S Compliance programem nenaskakujeme na vlnu, ale chováme se konzistentně už od roku 1994. Compliance přispívá k dobrému jménu společnosti, protože platí: nikdy neříkej nikdy, říká v rozhovoru předseda představenstva Severočeské doly Ivo Pěgřímek, který se vypořádal se všemi položenými otázkami včetně otázky týkající se Lovochemie.
Váš Compliance program je velmi ambiciózní a vyplývá z něho odhodlání potírat trestnou nebo nezákonnou činnost v rámci vaší společnosti. Jenže – mně z něho implicitně také vyplývá, že k takové činnosti ve vaší společnosti může docházet a nebo dochází, což považuji za absurdní. Nejsou tyto compliance programy spíše naskočením na vlnu tzv. údajné kriminality bílých límečků?
Od založení respektive vzniku akciové společnosti, což bylo v roce 1994, se společnost hlásí k etickému kodexu správy akciových společností – dříve publikováno Fondem národního majetku. V současné době byl představenstvem projednán etický kodex skupiny ČEZ, který rozšiřuje požadavek na korektní chování v oblasti obchodních i mezilidských vztahů na všechny zaměstnance. To znamená, že nenaskakujeme na žádnou vlnu, ale permanentně prosazujeme etický kodex.
Nebylo by levnější a účinnější zcela vyloučit z praxe společnosti takové činnosti a postupy, které mohou páchání trestné činnosti a nezákonnosti umožnit a tím trestnou činnost zcela znemožnit? Jak je vůbec možné, že by se zaměstnanci nebo funkcionáři společnosti jako je vaše mohli dopouštět nezákonnosti? Ve kterých oborech? Ekologie? Daňové záležitosti? Vůbec si to nedokážu představit.
Nelze vyloučit činnosti, které souvisí s podnikatelskou činností společnosti. Ve společnosti je nastaven několikanásobný kontrolní systém od prvotních dokladů až po ukončení obchodního případu.
Čím je tedy pro velkou obchodní společnost důležitý Compliance program, jestliže – jak vyplývá z výroční zprávy – máte už vypracovaný systém kontroly? Compliance program má za cíl zmírnit riziko porušování právních předpisů a dalších závazných opatření. Neříká se tím, že kontrolní systém není příliš funkční?
Systém kontroly je vypracovaný a neustále je zdokonalován. Nikdy neříkej nikdy, tzn. dojde – li přesto k podezření, detekci incidentu, který není v souladu s přijatými pravidly chování společnosti, jsou přijata opatření, aby k daným skutečnostem nedocházelo.
V čem konkrétně spočívá prevence, detekce a reakce na hrozící nebo už vzniklé případy? Jak konkrétně jsou realizována protikorupční opatření a co je tím myšleno? Jak a kde může docházet k trestné činnosti nabízení úplatku nebo přijímání úplatku nebo dokonce zneužití pravomoci veřejné osoby v rámci soukromé společnosti, i když je vlastněna státem? Při obchodech se státem? V souvislosti s legislativním procesem?
Naše společnost se nesetkala s trestnou činností definovanou ve tomto dotazu. Řešili jsme jen podezření u „drobných“ obchodních případů, která nakonec nebyla prokázána.
Kdo a jak sleduje tyto uvedené činnosti a jak odhalí, že při nich došlo k úplatkářství? Máte nějakou interní sledovací a vyšetřovací jednotku?
Nemáme interní sledovací a vyšetřovací jednotku. Máme zavedený systém na hodnocení kvality požadovaných dodávek včetně porovnání cenové úrovně, systém zpracování dokladů, který vylučuje, aby obchodní případ prošel „rukama“ jednoho zaměstnance atd. Systém zodpovědnosti za účetní případ, inventarizace, odbor vnitřního auditu atd.
Můžete, prosím, uvést příklad už vzniklého případu porušování právních předpisů nebo dokonce trestné činnosti, ke které ve vaší společnosti došlo? Jak bylo v dané věci postupováno a rozhodnuto?
V minulosti vzniklo, na základě upozornění dodavatele, podezření, že nám nebylo dodáno zboží i když za něj bylo zaplaceno – šlo o těsnění, řemeny a podobně. Případ byl řešen Policií ČR. Policie prošetřila celý systém, řetězec činností související s dodávkou zboží a její úhradou. Naše společnost požádala dodavatele o vrácení deklarovaného prospěchu z nedodaného zboží. Obvinění nebyli obžalováni. Dodnes není zřejmé, zda nešlo o konkurenční boj dodavatelů a podobně.
