Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) čeká brzo velmi zajímavé rozhodování o kárné žalobě na soudce. Jedná se o další z kárných řízení, které především poodhaluje neutěšený stav severočeské justice. Kárná žaloba se týká soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem Mgr. Martina Šámala a s vědomím předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboše Dörfla ji podával předseda ústeckého okresního soudu Lubomír Hrbek již v únoru letošního roku. Projednána měla být již 29. října, nový termín je 12. listopadu. Česká justice má kárnou žalobu k dispozici.
Kárná žaloba vytýká trestnímu soudci Martinu Šámalovi, že řádně a včas neučinil úkony v celkem 33 trestních věcech. Kontrola byla předsedou ústeckého okresního soudu nařízena v listopadu 2014 poté, co se z odvolacího krajského soudu vrátil spis, z něhož bylo zjištěno, že ve věci došlo k zásadním průtahům, které vedly k promlčení věci a zastavení trestního stíhání. Následnou kontrolou, která byla provedena ve dvou etapách, byly zjištěny další průtahy v celkem 32 věcech. Tyto průtahy byly nejčastěji v délce několika měsíců, až jednoho roku, dále pak následovaly průtahy mezi jedním až dvěma roky, v pěti případech byly zjištěny průtahy od 3 do 4 let.
Kontrola však zjistila u dvou případů průtahy 5 a 6 let. Z tohoto důvodu předseda ústeckého okresního soudu navrhuje M. Šámalovi snížení platu o 20% na jeden rok. „Nejen samotné množství a rozsah těchto pochybení, ale též jejich závažnost (neboť průtahy mnohdy způsobily zmaření účelu trestního řízení), vedou k závěru, že svým jednáním se Mgr. Martin Šámal dopustil kárného provinění (…).“, stojí mj. v odůvodnění návrhu kárné žaloby.
Polehčující okolnosti
Kárný žalobce na druhou stranu připouští „polehčující okolnosti“, tj. již v úvodu článku zmíněný dlouhodobě zanedbaný stav severočeské justice. „V rámci objektivity je třeba uvést, že Okresní soud v Ústí nad Labem je jedním z nejpřetíženějších soudů z celé republiky, což je dáno jednak historicky mimořádně vysokými zůstatky věcí v senátech (nejen na trestním, ale na všech soudních odděleních), ale též dlouhodobou personální poddimenzovaností, a to jak pokud jde o soudce, tak o odborný administrativní aparát. Určité prodlevy při vyřizování jednotlivých věcí jsou proto očekávatelné a do jisté míry omluvitelné, neboť není v silách a možnostech žádného soudce pracovat soustavně a v krátkých lhůtách se stovkami věcí“, píše v kárném návrhu předseda OS Ústí nad Labem Lubomír Hrbek.
Na stranu druhou ani to podle něj nemůže omluvit kárná provinění soudce Martina Šámala, protože „nelze akceptovat průtahy zásadního charakteru, které mají citelný dopad na výsledek trestního řízení (například takové, jež vedou k promlčení trestního stíhání) či které se značnou měrou dotýkají právní jistoty účastníků (měsíce či roky nepředložené odvolání, měsíce či roky nevydané amnestijní rozhodnutí a podobně). V takové případě nelze hovořit o přetíženosti, nýbrž o nečinnosti, a to tím spíše, když úkony, které měly být realizovány (a nebyly), se vyznačují jednoduchostí a časovou nenáročností (vypracování předkládací zprávy, nařízení veřejného zasedání, vypracování pokynu k rozeslání rozhodnutí a předložení spisu k nařízení trestu vyšší soudní úřednici a podobně), jako ve výše označených případech“, píše v kárné žalobě předseda Hrbek.
Rozhovor o severočeské justici s Lubošem Dörflem si můžete přečíst zde.
Rozhovory s předsedy severočeských okresních soudů si můžete přečíst zde.
Velmi zajímavé však je, že z kárné žaloby vyplývají opakované urgence v daných případech tu od okresních státních zástupců, tu od obhájců či Vězeňské služby. Je proto otázkou, jak byla na OS Ústí nad Labem v minulosti vykonávána kontrolní činnost a zda se otázkou kontrolní činnosti obecně u soudů v obvodu KS Ústí nad Labem bude kárný senát nad rámec podané kárné žaloby zabývat.
Z přehledu o průtazích v kárné žalobě na Martina Šámala lze totiž nabýt dojmu, že kontrolní systém v severočeské justici nemusel být dobře nastaven, neboť se zdá jako nepravděpodobné, že by se o několikaletých průtazích v agendě Martina Šámala dozvěděli jeho nadřízení až na základě promlčení a zastavení trestního stíhání v jedné konkrétní věci v listopadu 2014.
Výtka byla udělena třikrát
Z kárného návrhu pouze vyplývá, že mu byla udělena celkem třikrát výtka, a to 16.12. 2011, 19.2. 2014 a naposledy krátce před kontrolou agendy, 30.9. 2014, aniž by bylo zřejmé, z jakých přesně důvodů. Přitom sám kárný žalobce se v odůvodnění právě o tyto opakované urgence stran trestního řízení opírá: „O liknavém a nedbalém přístupu k práci se spisy svědčí též skutečnost, že v mnoha případech nebylo dlouhodobě reagováno ani na opakované urgence státního zastupitelství, jiných soudů, vězeňské služby či přímo obviněných“.
„Kárný návrh na mne podán byl. Důvodem jeho podání jsou průtahy v řízeních, namnoze v porozsudkové agendě. Sdělit vlastní věcné stanovisko ke kárné žalobě však v aktuální době pokládám za poněkud předčasné, neboť takové vyjádření, určené médiím před jednáním kárného senátu, považuji za nekorektní zejména právě ve vztahu ke kárnému senátu, který věc bude projednávat. Svůj postoj ke kárnému návrhu proto budu publikovat až v rámci svého ústního vyjádření před kárným senátem. Z těchto důvodů se nyní necítím oprávněn k podstatě kárného návrhu a jeho důvodům podrobněji vyjadřovat“, sdělil Martin Šámal České justici v odpovědi na dotaz ohledně obsahu kárné žaloby.
Mgr. Martin Šámal je soudcem od září 2008, od počátku své soudcovské kariéry působí na OS Ústí nad Labem v trestním úseku. Žádné kárné řízení s ním nebylo doposud vedeno. Je synem předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala.
(epa)
