Státní zástupci by měli být hlavně úředníci, kteří vykonávají práci, kterou ukládá zákon. Poslance ústavně právního výboru Jana Chvojku (ČSSD) tak zarazilo, že časopis Forbes zvolil Vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou již potřetí nejvlivnější ženou roku. Vadí mu také slabá komunikace ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) s poslanci nebo to, že resort rezignoval na práci na velkých právních kodexech.
V uplynulém týdnu jste se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Můžete prozradit, co jste spolu řešili?
Prezident Zeman byl na návštěvě Pardubického kraje a při té příležitosti se sešel se zákonodárci. Bylo to příjemné setkání. Když jsem se ním viděl v lednu, kdy také navštívil náš kraj, tak jsem s ním poměrně obsáhle řešil služební zákon, jehož jsem byl zpravodajem. Prezident je jeho velkým odpůrcem. V pondělí jsem se ke služebnímu zákonu vrátil. Prezident je toho názoru že zákon je paskvil a že jeho návrh na zrušení k Ústavnímu soudu byl správný. Já mu stejně jako v lednu řekl, že až v praxi se ukaže co lze na zákonu vylepšit. Podání k Ústavnímu soudu bylo podle mého názoru příliš silným a zbytečným instrumentem. Jsem rád, že služební zákon u Ustavního soudu obstál .
Příští týden bude ústavně právní výbor řešit rozpočet Ministerstva spravedlnosti na příští rok. Ministr Pelikán pro resort vyjednal dvě miliardy korun nad rámec původních předpokladů. Představitelé justice si zatím v kuloárech stěžují, že nemají informace, na co budou ty finance použity. Volají například po tom, aby šly na pomocný personál na soudech. Už víte, na co by ty peníze mohly být použity?
Přiznám se, že informace také nemám. Rozpočet ministerstva spravedlnosti máme probírat ve středu na finančním podvýboru a pak na samotném ÚPV. Myslím, že by bylo dobré, aby tam pan ministr byl a seznámil nás s tím kam zminované 2 miliardy pujdou.
A kam byste ty peníze alokoval vy?
Za ta dvě funkční období, co jsem ve sněmovně, jsem od mnoha lidí ať z Pardubického kraje nebo z jiných koutů republiky dostal spoustu podnětů a stížností týkajících se osob, které vykonávají na soudech vysoce kvalifikovanou a přitom špatně placenou práci pomocného personálu soudců. Stav odměňování těchto lidí je tristní. Pokud by peníze šly jim, tak by to určitě bylo chvályhodné.
Jaké otázky máte připraveny na mimořádnou schůzi ústavně právního výboru, kam by měl dorazit ministr Pelikán osobně? Připomínám, že dorazí kvůli usnesení ÚPV, které ho k tomu po opakovaných absencích na zasedáních vyzvalo svým usnesením.
Myslím si, že v tématech se budu hodně shodovat s ostatními kolegy. Podobně jako kolegu Plíška mě zajímá zákon o právní pomoci. Dále budu chtít vědět, co bude dál s s trestní odpovědností právnických osob. Budu se i ptát na plánované změny v odměňování exekutorů. A určitě dojde na otázku novely občanského zákoníku.
Zmínil jste novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Naposledy když jsme spolu hovořili jste říkal, že nemáte informace, jak to vypadá s vaším pozměňovacím návrhem, kdy jste kritizoval hlavně možné zneužití. Už máte nové informace?
Asi před měsícem mi pan náměstek Franěk předložil návrh, který upravuje paragraf 8 a modifikuje definici toho, co je trestný čin spáchaný právnickou osobou. Dále ministerstvo navrhuje, že soud jako k polehčující okolnosti přihledné zejména k tomu, že pachatel vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat aby spáchání trestného činu osobou uvedenou v paragrafu 8 zabránil. Vnímám to jako určitý vstřícný krok, nicméně jsem stále toho názoru, že tato úprava stále neřeší otázku vyvinění. Tento čtvrtek mi zástupci ministerstva dali výňatek úmluvy EU, z které dle jejich názoru vyplývá, že by vyvinění nemělo být v zemích EU možné. Pro mě zcela novou informaci si tedy musím nechat analyzovat. Nicméně náladění výboru je takové, že nejpozději na posledním zasedání v tomto roce na začátku prosince by se mělo rozhodnout. Buď ministerstvo dostatečně a logicky odůvodní svůj návrh a dokáže, že nám vyvinění evropská pravidla zakazují nebo se proti vůli ministra přijme můj pozměňovací návrh.