Není společnost, ve které se některý zaměstnance, vedoucí pracovník nebo dokonce člen představenstva dopustí trestné činnosti nebo nezákonnosti naopak obětí?
Společnost má prostředky jak přenést vznik škody na konkrétního viníka respektive fyzickou osobu. Ale jak již bylo zmiňováno, systém prevence a kontroly je neustále zdokonalován, aby jméno společnosti nebylo poškozováno.
Pro vaše členy představenstva a manažery existuje etický kodex, podle kterého „Členové správních orgánů nesmějí využívat příležitosti, které společnost má, k osobnímu prospěchu, nesmějí připouštět, aby se jejich osobní zájem dostal do střetu se zájmy společnosti, a nesmějí zneužívat aktiva společnosti. Od členů správních orgánů a manažerů se požaduje, aby orgánu společnosti, jehož jsou členy, ohlásili svůj zájem na každé smlouvě nebo návrhu smlouvy, kterou společnost s někým uzavírá.“ Jak toto kontrolujete? Jaké existují sankce při nedodržení tohoto morálního závazku? Existuje vůbec situace, která umožňuje manažerovi nebo členu představenstva jednat ve střetu tedy rozhodovat proti společnosti, kterou zastupuje za účelem vlastního prospěchu? Nebo může jít o podobou uměle vytvořenou situaci, ke které došlo kvůli nátlaku Evropské unie/Komise v německém VW?
Ve společnosti platí nastavená pravidla, ať je to výše odměn, používání vozidla (car policy), atd. Společnost neposkytuje členům představenstva a manažerům půjčky – ty jsou určeny jen pro sociální potřeby zaměstnanců ze sociálního fondu. U poskytnutých benefitů jako například vozidlo nebo se provádí měsíční vyúčtování. Nevíme o žádné situaci, kdy by mohl manažer rozhodovat ve vlastní prospěch proti společnosti.
Ve vašem Compliance programu stojí, že společnost jej uplatňuje nejen na obchodní vztahy, ale na všechny interní i externí činnosti. Uplatňujete program také na vaše obchodní partnery? Prověřujete vaše obchodní partnery – kromě jejich bonity – jak uvádíte ve výroční zprávě, zda se vaše partnerská firma nedopustila nezákonného nebo trestného jednání?
Ano. Prověřujeme všechny dodavatele i odběratele z dostupných informačních zdrojů, včetně vlastních zkušeností. Rovněž hlídáme peněžní toky ve společnosti tak, aby nedocházelo k nárůstu pohledávek.
Jak by se vaše společnost zachovala, pokud by se opravdu dozvěděla, že některý obchodní partner – ať už dodavatel nebo odběratel – se dopouští trestné činnosti, hypoteticky například legalizace výnosů z trestné činnosti? Začnete spolupracovat s policií? Přerušíte obchodní kontakty, i přes existující smlouvy? Má takovou situaci vaše společnost například ošetřenou ve smlouvách?
To je velice složitá odpověď, samozřejmě že bychom do budoucna vyloučili takového obchodního partnera z našeho portfolia dodavatelů a odběratelů. Ale okamžité ukončení vazeb by muselo být posouzeno, zda nám nevznikne škoda a jakého rozsahu, včetně možnosti ohrožení bezpečnostních požadavků atd.
Prověřujete i takové partnery jako je Lovochemie patřící do skupiny Agrofert, která tvrdí, že s vámi má uzavřenou smlouvu na dodávky uhlí do roku 2030? Je vůbec možné uplatnit Compliance program i pro obchod s tak významnou firmou jako je Lovochemie?
Na tuto otázku nebudu odpovídat, jedná se o „kurzotvornou“ otázku a patří i do skupiny zařazenou mezi důvěrné obchodní informace.
Kdo je ing. Ivo Pěgřímek, PhD. ?
Vystudoval obor hlubinné dobývání ložisek na Hornicko-geologické fakultě VŠB – TU Ostrava, absolvoval rovněž další jednoroční studium managementu na VŠE Praha. V letech 1984 – 1997 pracoval v dole OKD Juliua Fučíka jako záchranář a později také v řídících funkcích. Mezi roky 1997 – 2004 byl hlavním inženýrem dolu Paskov. Poté postupně působil v manažerských pozicích ve firmách KR Ostrava, a.s. a Č.U.d. V letech 1996 – 2008 rovněž soukromě podnikal. Od roku 2008 byl předsedou Českého báňského úřadu Byl také kandidátem na funkci ministra průmyslu a obchodu ve vládě Jana Fischera, (navržen ČSSD). Od ledna 2015 je předsedou představenstva akciové společnosti Severočeské doly.
Irena Válová
