Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se věnuje trestné činnosti, na níž nemá podle organizačního řádu oprávnění. Nejenom v případě Vidkun totiž vyšetřuje korupci, která má spadat pod ÚOKFK. Na základě vyšetřování takovýchto případů pak nasazuje odposlechy, či sledování osob a věcí podle trestního řádu. Vyplývá to z analýz odposlechů a sledování za poslední roky.
V této souvislosti nepřekvapí, že ÚOOZ má největší podíl nařízených odposlechů v oblasti násilné trestné činnosti, tedy u trestné činnosti, jejíž vyšetřování patří ke stěžejním úkolům. Jenže u dalšího typu trestné činnosti je již působnost ÚOOZ pochybná. Celkem jde o sto třicet případů. Pro srovnání – protikorupční útvar registroval na korupci 105 případů, tedy o pětadvacet méně. Vyšetřováním úplatkářství se ale ÚOOZ dostává mimo rámec svého organizačního řádu.
Začalo to se Šlachtou
Na webových stránkách útvaru je uvedeno, že jeho úkolem je „odhalování, vyšetřování a zjišťování pachatelů trestné činnosti na úseku nedovoleného obchodování nebo přechovávání zbraní střeliva, vojenského materiálu, radioaktivních látek atp., v oblasti obchodu s lidmi a nelegální migrace, násilné trestné činnosti, vydírání, nástražných výbušných systémů, v oblasti padělání a pozměňování peněz a dalších platebních prostředků, v oblasti terorismu a extremismu, v oblasti zločineckých struktur a jejich aktivit na území ČR a v oblasti rozsáhlé majetkové trestné činnosti.“
O korupci ale není v jeho úkolech ani slovo. Ani v organizační struktuře ÚOOZ neexistuje odbor, který by se měl korupci věnovat. Podobně se to má u dalších úkonů, a které se týkají sledování osob a věcí. Za loňský rok bylo ÚOOZ se úplatkářství se to týkalo 83 případů. A opět srovnání – protikorupční policie v loňském roce sledovala osoby a věci ve sto sedmi případech.
Vyšetřování korupce protimafiánským útvarem přitom spadá do údobí, kdy mu začal šéfovat současný ředitel Robert Šlachta. Ještě v roce 2010 evidoval ÚOOZ pouhý jeden případ odposlechu ve věci korupce.
„ÚOOZ provádí šetření, prověřování a vyšetřování trestných činů, které odhalí vlastním šetřením, pokud spadají do působnosti útvaru.“
(z webových stránek ÚOOZ)
Za následující dva roky údaje chybí, ale v roce 2013 to již bylo šedesát čtyři případů. V průběhu posledního roku tak stoupl počet odposlechů u úplatkářství o více než dvojnásobek. A to i přesto, že policejní prezident Tomáš Tuhý v rozhovoru pro Českou justici v dubnu minulého roku prohlásil, že praxe, kdy si pod sebe ÚOOZ bere vyšetřování korupce, musí přestat. Poklesl ale jenom počet případů, v nichž jde o sledování věcí a osob, protože předloni to bylo 114 případů.
Jak je tedy množné, že se ÚOOZ věnuje trestné činnosti, na níž nemá ani kvalifikované policisty a příslušné metody práce? Z webových stránek vyplývá, že útvar „provádí šetření, prověřování a vyšetřování trestných činů, které odhalí vlastním šetřením, pokud spadají do působnosti útvaru, které převezme na základě rozhodnutí ředitele, které převezme od zpravodajských služeb, u kterých to vyžaduje operativní situace, o nichž bylo zjištěno, že byly spáchány, jako organizovaná nebo pokračující trestná činnost na teritoriu více krajů nebo s mezinárodním prvkem, pokud spadají do gesce útvaru, a které byly přikázány rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka nebo státního zástupce.“
Poslední podmínka byla s ohledem na příslušná ustanovení trestního řádu splněna i v akci Vidkun. S ostatními zákonnými podmínkami je to ale problematické. Vyšetřování takového typu případu těžko spadá do kompetence protimafiánského útvaru, pokud je neospravedlňuje kompetenční vymezení. Problematické je i splnění klauzule o organizovanosti. Stejně tak byla údajná trestná činnost lokalizována pouze v jednom, Olomouckém kraji.
Poslancům se současná praxe nelíbí
Ředitel příslušného policejního útvaru má přitom právo rozhodnutí státního zástupce o přidělení věci odmítnout – právě se zdůvodněním, že to nespadá do jeho kompetence. Stejně tak může v případě, že zjistí při vyšetřování trestné činnosti, která spadá do jeho působnosti, trestnou činnost, která do působnosti nespadá, předat tuto část jinému policejnímu útvaru.
Spolupráce veřejné žaloby s konkrétním policejním útvarem funguje například v USA. Jenže na zcela jiném podkladu. Státní zástupce tam má přidělené finanční prostředky na konkrétní případ. V ČR dostávají peníze jednotlivé policejní útvary v rámci rozpočtu MV.
Jestliže jsou kapacity konkrétního útvaru, v tomto případě ÚOOZ, věnovány na vyšetřování trestné činnosti, která nesouvisí s organizačním řádem, logicky pak chybí peníze na to, čemu se má organizovaný zločin věnovat. Přitom před rokem na kritiku bývalého premiéra Petra Nečase, že ÚOOZ selhal v prevenci metanolové aféry, a byl proto na odvolání, reagoval Šlachta s tím, že tato trestná činnost jeho útvaru nepřísluší. Současná praxe vadí i některým poslancům.
„Hodlám pozvat policejního prezidenta na jednání komise pro kontrolu operativní techniky, aby vysvětlil některé nejasnosti, které se v analýze nacházejí, a problémem věcné příslušnosti by se měl zabývat i výbor pro bezpečnost,“ říká předseda komise pro kontrolu operativní techniky, poslanec Daniel Korte (TOP 09).
Podle poslankyně bezpečnostního výboru Jany Černochové (ODS) je problém v současné organizaci policejních útvarů s celorepublikovou působností. „Ukazuje se, že jako systémové řešení by se měla přijmout myšlenka vzniku centrálního kriminálního úřadu, který by zaštitoval všechny policejní speciály. Měl by mimo jiné zajišťovat, že nebude docházet k tříštění sil při vyšetřování nejzávažnější trestné činnosti, a k neefektivnímu překrývání kompetencí, k čemuž, jak je vidět i z analýz odposlechů a sledování bohužel v současnosti dochází.“
Dušan Šrámek
