Evropská komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová chce už brzy předložit směrnici, která by měla velké firmy přimět ke spravedlivějšímu zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. Nově už v ní ale neprosazuje pevné kvóty podle pohlaví ve vedení společností, ačkoli v původním návrhu se hovořilo o tom, že žen by mělo být v radách nejméně 40 procent.
Díky tomu se jí prý podařilo přesvědčit šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který dosud kvóty odmítal, aby návrh podpořil. Právě kvůli nesouhlasu ANO dosud směrnice nezískala podporu české vlády.
Návrh na zavedení kvót v Evropské komisi už před třemi lety prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová a Jourová jej „zdědila“ poté, co loni tuto agendu převzala. Podle záměru měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. V EU se toto opatření mělo dotknout odhadem 5000 firem, v Česku ale jen šesti – ČEZ, Telefoniky ČR, Unipetrolu, Komerční banky, Pivovarů Lobkowicz a společnosti Philip Morris.
V Česku má směrnice dlouhodobě podporu ČSSD, vláda ale zatím byla proti zejména kvůli nesouhlasu ANO. Ten se teď zřejmě podařilo překonat. „Já mám z Česka pozitivní zprávy,“ řekla Jourová v Bruselu novinářům. „Měla jsem jednání s panem Babišem, přičemž je známo, že právě hnutí ANO a pan Babiš obecně byl víceméně skeptický vůči tomuto návrhu,“ dodala a zdůraznila, že po změně názoru předsedy hnutí ANO je třeba dalších jednání uvnitř strany.
Podle eurokomisařky nyní směrnice neurčuje pevné kvóty pro zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. Nabádá ale firmy, aby se v případě, kdy se o místo ucházejí dva stejně kvalifikovaní zájemci, braly ohled na spravedlivé zastoupení pohlaví. To znamená, aby daly přednost ženě, pokud je v radě příliš velké zastoupení mužů, nebo naopak.
Mohlo by vás zajímat
„Směrnice už skutečně není o tvrdé kvótě, není to směrnice, která má velmi kvalifikované a šikovné muže vyměnit za neschopné ženy,“ vysvětlila Jourová. Podle ní jde spíše o férovější soutěž a férovější výběr členů dozorčích rad. Českou eurokomisařku ovšem čekají ještě další jednání, protože k návrhu směrnice zatím mají výhrady například Německo, Nizozemsko, Estonsko či Polsko.
