Právo šířit své myšlenky bez zásahu státních orgánů, právo zakládat odbory na obranu svých zájmů nebo právo zakládat místní cizinecká sdružení na obranu svých zájmů a projevů kulturní svébytnosti mají od 1. listopadu 2015 všichni cizinci usídlení v ČR. Diskuse o volebním právu pro cizince ze třetích zemí je stále na stole.
Dne 1. listopadu 2015 vstoupila v účinnost Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Týká se všech cizinců včetně cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, kteří nejsou občany České republiky, avšak legálně sídlí na jejím území. O Úmluvě Česká justice informovala u příležitosti jejího podpisu.
Podstatná změna pro usídlené cizince je zakotvena v kapitole A Úmluvy, kde se Česká republika zavázala zaručit cizincům za stejných podmínek jako občanům právo hájit své vlastní zájmy na místní úrovni proti zájmům jiných. Kapitola A Úmluvy obsahuje:
-
a) právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.;
-
b) právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. Právo na svobodu sdružování zahrnuje zejména právo usídlených cizinců zakládat svá vlastní místní sdružení za účelem vzájemné pomoci, zachovávání a projevování své kulturní svébytnosti nebo hájení svých zájmů ve věcech spadajících do působnosti místních orgánů, jakož i právo vstupovat do jakéhokoli sdružení.
Volební právo všem cizincům ČR zatím neudělí, ale…
Jak České justici již dříve potvrdila vedoucí mezinárodně smluvního oddělení ministerstva vnitra Renata Řápková, Česká republika prohlášením odmítla aplikovat dvě kapitoly předmětné Úmluvy a zamítla tím udělit volební právo všem cizinců usídleních na území ČR včetně těch, kteří nejsou občany. Volit v místních a evropských volbách tak mohou i nadále pouze cizinci ze zemí EU.
„Potvrzuji, že Úmluva byla dne 3. 7. 2015 ratifikována prezidentem republiky s tím, že si Česká republika vyhrazuje v souladu s článkem 1 odst. 1 Úmluvy neaplikovat kapitoly B a C.Dne 17. 7. byla uložena naše ratifikační listina k Úmluvě spolu s prohlášením podle článku 1 odst. 1 Úmluvy týkající výhrady ke kapitolám B a C u depozitáře Úmluvy, generálního tajemníka Rady Evropy.Úmluva tak vstoupí pro Českou republiku v platnost v rozsahu kapitoly A 1. listopadu t. r. K tomuto datu bude rovněž spolu s prohlášením publikována ve Sbírce mezinárodních smluv,“ uvedla pro Českou justici již dříve Renata Řápková.
…o volebním právu cizinců se vede debata na všech úrovních
Předmětnou Úmluvu zmiňuje nyní i plán integrace cizinců ministerstva vnitra a analýza k aktuální situaci integrace cizinců v roce 2015: „O politické participaci cizinců, zejména pokud jde možnosti přiznání volebního práva na místní úrovni cizincům ze třetích zemí s povolením k trvalému pobytu v České republice, probíhá na všech úrovních intenzivní diskuse. Vláda o této problematice jednala opakovaně, avšak návrh na přiznání volebního práva cizincům ze třetích zemí neakceptovala. Vláda vyslovila v roce 2015 souhlas s ratifikací Úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni Rady Evropy v rozsahu její kapitoly A (svoboda projevu, shromažďování a sdružování), avšak s výhradou kapitol B a C Úmluvy,“ uvádí se v kapitole Účast cizinců na veřejném životě a politická participace.
Cílem integrační politiky je podle vládního plánu vytvářet otevřenost společnosti, vzájemnou komunikaci a aktivní zapojení cizinců do občanské společnosti. „Někteří z cizinců svých práv využívají, a to nejen pokud jde např. o právo petiční, shromažďovací, účast v anketách, zakládání sdružení cizinců atd…Je úkolem majority podporovat aktivní účast cizinců na veřejném životě,“ uvádí se v analýze pro rok 2015.
O volby je stále větší zájem, volit chtějí Rusové i Vietnamci
Z aktualizované koncepce integrace pro rok 2016 vyplývá, že ani v tomto roce se nepočítá s volebním právem pro cizince ze třetích zemí. „Cílem integrační politiky je podporovat zapojení cizinců do veřejného života tak, aby se mohli cítit součástí společnosti, pociťovat s ní sounáležitost a svou spoluodpovědnost za dění v komunitě. Je nezbytné seznamovat je s rolí občanské společnosti, aktivizovat je k účasti na rozhodování o věcech veřejných na místní úrovni a cizinci mohli být přímými aktéry na tvorbě veřejné politiky, zejména prostřednictvím zapojení do poradních orgánů (platforem) krajských rad i municipalit, a umožnit jim tak podílet se na vytváření komunitních plánů a integračních strategií,“ uvádí se k participaci na veřejném životě bez dalšího v koncepci pro příští rok.
Pokud jde o postoj samotných cizinců, z výzkumu v rámci ministerské analýzy vyplynulo, že jejich preference volební participace v posledních dvou letech mírně stoupá. Zájem o účast v místních volbách projevila čtvrtina respondentů[1] (r. 2012 měly zájem pětina), většina respondentů zájem neprojevila. Volit v národních volbách projevilo zájem 27 % respondentů (v r. 2012 to bylo 21%).[2] Členství v politických stranách by si přálo pouze 12 % respondentů
Účasti na místních volbách se dožadovali Rusové-30 % z nich, Ukrajinci (26 %) a občané Vietnamu (19 %). Zájem projevovali zejména cizinci s VŠ vzděláním a vyššími příjmy, se zájmem o státní občanství nebo sloučení rodiny.
Cizinci mohou po pěti letech pobytu v České republice získat trvalý pobyt, a tím i veškerá sociální práva ve stejné míře jako občané státu. Po deseti letech pobytu v České republice mohou požádat o udělení občanství, přičemž se nemusí vzdát občanství země svého původu – zákon umožňuje dvojí občanství, cizinci druhé generace mohou občanství získat prohlášením. „Rozhodnutí stát se občanem České republiky lze považovat za významný projev sounáležitosti a vůle sdílet osudy země s ostatními obyvateli České republiky. Občanstvím cizinci získají veškerá politická práva, včetně práva volebního,“ vysvětluje se ve vládní koncepci integrace cizinců v ČR.
Irena Válová