Se záporným stanoviskem vlády budou zákonodárci projednávat poslanecký návrh, který má uzákonit pravidla pro činnost policejní databáze DNA a pro zpracování genetických vzorků a profilů i jejich likvidaci.
Autoři tvrdí, že bez zákonné úpravy se budou citlivé osobní údaje dál zpracovávat bez dostatečného právního titulu, což odporuje standardům pro omezení lidských práv.
Ochranu práv stíhaných lidí je nutné poměřovat zájmem společnosti i právy obětí trestných činů, stálo už v předběžném stanovisku pro ministry. Vládní legislativci poukázali na nynější úpravu v zákonech o policii a o ochraně osobních údajů a v trestním řádu, která je podle nich dostatečná. Poslanecký návrh zákona by prý policii zamezil uchovávat profil DNA pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti. Výrazné omezení by se týkalo i pachatelů násilné a sexuálně motivované trestné činnosti, uvedlo předběžné stanovisko.
„V zákoně je zejména nutné upravit jasná pravidla pro okruh osob, jejichž profily DNA mohou být uloženy v databázi, pro jaké účely a jakým způsobem mohou být v databázi uchovávány, kdo má do databáze přístup a jaká jsou pravidla jejich likvidace,“ stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou podepsalo šest desítek poslanců koalice i opozice v čele s Danielem Kortem (TOP 09).
Nyní je podle nich například nakládání se vzorky DNA a likvidace profilů, které se z nich vytvářejí, problematické. Poslanci poukazují na to, že v databázi vedené Kriminalistickým ústavem byly podle kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů i profily, které by uchovávány být neměly. Podobné je to podle autorů návrhu zákona i se vzorky. Nynější stav může v trestním řízení porušovat práva obhajoby a může ovlivňovat úroveň dokazování a v konečném důsledků i počet justičních omylů, podotýkají předkladatelé.
Předloha stanoví, že v databázi by mohla policie uchovávat profily DNA lidí obviněných z určitého okruhu zločinů a lidí za ně odsouzených. Dále by v ní mohly být profily například lidí v ochranném léčení nebo zabezpečovací detenci, profily neidentifikovaných lidských ostatků a profily ze stop z míst neobjasněných trestných činů. Některé profily by policie mohla uchovávat 80 let, stejná doba je v předloze stanovena pro uložení kontrolních vzorků.
Lidé by měli právo požádat policisty o informaci, zda zpracovávají jejich profil, vzorek nebo kontrolní vzorek DNA, a proč. Norma by taky dala obviněným právo zajistit si znalecký posudek o tom, zda byl rozbor DNA proveden správně. Autoři podotýkají, že návrh nezasahuje do úpravy odebírání a zajišťování DNA, jak ji stanoví zákony o policii a trestní řád.
Vláda vytkla předloze, o níž rozhodne Parlament, taky údajnou zmatečnost a nejednoznačnost. Je navíc podle podkladů pro ministry možné, že by úprava v souvislosti s přístupem znalců do databáze vedla k oslabení ochrany citlivých osobních údajů.
(čtk)
