Články zaměřené proti lobbistovi Ivu Rittigovi psal prý deník Blesk proto, aby vyvinul tlak na policii a proto, aby se frustrovaná společnost vyrovnala s velkým množstvím korupčních kauz. U soudu to dnes uvedl někdejší šéfredaktor Pavel Šafr a šéf politického zpravodajství deníku Jiří Fabián. Šafr doplnil, že jeho komentář, v němž v souvislosti s Rittigem použil vulgární výraz, je psán ve shodě s veřejným zájmem.
Lobbista požaduje omluvu a milion korun od vydavatele Blesku, společnosti Ringier Axel Springer. Od Šafra chce dalších 100.000 Kč.
Články napadené žalobou vyšly v tištěném Blesku a na webu deníku na přelomu let 2011 a 2012 poté, co svá obvinění vůči Rittigovi zveřejnil Nadační fond proti korupci. Týkají se tvrzení, že u Rittiga končila část peněz z předražených jízdenek vyrobených pro pražský dopravní podnik. Podle lobbisty obsahují nepravdivé výroky, které jsou způsobilé zasáhnout do jeho občanské cti a lidské důstojnosti. Blesk prý proti němu vytvářel déletrvající kampaň.
„Ve společnosti v té době kulminovala velká frustrace z velkého množství korupčních kauz. Jednalo se o jakýsi apel, aby se společnost s těmito asociálními jevy vyrovnala,“ řekl dnes u pražského městského soudu Šafr. S publikací článků jako šéfredaktor souhlasil a má za to, že informace v nich obsažené byly pravdivé. „Ivo Rittig se sám rozhodl být veřejnou osobou tím, že vstoupil do Občanské demokratické strany a velmi se v této straně angažoval. Byl vidět například na kongresu ODS a v blízkosti nejvyšších politiků této země, tudíž to byla veřejná osoba,“ uvedl.
Lobbistovi, který je v kauze dopravního podniku trestně stíhaný, vadí například zprávy s titulkem „Koupili jste si jízdenku? I vy jste přispěli Rittigovi na tohle!“ či „Kmotr lítá v jízdenkách: koupil si za ně tryskáč!“. Blesk mimo jiné napsal, že „z každé předražené jízdenky doputovalo k tomuto zbohatlíkovi 17 haléřů“. V jednom z komentářů také o Rittigovi mluvil jako o „monackém občanovi a českém vychcánkovi“.
Rittig v žalobě upozorňuje i na Šafrův komentář nazvaný „Panenský byznys“ z prosince 2011. Novinář v něm napsal: „Tak takhle si své miliony zařídil pan Ivo Rittig. Můžete pohledět na jeho dobrou a ušlechtilou tvář a obdivovat jeho genialitu. Panenské ostrovy, kde panuje daňový ráj, jsou požehnané místo v Karibiku, které určitě miluje nejedna velká kurva.“
„Označili jsme ho jako kmotra, protože v té době si všichni začali všímat pronikání byznysu do politiky. Bylo to v době, kdy byly zveřejněny odposlechy mezi Romanem Janouškem a Pavlem Bémem, z nichž vyplývalo, že byznys je schopný ovlivňovat jednání politiků, což bylo označováno jako kmotrovství a jednání Rittiga nám připadalo identické,“ uvedl Fabián. „Články jsme primárně nesměřovali proti panu Rittigovi. Chtěli jsme vyvinout tlak na orgány činné v trestním řízení, aby s tímhle klientelismem a kmotrovstvím zatočily a aby se začalo něco dít,“ prohlásil.
Soudní jednání bude pokračovat 16. prosince, kdy zřejmě padne rozsudek.
Výběr případů odškodnění za nepravdivé informace v médiích
Výběr případů, kdy soud rozhodl o odškodnění za zveřejnění nepravdivých informací o známých osobnostech v médiích (vydavatelství Bauer Media má podle dnešního nepravomocného rozsudku zaplatit Dagmar Havlové 1,2 milionu za tvrzení, že měla milence v době, kdy její manžel Václav Havel umíral):
10. února 2012 – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost nakladatelství Ringier Axel Springer, a potvrdil tak rekordní zadostiučinění pro herce Marka Vašuta. Jeden milion korun přiznal známému herci Městský soud v Praze za články v deníku Aha!, které pojednávaly o jeho údajné promiskuitě a depresích. Podle dostupných informací to bylo v té době nejvyšší odškodné pro českou celebritu poškozenou nepravdivými údaji v médiích. Rozsudek je považován za průlomový ve sporech známých osobností a především bulvárních médií.
19. března 2012 – Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti spisovatele Michala Viewegha v mnohaletém sporu s bulvárem. Kauzu, ve které spisovatel žádá výrazně vyšší odškodné za lživá tvrzení deníku Aha, vrátil Městskému soudu v Praze. Viewegh původně vysoudil od vydavatele bulvárního deníku 200.000 korun jako odškodnění za zprávu o údajném poměru s milenkou. Sumu považoval za příliš nízkou, žádal pět milionů Kč.
14. prosince 2012 – Vydavatel deníku Blesk prohrál spor s hercem a senátorem Tomášem Töpferem kvůli zveřejnění choulostivých snímků. Dovolání společnosti Ringier Axel Springer zamítl Nejvyšší soud. Definitivně tak potvrdil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který v roce 2008 přiznal Töpferovi odškodnění 500.000 korun.
15. ledna 2013 – Nejvyšší soud potvrdil, že vydavatelství Bauer Media musí zaplatit odškodnění 300.000 korun Arturovi Štaidlovi, synovi zpěvačky Ivety Bartošové a skladatele Ladislava Štaidla, kvůli článkům v časopise Pestrý svět. Informoval o tom server Aktuálně.cz, podle kterého je to první definitivní verdikt, který se týká informování o životě dětí celebrit. V roce 2010 Iveta Bartošová zažalovala vydavatelství za články, které Artura Štaidla označily za otesánka a lívanečka, jemuž se kvůli jeho nadváze děti vysmívají.
20. března 2013 – Deník Právo uvedl, že Tomáš Töpfer vysoudil za články v deníku Blesk milion korun a omluvu. Podle Práva tak vyrovnal rekord Marka Vašuta. Blesk napsal, že po Töpferově odchodu z vedení Divadla Na Fidlovačce zbyly dluhy a zaměstnanci nedostávali mzdy, což herec označil za lež.
10. září 2014 – Televizní kuchař Jiří Babica uspěl ve sporu s nakladatelstvím Mafra kvůli článku, který ho podle něj spojil s průjmy vojáků na misi v Afghánistánu. Soud nepravomocně rozhodl, že autor textu uvedl mylné informace a že Babicovi náleží omluva a 400.000 korun.
19. března 2015 – Server iDnes.cz napsal, že herec Ondřej Vetchý uspěl se žalobou na týdeník Spy. Již zaniklý časopis podle Městského soudu v Praze zásadně pochybil, když v roce 2013 napsal, že herec přišel na vyhlášení ocenění Český lev s milenkou. Vetchý ve skutečnosti na akci dorazil s manželkou. Manželé nepravomocně vysoudili dohromady 700.000 korun. Peníze má zaplatit vydavatelství Bauer Media, které časopis Spy přestalo vydávat loni v dubnu.
(čtk)
