Představa, že se ve školách bude vyučovat generové hledisko uřezávání klitorisu, je příliš silná káva pro ministry KDU-ČSL. Zákaz mrzačení stydkých pysků či klitorisů z kulturních nebo náboženských důvodů nebo zákaz sexuálního obtěžování a násilí páchané na ženách z generových důvodů má v ČR zajistit podpis Istanbulské smlouvy. Zásadně nesouhlasíme, napsali v připomínkovém řízení shodně ministři KDU-ČSL.
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí známou jako Istanbulská úmluva dosud podepsalo 39 členů Rady Evropy a ČR je jedna z osmi zemí, která Úmluvu nepodepsala. Česká justice již o Istanbulské úmluvě v souvislosti s domácím násilím informovala.
„Úmluva je prvním mezinárodním právním instrumentem zabývajícím se specificky domácím násilím a genderově podmíněným násilím. Jejím cílem je nulová tolerance k těmto formám diskriminace a porušování lidských práv. Úmluva zavádí definice trestných činů jako je například nebezpečné pronásledování, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, násilné přerušení těhotenství či násilná sterilizace a požaduje po smluvních stranách jejich kriminalizaci,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu podpisu Úmluvy.
A to je přesně problém, který vyvolal vzpouru ministrů za KDU-ČSL: Zásadně nesouhlasíme s tím, aby Česká republika přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, napsali shodně k elaborátu Rady Evropy ministr zemědělství Marian Jurečka a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Současně Pavel Bělobrádek požádal o stažení materiálu z připomínkového řízení.
Generové násilí nebrání sprostému násilí
Úvodem zdůrazňujeme, že odsuzujeme všechny formy domácího násilí a jednoznačně podporujeme rovnost příležitostí pro muže i ženy, nicméně Istanbulská úmluva kromě důrazu na rovnost mužů a žen obsahuje i prvky genderové ideologie a zdaleka tak přesahuje trestněprávní rovinu – dokonce podle veřejného diskursu je vydávána za důležitý nástroj kulturního boje, napsal ministr Pavel Bělobrádek, který nesouhlasí s tím, že násilí, které má plynout z umělých sociálních rolí, je právně uchopitelné.
Definice „genderově podmíněné násilí na ženách” podle jeho slov vylučuje násilné akty podmíněné fyzickou převahou pachatelů nebo psychopatologickými poruchami pachatelů, jejichž jednání nemusí být motivováno sociálně podmíněným vztahem mezi mužem a ženou.
Podle odborných poznatků domácí násilí není obecným celospolečenským jevem, který je přiživován sociálně-kulturním konstruktem (genderem), ale týká se převážně tzv. domácích agresorů a osob s problémovou konzumací alkoholu, uvádí Pavel Bělobrádek v připomínkách.
Takto popisuje příčiny domácího násilí advokátka Daniela Kovářová v rozhovoru pro Českou justici (vyjde o vánočních svátcích): „Příčiny vidím v několika faktorech: prapříčinou, která je neodstranitelná, je to, že lidé jsou odlišní a ve skutečném životě naprosto neplatí, že by měli stejná práva a povinnosti. V rodině jde také o lásku, sex, touhu nebýt sám, peníze a potřeby (jednotlivých členů), což jsou všechno směnné hodnoty. Většina žen je nucena snášet psychické násilí ve formě ekonomického ovládání, řada mužů snáší psychické násilí v podobě sociální závislosti.“
Z vyjádření z praxe advokátky Daniely Kovářové vyplývá, že podle Istanbulské smlouvy by měla být trestná sama existence genderu: „Gender“je používán jako sociálně a kulturně konstruovaný pojem postavení obou pohlaví, který podtrhuje nerovný mocenský vztah mezi ženami a muži a je definován jako sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže, píše se v důvodové zprávě.