Kdy by mohl do Poslanecké sněmovny přijít zákon o státním zastupitelství. Jednáte o něm ještě s ministrem?
To nevím. Moje výtky a obavy přetrvávají. Stále mi nejvíce vadí, že by tzv. Speciál měl být bez dozoru. Ministerstvo tam sice doplnilo větu, že „o skončené věci informuje NSZ“, ale členům ÚPV to spíše připadá jako výsměch. Toto doplnění nám nedává logiku. O dohled totiž stále nepůjde. A otázka dohledu je pro nás zásadní věc.
Myslíte si, že ten zákon v tomto volebním období projde schvalovacím procesem a vejde v platnost?
Před naším rozhovorem jsem se pro jistotu díval do programového prohlášení vlády. Tam je deklarováno, že by měl být přijat nový zákon o státním zastupitelství. Tudíž bychom měli dělat vše pro to, aby přijat byl. Ale to neznamená, že jen proto, že jsme to slíbili, bychom měli přijmout paskvil. Pokud bychom si měli vybrat, zda schválit paskvil nebo žádný zákon, tak je lepší paskvil neschválit.
A co trestní řád? Má vůbec smysl se o něm ještě bavit, když se zcela vytratila debata o konkrétních návrzích a spíše se diskutuje, proč o práci komise pro trestní řád nejsou žádné zprávy?
Jsem už ve sněmovně druhé období a myslím si, že jsem ve věci chodu sněmovny zkušeným poslancem. V tomto funkčním období na sto procent trestní řád přijat nebude. Jde o složitý kodex, který se nedá schválit za měsíc. Jeho vzniku i schvalování musí předcházet rozsáhlá debata na všech možných úrovních. Nedá se to do konce volebního období stihnout.
A máte nějaké informace, zda nějaké práce na jeho vytvoření probíhají?
Stejně jako ostatní kolegové z ÚPV mám informace, že neprobíhají.
Podle našich informací není zájem ani na vytvoření Občanského soudního řádu. V rozhovoru pro Českou justici to ostatně řekl i místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala když prohlásil, že práce na kodexu byly „rozvolněny“. Víte o tom něco?
Stejné jako u trestního řádu. Tj. mám informace, že se na tom nepracuje. A to mě mrzí. Líbí se mi koncept, který pan místopředseda Fiala navrhuje. Civilní proces by měl být obsažen v jednom zákoně, kde by byla obecná část a pak části zvláštní, které by řešily spory, exekuce či insolvence. Koneckonců v programovém prohlášení také slibujeme zlepšení civilního i trestního řízení.
Proč není ze strany ministerstva vůle pracovat na velkých kodexech?
To je těžké hodnotit. Spíše se tam pracuje na různých menších novelách. Kritizují to poslanci
i odborná veřejnost. Máme například několik novel trestních předpisů, které přišly do sněmovny pár měsíců po sobě. Vidím tam velkou nekoncepčnost a nejsou tam žádné souvislosti. Asi se řeší akutní problémy, ale není zacílení na dlouhodobější řešení.
Narážíte na nejnovější návrh novely trestního řádu? Podle novely by až na 48 hodin mohly napříště být zajištěny osoby, které závažně maří úkon trestního řízení nebo opětovně neuposlechnou příkaz nebo výzvu soudu nebo orgánu činného v trestním řízení. Co si o tom návrhu myslíte?
V této věci jsem rozpolcen. Ze začátku jsem byl spíše příznivcem tohoto řešení, protože si myslím, že kdo má nějakou povinnost a dlouhodobě se jí vyhýbá, tak by měl být nějakým způsobem donucen ke splnění povinnosti. Po různých analýzách se ale obávám, že takové řešení může být i protiústavní. Pokud to přijde do sněmovny, je potřeba k tomu vést obsáhlou diskuzi.
Poslední týdny se nejen v justici rozebírá akce s krycím názvem Vidkun, která sáhla do vysokých pater české policie a po níž zůstaly čtyři obvinění. V této souvislosti se opět otevírá debata o místní příslušnosti soudů, jelikož Vrchní státní zastupitelství zvolilo v přípravném řízení Okresní soud v Ostravě, přestože se domnělá trestná činnost měla odehrát v Olomouckém kraji. Jak se na tento spor, na který není zdá se jednoznačný právní názor, díváte?
