgánem ochrany ústavnosti. Jeho úkolem je podle Fialy posuzovat, zda soudy nižších stupňů dodržely některé ze základních práv. Fiala kladl důraz na dodržování práva na spravedlivý proces, na zákonného soudce a na zásadu, že vlastnictví zavazuje.
Senátoři k nominaci Fialy v podstatě neměli výhrady. V kuloárech se pouze ozvaly námitky některých senátorů, že Fiala v rámci diskuze na poslaneckých klubech obešel pouze klub ODS a ČSSD. „Z ostatních klubů mě nepozvali. Debatu na klubech ODS a sociální demokracie bych zhodnotil jako přátelskou. Na klubu ODS diskuze trvala asi tři hodiny,“ řekl České justici Josef Fiala.
„Měl jsem možnost s ním hovořit dvakrát. Jeho vystoupení na poslaneckém klubu ODS bych nazval spíše než grilováním přátelskou konverzací, která by trvala ještě mnoho hodin, pokud bychom nebyli omezeni časem,“ řekl České justici senátor Jaroslav Kubera s tím, že diskuze se vedla například nad trestní odpovědností zastupitelů obcí.
Předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) pouze zalitoval, že o Fialu přijde coby člena LRV. „Jinak k jeho nominaci nemám výhrady,“ řekl Dienstbier.
Prezident Miloš Zeman dal Fialovi přednost před několika dalšími kandidáty. Jedním z nich byl Zdeněk Kühn z Nejvyššího správního soudu. Pro Fialu se prezident rozhodl například kvůli jeho erudici v oblasti insolvenčního práva, které pokládá zejména do budoucna za důležitou náplň práce Ústavního soudu, ale také kvůli vyšší akademické hodnosti.
„Současná skladba ÚS, jak ji vlastně vytvořil prezident republiky, se z hlediska profesního složení blíží optimálnímu modelu. A je velmi podobná modelu v ostatních, zejména západoevropských zemích,“ reagoval na zvolení Fialy předseda ÚS Pavel Rychetský. Současnému předsedovi soudu běží druhé funkční období. Nepočítá však s tím, že ho celé dokončí. Opakování mandátu v obecné rovině nepovažuje za vhodné. Ve funkci chtěl zůstat přibližně tři až čtyři roky, aby zajistil rozhodovací kontinuitu. Předpokládá, že nové složení se „usadí“ právě v roce 2017.
Rychetský dlouhodobě usiluje o to, aby se průběžně měnilo složení tříčlenných senátů, které řeší individuální stížnosti, tedy 90 procent agendy ÚS. „Zdá se, že toto mé úsilí snad bude ještě v tomto roce završeno, že plénum ÚS přijme nová pravidla rozdělování agendy a ustavování senátů tak, aby se jednou za dva roky jeden soudce posunul do dalšího senátu, aby se začalo to složení senátů trochu promíchávat,“ popsal Rychetský. Například Fiala má nyní namířeno do třetího senátu, kde jsou další profesoři Jan Musil a Jan Filip, zatímco v jiných senátech je akademický prvek zastoupen méně.
(epa, čtk)
