Novela azylového zákona, podle níž by cizinci odsouzení k delšímu vězení ztratili v ČR právo k pobytu, míří k přijetí v Senátu beze změn. Schválení dnes doporučil takřka jednomyslně senátní ústavně-právní výbor. Zahraniční výbor sice některé úpravy ve prospěch uprchlíků podpořil, na konečném doporučení se ale neshodl.
Změny navrhovali senátoři za Stranu zelených Václav Láska a Eliška Wagnerová. Požadovali mimo jiné ze šesti měsíců na polovinu zkrátit základní lhůtu pro vyřízení žádosti o azyl. Chtěli zúžit právo policie zajistit cizince kvůli jeho navrácení a zrušit ustanovení, podle něhož jsou cizincům v detenčních zařízeních odebírány mobilní telefony.
Láska i Wagnerová usilovali rovněž o to, aby bylo cizincům zachováno právo pobytu bez ohledu na to, zda byli v Česku pravomocně odsouzeni opakovaně nebo k vězení delšímu než tři roky. Tuto úpravu ve Sněmovně prosadil předseda jejího bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). Podle Wagnerové tato úprava popírá individuální posouzení případů. „Neumím si představit, že by Ústavní soud tuto úpravu posvětil,“ dodala bez dalšího jeho bývalá členka.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna ale namítl, že pasáž by se týkala cizinců odsouzených třeba za týrání dítěte nebo za ublížení na zdraví a že jejich případ by soudy řádně projednaly.
Novela na Váňův návrh počítá také s tím, že by Správa uprchlických zařízení poskytovala propuštěným migrantům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo. Zavedení příspěvku doporučoval i vládní výbor pro práva cizinců. Podle něj nebylo humánní cizince propustit a nechat je uprostřed republiky bez prostředků. Vlastními penězi museli zaplatit za pobyt v detenčním zařízení.
Ministerstvo vnitra bude moci podle novely poskytnout také dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci osm korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními.
Vládní návrh měl původně pouze sladit české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Pojišťovny mají hradit preventivní prohlídky dětí cizinců, které se po vstupu do Česka dostanou do dětských domovů.
Předloha má také umožnit zajistit žadatele v případě důvodného podezření, že by představoval riziko pro bezpečnost státu. Dává právo odmítnout žadatele i v případě, pokud se v cizině dopustil „zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem“. Žadatelé o azyl by podle novely mohli začít pracovat už půl roku poté, co začalo jejich řízení. Dosud to byl rok, podle směrnice EU ale může být lhůta nejvýše devět měsíců.
(čtk)