Obavy z násilné sexualizace dětí ve školách
V druhé části připomínek vyjadřují ministři KDU –ČSL své obavy o normální chod světa: „Ve světle domácích i zahraničních zkušeností se domníváme, že nikdo není schopen dát politické záruky, že Istanbulská úmluva nebude v průběhu času interpretována v neprospěch rodiny založené na vztahu jednoho muže a jedné ženy a zejména nebude sloužit jako záminka či legislativní opora zejména: ke stírání autentických rozdílů mezi mužským a ženským pohlavím a k odstraňování pojmů otec a matka z vládní prorodinné politiky, k zavádění předčasné a násilné sexualizace dětí ve školách prostřednictvím povinné výuky, k pozvolné indoktrinaci právními prostředky na úkor občanské společnosti, k umožnění adopce dětí homosexuálními páry, k vytváření takového systému sociálně-právní ochrany dětí, který nepreferuje komplexní práci s rodinou a nerespektuje subsidiární roli státu k záležitostem rodiny a ke znevažování mateřské role ve vztahu k profesní ,kariéře,“ píší oba lidovečtí ministři.
KDU-ČSL má pravdu, protože klitoris má jen žena
„Genderově podmíněné násilí na ženách“ je takové násilí, které je zaměřeno proti ženě z důvodu jejího pohlaví nebo ve zvýšené míře postihuje ženy. Od jiných forem násilí se odlišuje tím, že pohlaví oběti je jeho hlavním motivem. Podle Úmluvy se jedná o projev nerovného postavení mužů a žen a je hluboce zakořeněné v kultuře a sociální struktuře společnosti, uvádí definici tohoto násilí důvodová zpráva.
KDU-ČSL tedy upozorňuje správně, že generové hledisko nepostihuje domácí násilí na ženách a na mužích, neboť mnoho ustanovení Úmluvy s může týkat jen žen: Například Článek 38 upravuje mrzačení ženských pohlavních orgánů, kterým se dle Úmluvy rozumí jakékoli úmyslné mrzačení velkých i malých stydkých pysků či klitorisu nebo jejich částí, ke kterým dochází bez lékařských důvodů, včetně navádění, přimění nebo obstarání ženy či dívky k takovému zmrzačení… Částečné nebo úplné odstranění ženských pohlavních orgánů zde není prováděno pro lékařské účely, nýbrž zpravidla pro účely kulturní či náboženské, uvádí se v důvodové zprávě.
O mrzačení mužských pyjů v Úmluvě opravdu nic nestojí a násilné přerušení těhotenství je násilím na ženě. Zvláštní kapitola je pak věnována přistěhovaleckým ženám a ženám hledajícím azyl. Hlava VII – Migrace a azyl: Migrující ženy a žadatelky o azyl představují zvláště zranitelné skupiny žen, které jsou vystaveny zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí, proto tato hlava obsahuje ustanovení poskytující této skupině ochranu.
ČR se zaváže chápat zvěrstva na ženách jako generová
Jak upozorňuje KDU-ČSL, ale i důvodová zpráva, drtivá většina zvěrstev popisovaných Úmluvě jsou v ČR trestnými činy. Mrzačení klitorisů nebo mužských pyjů je trestný čin těžkého ublížení na zdraví, a to i bez Istanbulské smlouvy a nucení ženy k tomuto výkonu je vydírání. Co ovšem česká legislativa neobsahuje, je vyučování ve školách o generově podmíněné násilí.
Podpisem Istanbulské smlouvy, se stát opravdu zaváže, aby zvěrstva páchaná na lidech byla „chápána“ jako genderová, pokud jsou páchána na ženách: „Smluvní strany mají podle tohoto článku zajistit, aby opatření přijatá podle této hlavy byla založená na genderovém chápání násilí na ženách a domácího násilí,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Indoktrinace dětí je tady
Stát se rovněž zaváže k indoktrinaci dětí, o které píše KDU-ČSL: „Podle Úmluvy jsou vzorce chování utvářeny již v nízkém věku, proto musí podporování rovnosti pohlaví, vzájemného respektu v mezilidských vztazích a nenásilných řešení konfliktů začít co nejdříve a je úkolem nejen rodičů, ale i vzdělávacího systému,“ píše se v důvodové zprávě.
Podpis Úmluvy naopak podporuje ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier: „Obecně návrh silně podporuji a jsem toho názoru, že ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí je velice žádoucí,“ napsal v připomínkovém řízení.
(ire)
