Po deseti letech se francouzský vydavatel časopisu Paris Match společnost Hachette Filipacchi definitivně vypořádala se žalobou monackého prince Alberta za otištění článku a fotografie jeho nemanželského syna. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva potvrdil, že v tomto případu bylo zveřejnění nemanželského dítěteveřejným zájmem.
Evropský soud pro lidská práva opakovaně odmítl původní závěry francouzských soudů, u kterých monacký princ Albert vydavatele žaloval za narušení soukromí a své image s tím, že francouzské soudy nezvažovaly všechny souvislosti případu.Ve Francii monacký princ žalobu vyhrál a vydavatel byl odsouzen k pokutě 50 tisíc euro a k otištění rozsudku. Vydavatel poté podal stížnost na Francii k ESLP pro porušení článku 10 – právo na svobodu slova a projevu.
O případu Česká justice již dříve informovala s tím, že rovněž v ČR docházelo k pokusům ve vysoké politice činných osob podávat žaloby na novináře, kteří informují o jejich rodinných poměrech.
Prohlášení slečny Costové, že monacký princ Albert Grimaldi je otcem jejího dítěte původně publikoval britský deník Daily Mail dne 3. května 2005. Fotografie a článek přetiskl 4. května 2005 německý časopis Bunte. Následující den 6. května 2005 zveřejnil francouzský časopis Paris Match rozhovor s matkou, která uvedla, že princ Albert nemanželské dítě uznal, avšak žádal, aby informace nebyla odhalena do smrti jeho otce, který zemřel v dubnu toho roku.
Už 12. června 2014 rozhodli soudci ESLP těsným hlasováním čtyři ku třem ve prospěch vydavatele Hachette Filipacchi a v neprospěch Francie, která podle Soudu porušila článek 10 Úmluvy ve věci práva na svobodný projev, avšak francouzská vláda požádala o projednání před Velkým senátem Soudu. K tomu došlo nyní v listopadu. Velký senát znovu potvrdil, že se Francie trestem pro vydavatele dopustila porušení článku 10, nikoli „invaze do soukromého života“.
Dítě narozené monarchovi vyvolává politickou diskusi
Soud konstatoval, že článek musí být posuzován ve všech souvislostech. Přestože obsahoval řadu detailů o soukromém životě prince Alberta, které se nevztahovaly přímo k veřejné debatě, jako celek a v kontextu i ve světle case-law Soudu, byl rovněž věcí veřejného zájmu.
Ačkoli narození dítěte je událost velmi intimní povahy, zpráva o nově narozeném dítěti prince Alberta nemůže být posuzována izolovaně vzhledem ke specifickému uspořádání Monackého knížectví. Ve světle skutečnosti, že princ Albert byl v době zveřejnění znám jako svobodný a bezdětný, když bylo ohlášeno narození jeho syna. Článek obsahoval otázky týkající se legitimity syna prostřednictvím sňatku a také budoucího vztahu syna k Monackému knížectví jakožto i otázky vztahu prince Alberta ke svému synovi. Tyto otázky byly ve skutečnosti politické a v monarchii se týkají veřejnosti. Pravidla monarchie nedovolují, aby se nemanželské dítě stalo následníkem trůnu.
Obsah článku rovněž dával nahlédnout do osobnosti prince Alberta, co se týče jeho odpovědnosti ve vztahu k narozenému synovi a jeho matce. Není pochyb, že publikování bylo předmětem veřejného zájmu, vysvětlil Soud. Navíc francouzské soudy nevzaly v úvahu fakt, že princ Adalbert je prominentní veřejnou postavou a jako hlava státu je osobou ve veřejné funkci. V takovém případě je ochrana soukromého života snížena na konto výkonu veřejných funkcí, různé zájmy si navzájem konkurují a soukromé zasahuje do veřejného života.
Domácí francouzské soudy nedokázaly zvážit principy vyvážení práva na soukromý život a právo na svobodu projevu, jak vyplývá z case-law Soudu. Došlo k porušení článku 10, konstatoval 10. listopadu 2015 Evropský soud pro lidská práva. Francie musí stěžovateli zaplatit 15 tisíc eur za náklady procesu, rozhodl Soud.
Irena Válová