Obecně mi dlouhodobě vadí, že informace ze spisů různých případů utíkají do médií. Další věc, která s tím trošku souvisí je to, že na internetu jsem si dnes přečetl, že nejvlivnější ženou roku se stala Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Je to schopná žena, která své práci rozumí. Ale nevím, zda je úplně správné, že se stane nejvlivnější ženou České republiky vrchní státní zástupkyně . Představte si že by se nejvlivnějším mužem roku stal policejní prezident.
Šlo o žebříček v časopise Forbes. Vy si myslíte, že je Lenka Bradáčová nejvlivnější ženou?
Takové hodnocení mě až skoro děsí a je mimo kategorie toho, jak já přemýšlím. Připadá mi, že státní zástupce by neměl být hodnocen v kategorii vlivný nebo nevlivnější. Ten se má věnovat tomu, co mu ukládá zákon a má být v dobrém slova smyslu pouhým úředníkem.
Vraťme se ale k té akci Vidkun a místní příslušnosti soudu.
Ústavní soud se k tomu vyjadřoval v případu Davida Ratha a úplně to neshodil. Řekl, že v určitém případě takový postup možný je. Je ale pravdou, že pokud nějaký instrument vyvolává pochybnosti, tak je znakem toho, že ta právní úprava není dobrá a zaslouží si změnu.
Ministra Roberta Pelikána kritizujete poměrně otevřeně a často. Čím to vlastně je, když jste oba z vládní koalice?
V tom není nic osobního. Mám pana ministra celkem rád. Je to sympatický mladý člověk, který dostal šanci být na významném postu. Takovým lidem fandím. Nicméně příležitost, kterou dostal, zatím zcela nenaplnil. Myslel jsem si, že bude lepším ministrem než paní profesorka Válková, ale je bohužel horším. Přestože jsme oba z koalice tak to není důvod k tomu, ho nekritizovat. Věci, které řešíme na ÚPV jsou většinou čistě odborné a bez politického zabarvení. V případě ministra Pelikána se ukazuje, že když jako ministr nemá zkušenost s výkonem poslaneckého mandátu, tak ty poslance nepovažuje za důležité. Nevnímá, že pro schválení zákona je důležitý každý poslanec, zejména pokud je členem ÚPV. Ministr by měl více komunikovat, i z vlastní iniciativy. Druhá věc je, že ministerstvo je spíše udržovací, dělá dílčí úpravy a rezignovalo na velké kodexy. Pan ministr má ale ještě šanci se z toho co mu říkáme poučit a svou práci zlepšit.
Co by měl tedy nejvíce zlepšit?
Měl by více naslouchat. On si zřejmě myslí, že komunikovat s ostatními znamená, že je musí poslouchat. Tak to není. Jde hlavně o to si vyslechnout ostatní názory. Pokud nesouhlasí, může říci, že to tak nejde a proč ne. A nemluvím zde jen o poslancích ale také o soudcích, advokátech, notářích či exekutorech
Ministr Pelikán také představitelům justice vzkázal, že Nejvyšší rada soudnictví je pro něj nyní mimo hru, že justice je příliš zahleděná do sebe a samospráva tak není v tuto chvíli řešením. Myslíte si, že si samosprávu justice „zaslouží“?
Myslím si, že do budoucna by rada vzniknout měla. Je nezbytné, aby se kdokoliv, kdo chce řešit věci, týkající se soudnictví věděl, na koho se obrátit. Dnes nevíte, zda se máte obracet na předsedy nejvyšších soudů, na předsedy krajských soudů nebo někoho jiného. Určitě by rada neměla řešit, kolik peněz půjde do justice. Měla by řešit personální věci či kárné záležitosti. Jsem optimistou. Věřím, že k ustavení soudcovské samosprávy jednou dojde a že v ČR bude fungovat. Mám tedy jiný názor, než pan ministr. Mrzí mě, že práce, která probíhala nad tímto tématem, ustala.
Co říkáte na to, že výběrové řízení na tzv. náramky pro vězně (EMS) bylo odsunuto o dva měsíce. Jak celkově hodnotíte průběh tohoto výběrového řízení?
Otázku náramku pro vězně řesilo již několik ministrů. Je to zakletá věc, protože ani jeden z nich nebyl úspěšný. Pokud by se ministru Pelikánovi podařilo elektronický monitorovací systém rozběhnout, tak by to byl jeho velký úspěch. Věřím, že výběrové řízení proběhne transparentně a bez pochybností. Věc se táhne už velmi dlouho a pokud zmiňované dva měsíce pomohou tomu, aby se konečně vyřešila, tak to nemohu rozporovat.
Eva Paseková
