Velký pozor si znovu musí dát každý od ledna 2016 na to, o čem a s kým mluví nebo píše, soukromě i ve společnosti. Návrh novely trestního zákoníku zavádí trestný čin vyzrazení informace, která není tajná. Například vyzvídat a vyzrazovat cizí moci informace o přistěhovalcích a jejich komunitách v ČR nebo předat data o důležité infrastruktuře bude kvalifikováno jako trestný čin „jiná neoprávněná zpravodajská činnost“, vyplývá z návrhu.
Vojáci, kteří pamatují komunistickou diktaturu, vědí, že tehdy bylo trestným činem vyzrazení, kdy mají vojáci vycházky a do které hospody chodí. Zakázáno bylo fotografovat letiště, fotografovat kasárna nebo vyzradit polohu letiště Svazarmu. Při cestě do imperialistického zahraničí měl zaměstnanec zakázáno hovořit o podniku, kde pracoval, kolik má zaměstnanců a co a jak zastaralou technologií vyrábí. V Krušných horách i na Šumavě byli agenti z lidu, kteří pozorovali a hlásili, kdo jde kolem. Tato doba by se podle návrhu Ministerstva spravedlnosti mohla pomalu vrátit. Trestné má být předání informace o neschopnosti politiků nebo o zmínka jejich zdravotním stavu.
Ministerstvo spravedlnosti tak činí podle zprávy RIA tak činí po vzoru zemí jako je Švýcarsko, Německo, Francie, Dánsko a Rakousko. Tyto státy podle zprávy chrání monopol vlastního státu provádět zpravodajskou činnost. Zpravodajské aktivity prováděné organizací cizího státu nebo v její prospěch jsou trestné.
Ministerstvo spravedlnosti se proto rozhodlo rozšířit trestní zákoník o nový skutek, jehož podstatou bude vyzvídání a vyzrazení cizí mocnosti za účelem zneužití takové informace, která sice není tajná, ale také není veřejně přístupná. Toto bude obsahem nového § 318a Jiná zpravodajská činnost.
Nový § 318a: Jiná zpravodajská činnost
Kdo vyzvídá nebo vyhodnocuje informaci nikoliv veřejně přístupnou s cílem vyzradit ji cizí moci, aby jí bylo zneužito k ohrožení nebo poškození ústavního zřízení, svrchovanosti, územní celistvosti, obrany a bezpečnosti České republiky nebo jiného státu anebo obrany a bezpečnosti mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů v uvedených oblastech se Česká republika zavázala, k ohrožení nebo poškození zahraničně politických zájmů nebo významných ekonomických zájmů České republiky nebo ke způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech jiné osoby, kdo s takovým cílem informaci nikoliv veřejně přístupnou cizí moci úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
Trestné může být i banální sdělení
Navrhovaná úprava má umožnit trestněprávní postih zpravodajských aktivit prováděných cizí mocí nebo ve prospěch cizí moci, jejichž cílem není získání utajovaných informací. Jde o postih vyzvídání informací, které, třebaže nejsou utajované, nejsou veřejně dostupné, a u nichž existuje riziko jejich zneužití ke způsobení vážné újmy na právech a oprávněných zájmech osob nebo ohrožení či porušení zájmů státních, uvádí se ve zprávě RIA.
Podle dalšího vysvětlení ve zprávě je důležitý cíl, s jakým je informace vyzvídána, nikoli povaha informace samotné. „Důvod je ten, že zahraniční zpravodajské služby zajímají informace často banální, např. o zvycích určité osoby, což usnadňuje navázání styků s ní za účelem získání této osoby pro další spolupráci. Znalosti o něčích zvycích navíc bývají v některých režimech používány jako forma psychologického nátlaku, kdy je této osobě demonstrováno, co vše o ní zpravodajská služba ví,“ vysvětluje zpráva.
Vyzvídání zdravotního stavu a neschopnosti radního
Jako příklad uvádí zpráva ve společnosti vyjádřenou obavu o něčí zdravotní stav: „V této souvislosti lze uvést citaci z Basilejského komentáře k ustanovení švýcarského trestního zákoníku, které bylo pro předkladatele inspirací (autor Thomas Hopf): ,…doma nebude politicky zajímat nikoho, kdo oslovil spolkovou radní při přijetí [narážka na případ z r. 2003, kdy člen kurdské organizace prohodil pár slov se spolkovou radní při společenské akci, jíž se účastnilo 1600 lidí, a vyjádřil obavy o zdravotní stav Abdullaha Öcalana, a tato informace se dostala až k turecké tajné službě MIT], zda Švýcar udržuje styk s jiným Švýcarem stejného náboženského vyznání usazeným v Rakousku, zda někdo označí spolkového radu jako nekompetentního, zda má někdo komplexy méněcennosti, zda se někdo cítí být zneužíván svým zaměstnavatelem nebo zda se někdo ohlíží, jak by vylepšil svou finanční situaci. Zpravodajské služby autoritativních režimů naproti tomu mohou z takových nebo obdobných zpráv dovodit, zda se vyplatí získat dotčenou osobu jako agenta, jakým způsobem koho účinně oslovit, zda lze někoho získat jako (placeného) agenta ke špiclování emigrantů usazených ve Švýcarsku, zda je někdo nepřítelem režimu atd.,“ uvádí se ve zprávě RIA.
Dalším příkladem může být kromě shromažďování o důležité infrastruktuře také „získávání informací o přistěhovalcích nebo komunitách přistěhovalců, „u nichž je třeba mít na paměti také to, že mohou být ony samy nebo osoby jím blízké vystaveny v jejich domovské zemi persekuci, provázené někdy i velmi krutým zacházením; vyzvídání informací v těchto případech s sebou tak nese velmi vysoká rizika,“ stojí doslova ve zprávě.
Trestné bude i jednání bez vědomí cizí moci
Trestně postižitelné bude i jednání, které si cizí moc neobjednala: „Je nerozhodné, zda cizí stát zpravodajskou činnost organizuje, požaduje nebo zda jí byly zprávy opravdu doručeny. Trestně postižitelné je jednání, jehož cílem je získání takovýchto informací pro cizí moc, neboť i jednání, které se aktuálně děje bez vědomí cizího státu, ale jehož výsledků by mohl tento stát využít, samo o sobě ohrožuje zájmy České republiky nebo jejích občanů či obyvatel a dosahuje potřebné společenské škodlivosti pro to, aby bylo kriminalizováno,“ uvádí se ve zprávě.
Podle zprávy RIA odhaduje Bezpečnostní a informační služby počet případů trestního stíhání uvedených činností v jednotkách případů ročně. Za realizaci novely bude odpovědné Ministerstvo vnitra. V návrhu byly použity poznatky, které poskytla BIS, Nejvyšší státní zastupitelství a Ministerstvo vnitra.
(ire)
